Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Horor
  • Krátkometrážní

Recenze (6 059)

plakát

Uteč (2017) 

Diváci...jsem šílený psychotronic....poslouchal jsem Technotronic...a nyní vás zhypnotizuji, abyste film dostali do červených čísel. Ve stavu hypnózy vám odoperuji genitálie a ještě předtím vás nechám provést autofelaci. Jsem šílený psychotronic...První hodinu jsem málem prochrápal, nic se v ní nedělo. První půlka je alespoň tajemná i paranoidní, šíleně zdlouhavá, nicméně navnadí, co se bude dít dál, druhá je standardní "vybíjená" škodné. Větší nesmyslnou píčovinu aby pohledal. Film většinu svého času hledá nejen rytmus scén i tempo, ale také žánrové zařazení. Film si z větší části pohrává se satirickými prvky, má rasový podtext, finální vyústění je už ale hororové. A nutno dodat, že film má mimořádně nezdařilé finále. Málo gore, šílená rodinka byla šik, to ano, jenže její likvidace černou rasou probíhala zvadle. Catherine Keener umřela mimochodem jak? Její smrt proběhla mimo záběr, usuzuji, že se asi umlátila scénářem. Mnohem pravděpodobnější variantou ale je, že produkce nebyla s finální částí až tak spokojená a dala pokyn k přestříhání. Vrcholem byly úděsně natočené a neústrojně vložené hypnotické stavy hlavního hrdiny. Mě na filmu absolutně nic nepřekvapilo. Jedná se o mix několika filmů: Stepfordské paničky, Klíč, The Visit, "Babičky dobíjejte přesně!". Bohužel ani jeden z těchto snímků jsem plně neocenil. Tenhle se ke všemu vůbec nehodí do kina. Vlastně ani nevadí, že je laciný, není v něm v podstatě nic, co by spolykalo finance. Žádné ohromující efekty a extra kamerové nájezdy nečekejte. Mně osobně vadila málo atraktivní režie. Byla celá suchá, není řeč o vagině, prostě ničím mě nedostala, ta režie, ne ta vagina. Asi hned každému bude jasné, jakého kontrastu bylo použito. Sličná holka se tahá s černochem. Hned se musí sestavit konspirační vztahová teorie na téma, zda má to děvče doma zrcadlo a vidí se v něm. A z toho vycházejme, zde je ta pointa. Ovšem nebudu předjímat, to koneckonců uvidíte, jak to mezi nimi bude, nicméně dovolím si upozornit, že tahat se s někým pět měsíců, to zrovna není málo. SPOILER JAKO KRÁVA/Proč slečně trvalo tak dlouho projevit se coby totální mrcha!/KONEC SPOILERU JAKO KRÁVA. Znáte tu báchorku, vystavěnou na reálném základu, o tom jak zlí američtí policisté zmlátili někde u silnice černocha, potažmo ho zastřelili? Následně vypukly ra(anana)sové nepokoje, což zpravidla vyústí v natočení rasově i kontroverzně laděného filmu (třeba o smíšeném páru). Jordan Peele jeden takový zrovna natočil. Chudák jeden černá, pořádně si neutřídil, o čem to chtěl vyprávět. Nepřesvědčil mě, že by to dovedl tak úchvatně. Film je to hrozný. UTEČte z kina! 4/10

plakát

Britney Spears - Make Me... ft. G-Eazy (2016) (hudební videoklip) 

Make me...botox. Ještě se na ni dívat dá, je to tedy neskutečná umělotina, ale na ty její klipy ji speciálně oživí, až člověka přepadne myšlenka na masturbaci. Když tedy hypoteticky na příštím albu dosáhne její vzhled úrovně živé umělé hmoty a zdaleka nedosáhne kvality záchodového prkýnka v nádražní restauraci, tak její hudební produkci budeme zde mít věčně. S novým hudebním stylem jsme si ještě nesedli a ani nesedneme. Je to na odpad. Mně to připadá, že se jedná o týrání hudbou. Britney má kliku, že hudební hrůzu zachraňují klipy. Jak jinak než rajcovní. Holka bakelitka předvede své (okoukané) outfity, má sledovanost a jede. Ovšem její album bych si nestáhl a nekoupil ani omylem. 4/10

plakát

Svátek matek (2016) 

V Americe je blaze, tudíž vše pro blaho mamin a jejich dětí. A Svátek scenáristů k tomu. Vypadá to totiž, že by jej scenáristický kvartet potřeboval. Jsou totiž naprosto vyždímaní. Sice jsem očekával přehlídku hysterčení, afektovaných výlevů, slzopudných i močopudných scén, a skutečně se mně toho dostalo měrou vrchovatou, ovšem záhadou je, proč ten scenáristický utrejch musel trvat trýznivé dvě hodiny. Garry Marshall, budiž mu země lehká, dělal vždy nekomplikované sračky, ovšem tohle je ultrasračka. A moc jí nepomáhá ani hvězdné obsazení, nemá totiž jak přijít s něčím, co by nezvládl i herec z telenovely. K mání jsou rozvedené, zadané i bohaté paničky a navrch jeden vdovec. Zpočátku to má vypadat, že mezi postavami není žádná provázanost, ovšem není tomu tak. Osudy postav se postupem času protnou. Ty, co se na začátku neměly rády, se začnou mít rády, ty, co se neznaly, se poznají a tak pořád, až se scenáristický kruh spojí v jeden dokonalý kruh, v němž se rasové a homofobní předsudky hází do koše a lidičky jsou mocinky šťastní, mocinky tolerantní a už je nikdy záchvat hysterie a depresivní stavy nepotkají. A nějak to celé souvisí s blížícím se Svátkem matek. Zdárně jsem nepochopil, proč se film tak jmenuje, když většina děje se odehrává před svátkem a v podstatě s ním ani extra nesouvisí. Film neobsahuje žádný vtip, tedy to, co by se za definici vtipu dalo pokládat. Když se nelze u filmu zabavit, zbývá jen vysoce korektní a naivně vystavěná senilní blbost, kterou neomlouvá ani účast Jennifer Aniston, Julie Roberts a Kate Hudson, ani to, že se jedná o poslední film Garryho Marshalla. Na tomhle počinu vážně není nic zajímavého a zábavného. 2/10

plakát

Inkarnace (2016) 

Aaron Eckhart versus nízký rozpočet. Neučesaný, neholený, decentně spustlý a upoutaný na invalidní vozík dělá vše pro to, aby si divák skromné trikové složky příliš nevšímal a raději se zajímal o jeho tým, pomstu na arcidémonovi a o osud jedenáctiletého chlapce, do něhož se ta nezdolná potvora oklikou vtělila. Film na své pouti napříč hororovým žánrem se lehce otře o několik spřízněných snímků, namátkou Cela a několik exorcismem zavánějících kousků, ovšem celkem jsem s tím neměl problém. Brad Peyton je renomovaný režisér, který o horor zavadil jen na začátku své kariéry, znovu se do něj pustil až po absolvování blockbusterů. Skromně vyhlížející horůrek, který se na sklonku roku 2016 podíval i do našich kin, má jednu velkou devízu. A sice Aarona Eckarta. Ten ztvárnil ochrnutého vědce, co má schopnost vstupovat do lidské mysli posednutých lidí. Je postupem času znát, že film neměl vůbec žádné finanční zázemí, tudíž triková složka je až abnormálně sešrotovaná na minimum. A když nejsou pořádné speciální efekty, je nutné přijít s invenční režií. A v tomhle ohledu se daří, nutno dodat, že se střídavými úspěchy. Některé scény si vyžádají zájem diváka, stejně ale tak se zde vyskytují scény, u nichž zájem opadá. Je to dáno tím, že strašidelnost, hutnost i zajímavost snímku je značně kolísavá. Jak nebylo na pořádné masky, které posednutí nahrazují tmavýma démonickýma očima, je to pro diváka málo atraktivní. Naštěstí má film solidní porci nápadů, které pozornost upoutají. Asi nejzáhadnějším je zastavení času, hned si zapište, že tímto není problém s démonem zažehnán, právě naopak. Přístupnost PG13, proti které běžně brojím, nebyla nejhorší, v nabídce jsou vyhřezlá střeva, ohořelý fotřík i kaluže krve. Určitě zajímavá je i herecká parta kolem hlavní hvězdy filmu. Nadržení diváci nebudou vědět, na kterou herečku dřív skočit: Carice van Houten, Catalina Sandina Moreno a Emily Jackson pěkně ladily. Tenhle horůrek má u mě více kladů než záporů. Nijak se nezadrhává v tempu, baví po svém, kombinuje originalitu s okoukanými atributy poměrně neotřelou formou, má schopné herecké obsazení. Neodpustil si zbytečně béčkový konec, který u hororů nesnáším. SPOILER/Démon v sanitce, která převáží umírajícího vědce, migruje do dalšího těla/KONEC SPOILERU. Nemálo záleží také na tom, jak moc máte nakoukáno v oblasti exorcismu, i když zde se rozhodně nejedná o úplně standardní vymítání, a zda se vám filmy typu Cela líbí. 7/10

plakát

Rychle a zběsile 8 (2017) 

Čím víc máte pubického ochlupení, o to víc si tenhle film užijete. Jste-li muž, využívající přítmí v sále kina pro prstění slečen, máte rovněž vyhráno, v takovém případě vám může být úplně jedno, co se na plátně odehrává. Jste-li ovšem více než příčetný jedinec, RYCHLE A ZBĚSILE ven z kina, než vám kapacita vašeho mozku splaskne na úroveň brontosaura, bezvládně přežvykujícího popcorn. Nic proti sebeparodické úrovni, na kterou se série dostala od pátého dílu, ale aby to bylo kvalitní a snesitelné, musí se to umět. Když se chce film vybláznit, zešílet, hrát si na bondovku a vysemenit se do rozjuchaných prostoduchých pipek a píčusů, šílejících nad každou kůl scénou, měl by mít režisér F. Gary Gray ve své filmografii alespoň jeden takový film, což nemá. Gray umí i filmy, co mají nějakou myšlenku, takže on je pro takový film špatnou volbou. Dále od takového filmu očekávám přehršli akčních scén. Film má vlastně jen dvě velké akční scény: hacknutí aut za plného provozu a"bondovské" finále na ledu, za přítomnosti ponorky. První hodina je zdlouhavá, plná dialogů na úrovni rozpravy Včelky Máji s Vilíkem. Na úvod nás rozehřeje závod v kubánských ulicích, následně bitka s dozorci ve věznici. Obojí je nepřehledně nasnímáno, nezajímavě podáno. A všechny scény nejsou úplně povedené. Zejména finální scéna na ledu je plná okatě hnusného CGI. Taková schopná parta herců a musela dostat scénář rovnající se výblitku pětiletého dítěte. Jedním z největších kladů této scenáristické mrdky je ten, že se Dom Toretto (Vin Diesel) přidá na temnou stranu, samozřejmě je za tím vydírání ze strany kyber-teroristky (Charlize Theron), hrozí, že mu zabije "napíchance". Jinak ale film nepřijde s ničím novým, dokonce i nápad s hacknutím aut už zde byl, viz Smrtonosná past 4. Prostě příšernost sledovat to celé s vědomím, že stejně dopředu víte, jak to celé dopadne. No dobrá, kyber-teroristka Cipher unikne spravedlnosti. Ani nemá smysl dávat spoiler-alert, vše bez problémů dopředu odhadnete. Abych se u filmu nějak zabavil, musel jsem si vymyslet, jak asi bude vypadat Rychle a zběsile 30, když série vydělává na lidské blbosti. I já jsem ji nechal vydělat díky zdejšímu kladnému přijetí, a vypravil jsem se do kina. Parta devadesátiletých hrdinů používá namísto nadupaných kár vytuněné nákupní vozíky, s nimiž v supermarketu svádí boj o zlevněné zboží. Mrštný pohyb jim zajišťují berle plné udělátek po vzoru bondovek. A nebojte se, nebude to taková slátanina. Ne o moc větší než je tahle pitomoučká osmička. 3/10

plakát

47 metrů (2017) 

Neoslnivý podvodní výlet bez přítomnosti Unterwassermanů. Dvě pipiny, které do klece může dát jen Alexandre Aja, dohlížející na fim z pozice producenta, se kdesi v Mexiku potopí do hloubky 47 metrů, aby si zblízka prohlédly bílé žraloky. Cosi se posere, pipiny zůstanou v kleci trčet, kolem proplave sem tam žralok, co skoro vůbec nic nepodnikne, kyslík bude povážlivě docházet, dívky zoufající, jestli ještě někdy uvidí (mořské) ptáky. A divák jako co? Ten z toho podvodního výletu nic nemá. Předně měl film smůlu v tom, že přibližně ve stejnou dobu se do kin dostal spřízněný snímek "Mělčiny", dalším nemilým faktorem je zjištění, že celý film je natolik tmavě nasnímaný, že není pořádně nic vidět. A tak to celé dobrodružství s tampony ve vaginách není nijak zvláště napínavé, občas se žraločí zub zaleskne natolik, až se objeví originální nápad. Vše ale shodí připitomělý konec. Tvůrci si neodpustili absolutně zbytečný závěrečný zvrat, který z filmu udělal ještě větší píčovinu, než původně byla. Holky Mandy Moore a Claire Holt hrály seč jim síly v bazénu, akváriu, nebo kde se to točilo, stačily, nicméně film je pro mě jedno velké zklamání. PG13 se pro film nehodil, film je doslova osekaný od drastických scén. Celou dobu místo krevních konzerv sledujeme, jak jedna holka na druhou volá, jak jedna mizí, posléze se objevuje, riziko dekomprese, to pořád dokola. Režisérovi Johannes Robertsovi se nepodařilo to hlavní - do svého filmu mě vůbec nevtáhl. Tím ale nechci psát, že je film vyloženě nepodařený, to vůbec ne, prostě jen nebyl zdatně natočený. Raději dám přednost výše zmíněným "Mělčinám", popřípadě zkusím vyměnit žraloky za zmutovaná paví očka, útočící na vnořené ruce do obřích akvárií. Já už bych ty filmy o žralocích nechal spát. 5/10

plakát

Anděl Páně 2 (2016) 

Ty vole, že já nešel Vlkovi na pohřeb. To jsem z toho Epštajn. Mám Strach, že klasickým pohádkám, v nichž je jasně definován boj Dobra se Zlem, už tímto zřejmě odzvonilo. Nyní hlásí nástup přemíra křesťanských motivů, u kterých když nejste v obraze, máte z příběhu prdlajs. Anděl Petronel s čertem Uriášem mají zase jednou pěknou polízanici. Jejich přičiněním se jablko ze Stromu poznání skutálelo na Zem, kde může natropit pěknou neplechu. Co přesně se může po zakousnutí smrtelníka do něj stát, se můžete jen dohadovat, ve filmu to vylíčeno není, nicméně musí to být něco, z čeho jde předem opravdu Strach. A tak se naše komediální dvojka, na jejíž vizáži je desetiletý posun znát, odebere, pod pohrůžkou Pána Boha Barťáka, inkriminované jablko vyhledat a přinést zpět, jinak je jejich existence vážně ohrožena. Na své klaustrofobní pouti městem zjišťují, že některým lidem by místo dobrot na tradičního Mikuláše bylo záhodno nadělit pekelný kotel. Dvojka nijak významně nenavazuje na svého předchůdce, máme zde řadu nových postav, kladných i záporných, a tolik originálních i potenciálních dějových nápadů, až je trestuhodné, jak se z nich pramálo těží. V závěrečné fázi, kdy by měl příběh vygradovat, celý vyznívá zmateně a neúplně. Není jasné, jaký záměr tvůrci měli. Řada dějových linek i nápadů zůstane neuspokojivě zakončená. Tenhle bratříček se nad svým chudobným starším bratrem vytahuje okázale dražší výpravou a vizuální atraktivností. Duo Trojan a Dvořák film táhne seč může, chrlí originální hlášky, dialogy jsou příjemně vystavěné. Nepříjemně působí ovšem ten křesťanský/biblický podtext, který sice má určitý nadhled, ale přesto je toho moc. Mladší, potažmo dětské publikum musí trpět, určitě nemůže pochopit všechny skryté i vypointované vtípky spojené s náboženskou tematikou. Paradoxně je film velmi naivní. Netvrdím, že hloupý, ale naivní je dost. Záporem je i to, že se film odehrává na malém prostoru. Město má jakýsi klaustrofobní ráz, což vyvolávalo pocit určitého minimalismu. Závěrečná píseň Lucie Bílé film úplně odrovnala. Jiří Strach a spol. připravil dost nevyrovnané pokračování, kterému postupem času ubylo nápadů a jen se to celé zhoršovalo. Panuje Strach, že jestli to půjde takhle dál, můžeme od čertů čekat anální tresty a jablka ze stromů budou sloužit jako Jawbreaker při sádlo máslo praktikách. Pokud tohle tvůrci nezakomponují do příštího pokračování, tak jsou u mě saláti. 6/10

plakát

Bezva ženská na krku (2016) 

Vesničko má Hřebíčková aneb Hliníková se odstěhovala na Vetchou Hanspaulku. Zhrzená učitelka Eliška Vomáčková (sympatická Petra Hřebíčková) si své bolavé srdíčko přichází léčit na venkov, kde se nastěhuje k samorostlému hrobníkovi Bohumilovi (příležitostně nevraživý Ondřej Vetchý), přezdívaném Božíček(!), který je grobián bez hygienických návyků a delikvent. Eliška se etabluje mezi vesnickou smetánkou velmi dobře, náruč jí otevře škola s jednotřídkou a ochotným starostou, ale i o něco později také Božíček, který je prostě boží chlap. A svoje staré (zlo)zvyky dokáže změnit/odhodit na (scénáristův) povel. Tomáš Hoffman porušil jednu hlavní zásadu, a sice, že někdejší kritik by se nikdy neměl pustit do natáčení filmů. Následně se tak ocitá na pranýři. Jeho režijní debut trpí hned několika tvůrčími nedostatky, které nelze zamaskovat dobrou náladou, příjemnou letní atmosférou, hezkým vizuálem a usměvavou Hřebíčkovou. V jeho filmu vše probíhá tak urychlenou a málo pravděpodobnou formou, až se z příběhu vytrácejí reálné záchytné body a potřebné souvislosti. Nic není uspokojivě rozvedeno, zcela absentuje logické vyústění podzápletek. Nevěra manžela se zamete jedním slabým dialogem kdesi u stánku s potravinami, odcizený syn, který svého tátu do té doby nenávistně naháněl s brokovnicí, odpustí Vetchému, který roky fingoval svoji smrt, v jediné scéně, když mu předloží společnou rodinnou retro fotografii(!), přísný a komisní školní inspektor se po inspekci, náhle o jednu scénu dál, aniž by byl k tomu dán patřičný důvod, začne kamarádit se starostem(!). Ke všemu je temná hrobníkova minulost jen hrubě nastíněna, nedozvěděl jsem se, jak to s jeho výkonem trestu vlastně bylo. Scén, těch skutečně vtipných, je pomálu, povětšinou je nahrazují scény úsměvné (přezkoušení žáků inspektorem dominuje), nikoliv plnohodnotně vtipné. Samozřejmě, že děj je hluboce (m)orálně předvídatelný, v ničem nepřekvapí, nezaskočí. Duo Hřebíčková/Vetchý k sobě až tak neladí, vzájemného špičkování mohlo být víc, přesto se kupodivu jednalo o svěží a dynamické herecké spojení. Tempo bylo nastavené velmi zdárně, ubíhalo to svižně. A tak se dá zrekapitulovat, že tvůrčí dvojka Hoffman/Vejdělek nás v minulosti vzala k moři, k cikánům i na návštěvu vagin. Jejich pestrou mozaiku nyní doplnila téměř lidová komedie z vesnického prostředí, jejíž životnost je poměrně jepičí, pokud ji producentská matička Prima neflákne třikrát za rok do svého vysílání. To ji budeme mít na krku, vlastně na obrazovce pořád. 5/10

plakát

Život (2017) 

Pojmenovali jej familiárně Calvin. On se ale až tak kamarádit nechtěl. Organismus z Marsu, vykazující inteligenci německého ovčáka, následně udělal vánek v kosmické raketě. Kdyby udělal pořádný průvan, tak bych ještě přihodil body, ale tenhle recyklovaný sráč Vetřelce a Věci je natolik nedomrlý, nedynamický a nepříliš zručně natočený, že ho nechám shořet v atmosféře. Je úplně jedno, jestli má film elitní herecké obsazení, klidně by v něm mohli hrát herci z odpoledních seriálů, vyšlo by to úplně nastejno. Charaktery šestičlenné posádky nejsou nijak prokreslené, tudíž z diváckého hlediska na nich nezáleží. SPOILER/Životnost hvězdného Ryana Reynoldse ve vesmíru je jen velmi kratičká, odsere to jako první. Monstrum, vypadající něco mezi chobotnicí a placatkou rumu, se možná chtělo vyřádit na hvězdném Jake Gyllenhaalovi a jeho partě výživným způsobem, podpořeným gore, ovšem do kina si kupte kečup, abyste pokečupovali plátno, jinak je to suchá podívaná v tomto ohledu. Klaustrofobní zážitek už byl v minulosti v daném žánru k mání nejednou, tudíž u mě převládal pocit, že tvůrci spolu s organismem někde v šuplíku našli scénář, který se v něm povaloval od osmdesátých let. Kohosi napadlo to natočit, šoupnout to do kin pod ne úplně všeříkajícím názvem, navrch se přihodí hvězdná jména. Snad se z toho vyloupne ambiciozní a nesmrtelný film. A já tvrdím, že za rok už tenhle film bude technicky vypadat zastarale a trapně. To výše jmenované filmy mají ještě i dnes, po x letech, určitou fazonu a šmrnc. Prostě tenhle film má jen nemnoho zajímavých momentů, které vypadají jakžtakž svěží a neokoukané. Jenže už samotná posádka astronautů si ve vesmíru počíná jak banda leváků, což se nedá přehlédnout, s neznámým organismem nakládá naprosto tristním způsobem, vše korunuje přítomnost tělesně postiženého černocha. Film mě vůbec v ničem neoslnil, celé téma je ohrané, celé je to i blbě natočené. Trestuhodně obkreslený film, a to recyklované filmy toleruji, tohle už bylo i na mě moc. Dívat se znovu, jak posádku (bez většího nápadu) decimuje mimozemský tvor, opravdu není nutné. Ani se nedivím slabé návštěvnosti filmu. 4/10

plakát

Fantastická zvířata a kde je najít (2016) 

Nikdy jsem nebyl plně pohlcen fantazijním světem B.J.Rowlingové, ovšem po malé anální nehodě s Mudly, která mě potkala před zhlédnutím tohoto filmu v Bradavicích, jsem byl nucen otočit. Nyní už mohu filmu spílat jen za to, že je v některých úsecích beztvarý a málo konzistentní, nicméně vyniká v mnoha ohledech a stále nepolevoval ve své určité komplexnosti. A nechybělo málo a divoška Rowlingová, jejíž fantazie je skutečně bezbřehá, mně mohla v pomyslné posteli splnit sexuální fantazie, na které žádná slečna zatím nepřistoupila. Ještě panují určité rezervy, na jakou věkovou stranu publika se má coby scenáristka přiklonit. Stále cítím váhání, jestli chce více zabavit publikum do patnácti let, nebo dát vale pakátlům a pořádně se věnovat divácké skupině 30+, pro kterou jsou vyzrálejší myšlenky ze scénáře vesměs podávány stále jen polovičatou formou, ze které si nelze příliš mnoho odnést, nebude-li patřičně rozvedena. Je ovšem nemyslitelné chtít po filmu, aby řešil naznačené politické farizejství ve stejném poměru jako představování a následné chytání originálních stvoření uniklých z magického kufru, kterým barvitá čeština dala roztodivná pojmenování. Film tedy nejvíce vyniká svojí trikovou složkou, na které se opravdu nešetřilo. Je zde jen minimum záběrů a scén, v nichž by se nevyskytovalo nějaké nevídané stvoření, které natolik zaměstná zrakové vjemy, až se tak nějak pozapomene na konflikt, který vyvolá představený záškodník z vyšších kouzelnických sfér, kterého ztvárnil Colin Farrell. S jeho postavou souvisí i zajímavý vtípek. SPOILER/Změní se v závěru na Johnnyho Deppa. Sympatie jsou přesto na straně kouzelníka Eddieho Redmayna a jeho nově vytvořené čtyřčlenné party, tvořené z Dana Foglera, Katherine Waterstone, do níž pronikl i erotický prvek, který zajistila rajcovní čarodějka (Alison Sudol) se schopností číst myšlenky. Zpočátku film příliš přehledný není, trvá než se dostane do svých kouzelnických kolejí, po kterých pak sviští velmi solidně a origin(an)álně. Davida Yatese si Rowlingová nevybrala náhodně, už s ním v minulosti úspěšně spolupracovala na Harry Potterech, její (kouzelnická) vize tedy v jeho rukou byla v bezpečí. Jak už jsem se zmínil v úvodu, zřejmě by film skončil na třech hvězdičkách, jenže v rámci hojícího procesu mého rekta, jsem přistoupil na výhodný kompromis s Rowlingovou, kdy mě ještě třeba v budoucnu čeká i kouzelný "býdžej". Na rozjezd to bylo neokoukané, čekají nás v budoucnu ještě dvě další pokračování. Uvidí se, co přinesou. 7/10