Eddard

Opravdu ohromně zajímavý námět a zkušený scénář, který postavu Willa vykresluje dostatečně přesvědčivě. Hodně se mi líbila postava profesora Gerryho, Stellana Skarsgarda a jeho konflikt s psychiatrem Seanem, na kterém byla demonstrovaná ústřední otázka snímku - je člověk povinnen využít svůj genetický potenciál (ať už v zájmu lidstva nebo svém vlastním) nebo jsou této povinnosti nadřazeno jeho osobní rozhodnutí, štěstí? Všechna čest mladým scénaristům. 80%

Slabší čtyři hvězdičky za výborného, sólujícího Williamse a naprosto přesnou Fieldsovou, spoustu skvělých gagů a jednu vynikající převlekovou scénu v restauraci (skotská je sviňa). Jinak je to celé hodně podivné, až slizké a dětské role mi připadli příšerně mdlé. Ale jak říkám, smál jsem se poměrně často a nahlas a to se cení. 70%

Ten film má svoje chyby, to nepopírám. Malinké mušky ve scénáři. Ale jsou filmy, zvláště pokud k nim máte vztah už odmala, kterým to bez mrknutí oka odpustíte. Špičkový buddy movie, nejpamátnější Bruce Willis, kterému nezapomenutelně sekunduje Damon Wayans, hektolitry těch nejsušších hlášek a sprosťáren... Hlavní postava Joe Hallenbeck je cynik, vedle kterého by jiný detektiv, Philip Marlowe, vypadal jako optimistický extrovert. A hlavně, naprosto grandiózní závěr... Onen odchod dvou ústředních postav do zlatavého losangelského slunce je tak dokonalá a památná scéna, že se může hrdě postavit vedle obdobné z Cassablancy. "V devadesátých letech už nestačí jenom mlátit zločince, musíš u toho říkat vtipné hlášky...". No a abych nezapomněl, nejdokonalejší hláška všech dob: "Nikdo tě nemá rád...Všichni tě nenáviděj...Usměj se, kreténe!" 90%

Lupiči paní domácí... to je především vypečená nestandartní rolička pro pana Hankse, jehož úlisného, E.A. Poeem až úchylně posedlého profesora klasických jazyků, si určitě jako já zamilujete. Zbytek je příjemná zábava, kvalitní situační humor, vycházející z roztomile různorodé zlodějské bandy (mlčenlivý čínský veterán, klasický "nigga", tupounský hráč amerického fotbalu, kazisvětský odborník přes výbušniny atd.) Zábavné, rozhodně neurazí. 70%

Narozdíl od poměrně podobné role v Lepší pozdě než později Jackovi Melvin sedl jak přišitý, prostě tohle k němu patří. Cynický, pragmatický parchant, který svou nejistotu a strach ze vztahu s pěknou servírkou maskuje nepřátelstvím a uštěpačnou arogancí, je prostě postava napsaná mu na míru. Oba vedlejší herci - tedy Huntová a Kinnear jsou taky bezvadní, ale po pravdě řečeno je tenhle film Jackovo velké sólo... Všechny nejlepší vtípky, gagy a scény jsou jeho. 80%

Alenka v říši divů, Psycho a typicky Gilliamovský šmak (tedy promakaná práce s mizancsénou, temné, pošmurné nálady a snové reality)... Celý příběh je vlastně ledový thriller s hororovým nádechem viděný očima jedné malé a velice zvláštní holčičky, která byla zvyklá připravovat jejímu Jutskem posedlému tatínkovi heroinové dávky od chvíle kdy se naučila chodit. Gilliam podle mého tuhle krásnou zkreslenost celého vyprávění skvěle podal a tak dospělý divák sice tuší, jaké obludnosti se dějí, ale přesto je vnímá jako jakousi formu dětské hry. Prostě, režisér mě ani v nejmenším nezklamal. Je pravda, že mi místy přišlo tempo až zbytečně pomalé a nejspíš jsem se na sedačce párkrát zavrtěl, ale tyhle malé výtky mi bohatě vynahradil výkon malé Jodelle Ferland. To co tam ve svých jedenácti letech předváděla mě naprosto ohromilo, snad až oscarový výkon, bezesrandy. Za ten si to prostě pátou hvězdu zaslouží, basta! No a co se týká mého doporučení, odcituju samotného mistra Gillliama: "Ten film se bude líbit těm, kterým se bude líbit." To je pěkný zen, co? 90%

Snad nejpůsobivější film o hippie hnutí, o volnomyšlenkářských studentech, o síle a nezkaženosti mladých lidí... jediný film, na podobné téma který ve mě vyvolal obdobné emoce byla Bezstarostná jízda. Formanovy či Gilliamovy pomníky téhle éře jsou zábavné, ale uvěřitelné bezprostřednosti těchhle generačních snímků podle mě nedosahují. No a ten soundtrack!!! Neil Young a John Lennon :-) Písně jako Helpless nebo The Circle Game se vám zažerou pod kůži na hodně dlouho... krásné. 90%

Vždycky jsem měl radši pozdní období tvorby Beatles, do roku 65 to byly většinou samé odrhovačky (aby nedošlo k omylu, mám rád i ty odrhovačky) na různé variace slov I love you. Přesto má pro mě tahle banda tak nostalgické kouzlo, scénář je tak pozorný a citlivý k samotným charakterům brouků a vtípky jsou tak staromódně dokonalé, že nemůžu jinak než za pět... Mám Perný den moc rád... ale pokud to chcete brát jako doporučení, vězte, že jsem poctivý beatlemaniak už od nějakých tří let ;-) "It´s been a hard day´s night and I´ve been working like a dog..." Jo abych nezapomněl, John je samozřejmě nejlepší... 90%

Můj druhý Smith po Dogmatu a musím říct, že jsem si zpravil chuť. Rychlá, cynická zábava, záplava svižných vypointovaných rozhovorů a ještě víc popkulturních odkazů. Co mě však nejvíc dostalo byli herci... Když pominu trošku bezkrevného Londona, nezbývá než obdivně zahvízdnout nad špičkovým Jasonem Lee a příjemnými výkony většiny menších rolí (Doherty, Adams, ...). Výborná komedie a inteligentnější alternativa k filmům skupiny American Pie. 80%

Belly of the beast neboli doslova přeložené Zvířecí břuch, kterýmžto názvem se nás asi producenti snaží varovat před obezitou hlavního hrdiny. Seagal je skutečně rozkošně neohrabaný a přitom se mu jakýmsi zázrakem daří zachovat si jakýstakýs cool look, především pak díky šikovně nastříhaným bojovým scénám. Celkově jde o ptákovinu, která vykazuje všechny špatné rysy akčních filmů osmdesátých let a kterou režisér, kterému se určitě velice líbil Matrix, "vyšperkoval" takovou spoustou slow motion záběrů, že tím natáhl děj filmu o dobrou půl hodinu (skoro). Vtipné. 20%