Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Horor
  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Sci-Fi

Recenze (872)

plakát

Spolubydlící (2011) 

Tohle mě mile překvapilo, protože už ten zcela jasně definující název a krásné herečky ve mně vzbuzovaly podezření, že to bude dost velký průser. No, nestalo se. Je pravda, že nijak originální to v žádném případě není a těch překvapení se ve filmu taky moc neurodí, ale z filmařského hlediska je to dobře odvedená práce a dokonce i ty modelky v hlavních rolích překvapivě slušně hrajou. Rebecca je magor už od pohledu a přestože se posedlost její (z mého pohledu nepříliš sympatickou) spolubydlící zrodila možná až příliš rychle, celkově se mi tahle postava dost zamlouvala. Především ve chvílích její impulzivní takříkajíc nasranosti působila věrohodně a vůbec – tohle je její film. Ten konec mě malinko zklamal – pozor SPOILER – čekal jsem něco vyostřenějšího než pouze jedno ubohé bodnutí, přesto se mi tenhle film docela líbil. Tři hvězdy si to zaslouží plným právem.

plakát

Správci osudu (2011) 

Po technické stránce parádní filmařina, kterou na šikmou plochu staví podivně vykonstruovaný příběh. Z hlediska scénáře je tento film prostě děsný úlet, jehož fatalistické hlavní motto postrádá byť alespoň náznak logiky. Skupina jakýchsi podivných agentů hlídajících, a tu a tam ovlivňujících, osudy lidí, to je na hollywoodský áčkový film námět velmi plochý a řekněme to rovnou – námět velmi hloupý. Každopádně natočeno je to skvěle. Režie je velmi dynamická a nápaditá, Matt Damon je prostě typický Damon, kterého všichni milujeme, a dojemně mu přicmrndává sličná Emily Blunt. Jenomže jak se snímek chýlí ke konci, pomalu se posouvá k okraji propasti, kam se s hlasitým řinčením odporoučí poté, co divák dostane ránu pěstí v podobě ošklivého happyendu. Takhle okatě mou inteligenci už dlouho žádný film nepodcenil. Ta finální facka bohužel odnesla většinu kladných pocitů, které jsem z filmu do té doby nashromáždil, a zůstala jen palčivá bolest v obličeji. Škoda.

plakát

Srážka s mimozemšťanem (2011) 

Tomuto filmu jsem se chtěl původně vyhnout úplně, pač já ty rádoby „cool“ komedie nerad, ale když jsem slyšel vesměs chválu a zkazky o vtipných odkazech na klasiky sci-fi, více méně z povinnosti jsem jako fanoušek žánru překonal počáteční odpor. No popravdě – nestálo to za to. Prvních řekněme dvacet minut je ještě docela vtipných, především návštěva Comic Conu a vůbec putování dvou britských nerdů po místech „blízkých setkání“ jsou docela fajn (na ten Comic Con bych se taky někdy rád podíval). Jenomže jakmile se ve filmu zjeví alien Paul, začne to povážlivě drhnout a ve chvíli, kdy do děje vstoupí jednooká Ruth, je celý film zralý na ránu z milosti. Jako jo, některé hlášky nejsou špatné, třeba diskuze Ruth s Paulem o Darwinově evoluční teorii je opravdu vtipná, ale v globálu je to jen tupá naháněčka s imbecilními agenty plná přisprostlých gegů, nad jejichž úrovni zůstává rozum stát. Něco takového jsem ale přesně čekal. Akorát teda nechápu, jak tohle někdo může považovat na „skvělou komedii“.

plakát

Sucker Punch (2011) 

Opětovně úžasná podívaná made by Zack Snyder, přičemž tento vztyčený prostředníček mu zřejmě spousta snobů dlouho neodpustí. Už jen to úvodní několikaminutové intro diváka namlsá, ale to pravé ořechové přijde až ve chvílích, kdy se Baby Doll pomocí tance přenese do snové reality, kde Snyder na diváka vyrukuje se svou tradičně bohatou a neuvěřitelně detailně propracovanou bojovou choreografií (především souboj s drakem je neskutečné žrádlo) a velmi sugestivním hudebním doprovodem. Tyto bojové vsuvky jsou prostě famózní a komu nevoní lehce přehnané akční mlátičky sličných děv v podvazcích, tak ať na to do kina prostě neleze. Samozřejmě že z hlediska příběhu to poněkud drhne, i když ve finále to přece jen má docela sílu a věřím, že nejedno oko nezůstalo suché. Z herců stojí za zmínku Oscar Isaac, jehož role despotického pasáka (či jak to nazvat), potažmo ústavního zřízence, jsou velmi osobité. A co hlavní role? Těžko lze od Emily Browning čekat oscarové výkony, když profil její postavy k tomu prostě nestačí. Dle mého názoru zahrála přesně to, co od ní režisér očekával, a nenáročného diváka plně uspokojí pohled na její kouzelně nevinnou dětskou tvářičku. :-)

plakát

Super 8 (2011) 

Od tohoto filmu jsem osobně moc nečekal, protože nadšení z Ambramsovy tvorby ze mě postupně vyprchává, a tak jsem byl smířen s tím, že Super 8 žádné přelomové veledílo nejspíš nebude. No a taky že není. Samotný námět příliš originality nepobral, pač film o alienovi, který chce domů, přičemž jsou do toho zapleteny děti, jsme už minimálně jeden viděli. Tenhle mimouš je pravda poněkud akčnější a na pohled drsnější (tohle monstrum se docela povedlo), ale jinak je scénář přecpaný všemožnými klišé, naprosto zbytečnými postavami a připitomělými dialogy mezi nimi. Na rodinný film možná dobrý, ale fanoušek sci-fi zapláče. Ve filmu se sice vyskytuje několik opravdu zdařilých scén (vykolejení vlaku, útok na autobus), ale celkově je to zívačka. A pak ten duchaplný happyend, který postrádá elementární logiku (pozor SPOILER – vojáci mu přivezou ty kostky coby stavební díly jeho lodi sami až pod nos) – tady jsem už kroutil hlavou. Při hodnocení musím ale vzít v potaz ten kratičký zombie filmeček, který ti kluci natočili, jenž je možno zhlédnout během závěrečných titulků. Ten se mi docela líbil. :-)

plakát

Světová invaze (2011) 

Čekal jsem kravinu alá Den nezávislosti a v podstatě jsem to i dostal, i když v poněkud akčnějším obalu. Už od samého počátku jsem kroutil hlavou nad tím, jak neskutečné klišé nám to filmaři zase předkládají – seržant nám jde do důchodu, desátník se bude ženit – a to všechno jak na potvoru v předvečer devastující mimozemské invaze, no není to smůla? :-) Když k tomu připočteme i nezbytný americký patriotismus (i když ve srovnání s Emmerichovými filmy ještě docela rozumný), vyklube se z toho jen další uvalený hrdinský epos. Po akční stránce to je sice docela povedené, i když občas si to zbytečně hraje na dokument a na tu roztřesenou kameru si musí divák chvíli zvykat. Příběhem to je vlastně záznam jedné vojenské operace, která tak nějak nedopadne, ale nebyla by to přece US Army, kdyby jen tak mimoděk při zpáteční cestě nenatrhla mimoušům prdel. Pozor SPOILER – btw obranná strategie kolonizátorů je opravdu promyšlená do posledního detailu, když jejich naprosto klíčovou základnu dobije sedm vyčerpaných vojáků v podstatě bez munice. :-) Jinak ten sentimentální konec v mušketýrském stylu je pořádný trapas, takže víc než dvě hvězdy to ode mě nedostane.

plakát

S.W.A.T.: Pod palbou (2011) 

Velmi slabé. Ostatně co jiného se dá čekat od amerického filmu oslavujícího hrdinné jednotky S.W.A.T., jehož zápletka je tak chabá, že by se za ní nestyděl ani Steven Seagal. :-) Já jsem se na tenhle film podíval hlavně proto, že hlavního záporáka v něm hraje Robert Patrick, kterého jsem strašně dlouho nikde neviděl. On to terminátoří charisma v sobě pořád má, i když mu přibylo dost šedin a pohříchu mu nejvíce sedí, když nemluví. V tomhle skvostu ale mluvit musí a vzhledem k úděsně kýčovitým dialogům to je fakt bída. To ale není nic proti rozvernému cvrlikání těch policajtů ze superjednotky, které tu a tam střídají záběry jejich výcviku a nějaké ty „cool“ hlášky jejich švarného školitele. Celkově si to dost hlasitě říká o odpad, protože koukat na to je fakt škoda elektřiny, ale z úcty k Patrickovi se tam jedna hvězdička přece jen najde.

plakát

Syvälle salattu (2011) 

Docela zajímavý mysteriózní thriller od finských filmařů, který dokáže diváka zaujmout, i když ve své podstatě ničím mimořádný ani originální není. Malebná je legenda o vodním duchovi, kterých musí být v okolí vyhlášených finských jezer celá řada, a samozřejmě samotný jazyk, kterým se ve filmu, pochopitelně v originále, mluví. Finština je prostě náádherná řeč a krásně se to poslouchá, byť teda našinec nemá tucha, o čem se hovoří. :-) Samotný film pak kombinuje motivy z několika obdobných snímků a samotné finální vyvrcholení tak není moc překvapivé, a to i přesto, že se filmaři snaží diváka mystifikovat snad v každém záběru. Celkově proto zůstanu u průměrného hodnocení, byť bych se na to časem ještě jednou s chutí podíval.

plakát

Tajemství starého hotelu (2011) 

Tenhle film je docela paradoxní. Na jedné straně se v něm vlastně nic neděje, námět je obehraný a zpracování duchařských scén úplně bezkrevné. Na straně druhé jsem se přesto u filmu nenudil, ba naopak, několikrát jsem se od srdce zasmál. Hlavní devízou filmu je zdařilý casting, kdy především Sara Paxton se slušivým krátkým sestřihem překvapuje mile přirozeným hereckým výkonem a přestože profil její postavy žádné světoborné herectví nevyžaduje, tato lehce odlehčená role jí myslím sedla báječně. Film jako takový pak opravdu NIČÍM nepřekvapí, přestože ve finále poněkud potemní, ale nijak kulervoucího závěru se divák stejně nedočká. Zkrátka a dobře - přestože tento film jako duchařina propadá na celé čáře, celkově bych jej nijak nezatracoval, protože nabízí nenáročnou podívanou s lehce strašidelnými prvky a spoustou úsměvného odlehčení. Já jsem se docela bavil...

plakát

Templář (2011) 

Na tyhle pseudohistorické krávoviny už začínám být alergický. V místním vysokém hodnocení se zřejmě odráží fakt, že Ironclad se rozhodně nebojí krve a násilí, což je sice fajn, ale kromě vskutku výborného Paula Giamattiho v roli krále Johna by další pozitiva divák hledal marně. Přestože se autoři inspirovali skutečnou historickou událostí, kterou bylo dvouměsíční obléhání Rochesteru na sklonku roku 1215, celé toto dění je opětovně prezentováno jednostranně a hlavně nepřesně. Král John je prostě univerzální záporák už od dob Robina Hooda a nikdo nemá zájem na tom, aby se tenhle jeho obraz změnil. Možná to parchant byl, ale to se dá stejně tak tvrdit v podstatě o každém panovníkovi ve středověké Evropě. Ale zpět k filmu. Ten se vůbec neštítí přibarvovat si skutečnost dle libosti. Tak předně jsem nikde nenašel zmínku o tom, že by za krále Johna bojovali Dánové. Pak taky Rochester nepadl silou, ale jeho obránci se kvůli absolutnímu vyhladovění vzdali (což je dokonce v přímém rozporu se základní tezí filmu) a francouzská armáda v čele v princem Louisem se v Anglii vylodila až šest měsíců po pádu Rochesteru. Na druhé straně některé konkrétní detaily skutečně odpovídají (pozor SPOILER – useknutí končetin některým zajatcům; vykopání tunelu pod hradem a zapálení prasat). Každopádně i kdybychom dali historické autentičnosti vale, zůstane nám sice docela svižná a krvavá středověká řežba, ale rozhodně nic na co by se dalo dlouze vzpomínat. Proto je z mého pohledu tenhle film jen velká ztráta času.