Caszidy

Dokonale namíchaný a protřepaný popkulturní koktejl v naprosto neodolatelném a téměř revolučním grafickém hávu, obohacený o doslova geniální castingovou příchuť. Superlativy jak vidno v případě Domina nešetřím, ale věřte, že zcela oprávněně, což myslím dokládají i zdejší velice rozpoluplná hodnocení s velkým "hvězdičkovým" rozptylem. Domino Harvey byla bezesporu nesmírně zajímavou osobou a ač film o jejím životě je spíše drsně poetickou pohádkou(což sám v závěru přiznává), je jistě hoden být jí jakousi poctou. Když jsem psal o geniálním castingu, opravdu se prakticky nedá vyzdvihnout jediné jméno, ať už jde o sexy rozervanou a zároveň za každé situace nebezpečnou Keiru Knightley, láskou k ní na kusy trhaného Edgara Ramireze, velkolepý comeback slavícího Mickeyho Rourkea, vždy krásnou a půvabnou Jacqueline Bisset, či další. Takhle bych mohl pokračovat dále, až bych vyjmenoval snad všechny herce, které Tony Scott do svého "experimentu" obsadil. Co se však projevilo jako tah hodný mistra, bylo angažování dvojice Brian Austin Green a Ian Ziering. David a Steve z 90210, hrající sami sebe v extrémních situacích, do nichž je dostává parta kolem Domino, působí jako speciální tajná přísada, tvořící z této pestré směsice nezapomenutelný filmový zážitek.

Musím se bohužel přiznat, že pro mne se jedná o mírné zklamání. Zejména v případě "seriálových" scén, které paradoxně chvílemi působí až rušivě. Také přílišná infantilnost některých okamžiků je na škodu, neboť řada vtipů a postav je takřka geniálních. Ať už jde o vtip s "vysláním kybernetických gymnastek do Pekingu", či o postavy holubů, scénu a celý nápad s "kryptonitem/polystyrenem" a řadu dalších, výsledek je bohužel srážen již zmíněnými nedostatky. Přesto jsou Bolt a jeho parta neuvěřitelně "cute" a krásná animace a ostatní drobnosti táhnou snímek téměř ke čtyřem hvězdám.

Zajímavě a originálně natočený příběh páru, který již vlastně párem dlouhou dobu není. A přesto k sobě ti dva patří a přesto, či právě proto se k sobě ti dva vrátit nemohou. Láska je někdy složitá a těžká věc. Herecký koncert půvabné Heleny Bonham Carter a charizmatického Aarona Eckharta. Závěrečné spojení obrazu je hořkosladce metaforické.

Příjemná komedie s hvězdným obsazením od bratří Coenů. Nic více, nic méně. Po shlédnutí možná vcelku rychle odezní, ale obsazení vedlejších rolí(Cedric the Entertainer, Paul Adelstein, Billy Bob Thornton ale hlavně Edward Herrmann) tvoří z tohoto dezertu opravdu chutnou delikatesu. Obzvláště "hrůzostrašné" návštěvy "na koberečku" u vedoucího firmy/společníka v duchu "strašidelného hradu" byly povedené. O nájemném vrahovi ani nemluvě! [Doporučení právníků - nikdy netrhejte předmanželské smlouvy, jelikož nikdy nevíte, kdo všechno hrál v Tak jde čas!]

Zpočátku na mne příběh a jeho atmosféra působily poněkud zmateným, či nerozhodným dojmem, avšak postupem času se hlavně zásluhou vynikající Salmy Hayek naplno rozehrál děsivý kolotoč deprese, šílenství, spalující vášně a chladné a nemilosrdné brutality. Jared Leto Salmě zdařile sekundoval a tým policejních vyšetřovatelů v čele se zatvrzelým a rozervaným Johnem Travoltou tvořil šílenému páru ten správný protipól.

Brilantní! Brilantní sonda do nechvalně proslulého období amerických dějin. Tak jako u nás probíhaly "monstrprocesy" s disidenty, odpůrci režimu, ale i naprosto normálními lidmi, tak se i v demokratických Spojených Státech konaly "hony na čarodějnice a pálení na hranici". Zde samozřejmě v opačném ideologickém gardu, se symbolem v osobě senátora McCarthyho a jeho komise. Clooneyho zpracování je nesmírně poutavé a z každého záběru sálá atmosféra té doby. Velice intenzívní jsou pak prostřihy se zpěvem bluesové zpěvačky a chvíle oddychu v baru. Jemně naznačené vedlejší minipříběhové linky dodávají hlavnímu tématu na autenticitě. Celkově skvělé obsazení dokrášluje Robert Knepper v postavě, z které v jeho podání, na snad minutovém prostoru, úlisnost a podlost přímo čiší.

Pro mne neuvěřitelně příjemné překvapení a snad nejzábavnější komedie, kterou Jim Carrey natočil. Velkou částí úspěchu je Jimova můza Zooey Deschanel a obsazení snad všech vedlejších rolí. Jako bonbónek navíc potěší Luis Guzmán v roličce sebevraha, střihnuvšího si s Jimem duet na římse.

Ukázka kam vede neskutečné diletantství pražských magistrátů ve spojení s všemocnou stavební lobby novou pražskou zástavbu. Obzvláště "komentáře" pana radního Dvořáka jsou na pomezí toho, zda se jeho výrokům má člověk smát, či plakat nad tím, že si evidentně volení zastupitelé myslí, že si mohou dovolit všechno a všechno jim projde, pokud se budou tvářit dostatečně umělecky, či intelektuálně. Zvlášť dvořákovy "průpovídky" o přínosu Palladia pražské architektuře a pražanům jsou přímo k popukání. Samotný dokument je pak bohužel dosti sterilní, jak se již vyjádřil recenzent v deníku Metro. Kde je byť sebemenší zmínka o do této chvíle zmařené výstavbě kaplického návrhu Národní knihovny? Kde je zmínka o situaci kolem lukrativních pozemků pod Masarykovým nádražím a jeho budoucností? Rádoby vtipné hrané a loutkové vložky pak působí spíše rušivě a do dokumentu příliš nezapadají. Škoda, z daného ožehavého tématu se dalo vytěžit více, na druhou stranu však patří autorům dík za pokus o zmapování tristní situace nové pražské zástavby.

Takřka skandální, téměř všeobecné zdejší nepochopení nadsázky tohoto kouzelně barevného, retro stylem a všemožnými stereotypy naplněného seriálu je zarážející. Příjemná, odpočinková záležitost, které, ač nemám rád srovnávání, se většina produkovaných teen-seriálů nemůže rovnat.

Brilantní dokumentární cyklus znázorňující další dopad zrůdného režimu a ideologie. Tentokrát vědecko-průmyslově-hospodářský, aneb "ano, vyprojektovali jsme revoluční soupravy metra/lokomotivy/cokoliv... ale v rámci výpomoci "přátel" ze SSSR budeme používat jejich nemoderní, těžkopádné a nákladné oktrojované řešení".