Eddard

Nádherný film, osvojení jehož poselství by měl být výchozí hodnotový bod pro kohokoliv (kdo uvažuje o jakékoliv formě pedagogické dráhy). V druhé řadě pak přehlídka několika talentovaných mladých herců, zaštítěných jedním z nejdojemnějších hereckých výkonů mistra Robina Williamse. 90%

Lahůdkové herecké výkony tří hlavních představitelů, na poměry a styl Davida Cronenberga velice umírněná, střízlivá režie. Co je však zásadní, Nebezpečné metodě se myslím podařilo vkusně a stručně představit ony dva v mnohém tak podobné a přece podstatně odlišné pohledy na to, jak funguje lidská mysl, potažmo duše. A jsem rád, že Cronenberg stejně jako já, poměrně otevřeně straní Jungovi. 80%

Interstellar je nekonečně ambiciózní epos, který si nebere na paškál o nic menší látku, než legendární kantovské hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon (lidství) ve mně - a nutno dodat, že se mu to daří brilantně většinu stopáže. Audiovizuálně (projekce v kině povinná) a emočně strhující film, s filozofickým přesahem, technicky a narativně vymazlený - to všechno na člověka křičí nová Vesmírná odysea tak hlasitě, že jsem filmu málem prominul podivně (dle mého skromného názoru) mdlý, spielbergovský konec. Téměř. Možná jsem ještě duševně nedorostl k bodu, kdy bych pochopil ten spirituální deus ex machina, kterým bratři Nolanové rozsekli svůj vlastní gordický uzlík a pokud někdy prohlédnu, budu první, kdo sám uzná svou pomalost a prohlásím Interstellar za legendu, hodnou odkazu Kubrickova a Tarkovského. Do té doby ho "jen" vřele doporučím, jakožto ačkový hollywood, podávající si ruku s oduševnělým artem. 80%

Dobrá, dobrá, pochopil jsem, mistře Bayi, konečně. Tyhle filmy netočíte pro mě, nebudu se k nim tedy dále vyjadřovat. (jinak než - bum, bum, prásk, ratatata, kreténský dialog, patos na čtvrtou, blé, lobotomie). 10%

Rozladěná kytara, šusťákovky a husí kůže. Pro ty z nás, kteří jsme v době revoluce sotva odrostli plenkám, jedna z mála možností slyšet mistra Kryla "naživo".

Nesvatbovi nám trochu zestárli a bohužel se pustili do psaní scénářů. Což je v kostce problém téhle dvě hodiny nekonečně dlouhé řachandy. Dva sympaťáci "ze staré školy" se musí sblížit s partou asociálních geeků ze Sillicon Valley, aby získali práci svých snů/dívku svého srdce/ztracené sebevědomí. Těžko si představit šablonovitější zápletku s větší koncentrací nesnesitelných klišé na minutu. Dodívat se to dá, pár povedených vtípků tam najdete, ale vězte, že za dvě hodiny byste mohli nakoupit daleko, daleko lépe. 30%

Syrová, drásavá konverzačka o duševním zdraví a nemocech dnešního Irska, potažmo světa. Dost temná a hnusná, aby uspokojila nejkovanější cyniky, s jemnými černohumornými podtóny a tu a tam nějakou tou kapkou vlídnosti a naděje, aby se na to vůbec dalo dívat. A Brendan Gleeson, samozřejmě, který vás svým charismatem zabije do země. "It´s just you have no integrity. That´s the worst thing I can say about anybody." 90%

Po osvěžujícím restartu série se filmový Spidey vrací k tomu, co jako plevel udusilo jeho předchozí inkarnaci - upřednostňování atrakcí před scénářem. Jsem názoru, že jsou pavoučí filmy nejsilnější, když kopírují charakter titulního hrdiny a jsou jednoduše chytré, lehkonohé a vtipné. Jednička takovou z větší části byla, ve dvojce na lehkonohost a vtip nezbývá moc času, jelikož je většinou komplikovaně blbá. Dívá se na to pěkně a Garfieldovi padne role líp než pavoučí kostým jeho stunt doublovi, ale co naplat - komiksové filmy se už dnes dělají poctivěji a líp.50%

Jako každý sequel, neubrání se Korra obligátnímu srovnávání se svým předchůdcem. Stejné studio, stejní tvůrci (Santos, DiMartino), stejný svět. Podrobně rozepsané a vyargumentované by takové srovnání vydalo klidně na dizertační práci, já to zkusím heslovitě. Korra je rychlejší, akčnější, její animace je o něco pěknější a promakanější. Cca o sedm let se také posunul průměrný věk ústředních hrdinů (osádku 12-14 letých prcků střídá 19-21 letý Beverly Hills squad) - což koresponduje s věkovým posunem fanoušků původního Avatara. Dětské dovádění a zamilované postranní kukuče střídá těžkotonážní romance. Kde však Korra oproti Aangovi pokulhává jsou postavy. Geniálního generála Iroha ještě jakž takž zvládá suplovat Tenzin (brilantní dabing J. K. Simmonse) a šaškující Sokka se povedeně reinkarnoval v charismaticky pomalém Bolinovi. Korra je dobře napsaná a vykreslená (i když místy k nevydržení pubertální), na zenovou životnost malého Aanga ale bohužel nemá. Antihrdinu Zukova kalibru byste zde taky hledali jen těžko a Lin je sice hodně ostrá, ale moje Toph to holt není. Díky bohu aspoň za hostujícího hláškaře Meela ("Those maggots will bow to me!"). Osobně mě potěšil formát jedna série (kniha) - jeden uzavřený příběh, první byla výborná, druhá pohříchu slabší, třetí ale zatím vypadá skvěle (po 9 dílech). Takže - Legenda Korry sice ze srovnání se svým předchůdcem tahá za kratší konec, ale rozhodně je stále na co se dívat a stále jde o jedno z nejlepších dnes běžících anime. Update: Po lehce podvyživené druhé knize mi ta třetí (Change) dokonale vytřela zrak. Update po finále poslední série: Čtvrtá série je přes drobné zakuckání (Rememberences) téměř dokonalá a potvrzuje, že tvůrci Avatara (DiMartino a Konietzko) jsou head&shoulders nad konkurencí světa animace. Hodnocení jednotlivých knih: 1) Wind: 90%; 2) Spirits: 70%; 3) Change: 100%; 4) Balance: 100% Celkem za mě: 100% Na viděnou v novém spirituálním světě.

Nádherné, plnokrevné animé z dílny amerického studia Nickelodeon, které snese srovnání s tím nejlepším, co v tomto žánru vzniká na Dálném východě. Fantastické scenérie světa s poctivě promyšlenou mytologií, jakožto i dech beroucí souboje elementy ohýbajících bojovníků jsou poctivě okénko po okénku ručně vykresleny (jednou z mnoha vizuálních lahůdek, které mě při sledování Avatara nikdy nepřestaly uchvacovat je jedinečná choreografie každého ze čtyř elementárních bojových umění - waterbending je modelovaný podle tai chi, firebending podle kung fu, atd.). Pravá síla a srdce seriálu je však tam, kde má být - v kvalitním scénáři a plnohodnotných, vystíněných postavách. Ač je Avatar primárně určen pro děti do 18 let, z preciznosti dramatického stavění jednotlivých dílů, sérií (knih), vykreslení a vývoje postav, jejich dialogů a vnitřního života, by si mohlo a mělo vzít příklad 95% televizní produkce pro dospělé. Něco málo k postavám. Aang je neuvěřitelný týpek - jsem si jistý, že kdybych Avatara viděl ve dvanácti, stal by se pro mě na zbytek života ikonou (mimochodem, Avatar je možná vůbec to nejlepší, co můžete pustit dětem ve věku 10-15 let - nekrvavá akce servírovaná s hektolitry životní moudrosti, u které nebudou desítky hodin ani dutat). Katara je archetypální snová dívka, Sokka dobrosrdečný šašek, Zuko bezvadný příklad rozervaného antihrdiny, zdaleka nejraději jsem však měl postavy Toph a Iroha. Maličká, slepá dvanáctiletá holčička z aristokratické rodiny (Toph) je zdaleka nejdrsnější postavou seriálu, tuhá jak žula, respektive ocel. A Iroh, geniálně nadabovaný legendárním Makem, je ztělesnění životní moudrosti a cesty k opravdovému štěstí. Tu a tam se najde pomalejší, či mírně nudnější epizoda (filler), celkově však zážitek na život, proto absolutorium - 90%