Páně

Jejda, naprosto mistrovská prácička. Vkusně nevtíravé, ale přesto velmi naléhavé dílo. Musím smeknout, neboť mě to velmi bavilo a s napětím jsem vyhlížel další scény. Nejednoznačnost hlavní postavy je velmi milou změnou oproti zaběhlým charakterům. A ta občasná řezničina je podána tak naturalisticky jak to je jen vůbec možné. Radost pohledět.

Nevím jestli bylo mou nejlepší volbou v případě Isabel žačínat právě s tímto dílem. Ať už je obecná spokojenost s Elegy jakákoliv tak musím přiznat, že kvalita tu je. Isabel dominuje nejen příjemně svojským uchopením natáčeného materiálu z technické stránky, ale i jakýmsi ženským střízlivým pohledem. Většina scén se odehrává bez zbytečného patosu, Isabel jde ráda rovnou na věc. Pořád se ale nemohu zbavit dojmu, že daná předloha šla zfilmovat poněkud lépe. Především z pohledu práce s emocemi. Celé je to právě až příliš střizlivé. Ach kde je ta hloubka.

Nic nového pod sluncem. Ultrahláškovací megazábavná jízda se vším všudy. Willis v jedné z jeho snad nejtypičtštějších rolí drsného zkrachovalce a zhýralce. Tohle rozhodně nemá předpoklady kohokoliv zklamat.

Nepřítel státu má spád i nápad. Od začátku až do konce nepřetržitá jízda, která vás nepustí. Scott se na tomto díle konečně vyprofiloval a jeho další počiny se už nesou v podobném duchu. Ovšem Nepřítel státu má velkou výhodu v tom, že je poměrně uvěřitelný a neobsahuje dějové přepjatosti. Řekl bych, že se stal takovým základním kamenem různých pozdějších filmů s konspirační tématikou, jenž ho zdárně kopírují.

Po skvělém Man on fire jsem se na Déjà Vu chystal s velkou chutí. Režijní styl Tonyho Scotta se vyprofiloval velmi zajímavým směrem, kterýžto mi přijde velmi interesantní. Déjà Vu opět disponuje výborným zpracováním, atmosférou i hudbou. Tradičně spolehlivého Denzela Washingtona doplňuje neuvěřitelně sexy Paula Patton. Ovšem jako zcela zásadní a bohužel i fatální, mi přišla totální přitaženost za vlasy a zmatenost, která zhruba začala vládnout po dobré úvodní třetině. Škoda, protože potenciál tu byl obrovský. Vše nakonec dorazilo ke konci, který mě opravdu příliš neuspokujuje a působí mírně hloupě. Déjà Vu je řemeslně nadstandardní dílo, ale příběh a obsah ho mírně shazuje dolů.

Uprchlík je ultrazábavným a nadprůměrným žánrovým počinem. Harrison Ford exceluje v jedné z jeho nejlepších rolí! Musí se.

Město bohů oplývá dokumentární syrovostí a silným příběhem. Jediné co mu možná trochu škodí, je přespřílišné množství postav, ve kterých se člověk pohříchu trochu ztratí. Celkové poselství filmu vás ale rozhodně minout nemůže. Osobně bych řadil Meirellesovo následné dílo The Constant Gardener ještě o stupínek výše, ale zdejšímu vysokému hodnocení Města bohů se rohodně nedivím.

Carole Bouquet!!!

Obecně platí to, co jsem napsal o dílu prvním. Zde však v ještě několikanásobnější míře.

Určeno především pro zasvěcené a i ty to možná spíše zklame. Nezasvěcení patrně budou po půlhodině zdárně usínat a z říše snů je vytrhnou jen nějaké ty občasné výstřely. Hodnotný pokus o filmovou profilaci osobnosti Ernesta Rafaela Guevary de la Serny, který ovšem dopadl značně rozpačitě. Benicio ale skvělý jako vždy.