Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Horor
  • Krimi

Recenze (1 567)

plakát

Hra na utrpení (2008) 

Český název to vystihuje dobře, takový byl přesně celý film (pro diváka), anglické amusement je v tomto případě matoucí. To utrpení spočívá v tom, že se po celou dobu (plus je tu rozhodně přijatelná stopáž) míhají na plátně/obrazovce řady postav, především sličných slečen, jejichž příběh kdesi začíná a vzápětí končí...závěrečná snaha dát to pak celé do kupy byla hodně násilná a nevěrohodná. Ale co mě štvalo nejvíc, byla absence jakékoliv logiky!!! To, co by neudělalo ani pětileté dítě, neb má rozum a pud sebezáchovy, tu dělá každý, kdo se ve filmu jen mihne. Abych byla i pozitivní, jsou tu asi 2-3 scény, kde jsem se lekla, nebylo to nijak zvlášť nechutné a jednotlivé minipříběhy docela odsýpaly. Na úplný odpad to není, ale k průměru to má taky ještě daleko.

plakát

Zázraky se nedějí (2008) 

Jeden z mála filmů, kde moc nemá smysl psát o stylu práce, hercích a vůbec filmařském řemeslu. Tenhle film je totiž o emocích, a ty ve vás buď vyvolá, nebo ne. Není to žádné veledílo, musíte na něj mít náladu (jednou jsem ho pro jistotu odložila, protože to nebylo ono, ale napodruhé už jsem se nechala unášet všemi těmi pocity a vírou ve víru), trochu tomu napomůže skvělý hudební doprovod, kulisy jsou dost odpudivé (vše se odehrává na dvorku docela hnusného domku z papundeklu, nebo teda to aspoň jako papundekl vypadá, zdi jsou modré a na nich je flek, v němž někteří vidí tvář Krista) a vůbec celé je to až by se dalo říct o ničem, ale pod povrchem je toho mnohem víc.

plakát

Botched (2007) 

To asi není ani béčko, ale o kategorii míň. Tak předně: začátek je neuvěřitelně katastrofální, ale je dobré jej překonat, protože přejezdem do Moskvy se film mění - těžko ovšem říci, zda-li k lepšímu. Jinak než s nadsázkou film brát nejde, o tom žádná, ale i tak to chce hodně nadšení a víry, že toto je dobrá cesta. Tu já bohužel neměla a dodívala jsem se jen s velkým sebezapřením.

plakát

Paprika (2006) 

Přidejte Imagináriu Dr. Parnasse několikanásobně mnoho otáček a dostanete šílený kolotoč barev a postav a hlasů a tónů. Ano, je tu dějová linie, ale ta je dost sci-fi a ujetá. I když myšlenka zajímavá. Animace mne neoslovila ani za mák a celé to byl prostě hrozný paskvil, který jsem - přiznám se - nedokoukala, i když většinou skutečně bojuji do konce. Ale dobře mi tak, nemám se dívat na žánry, které nejsou mým šálkem.

plakát

Americké psycho (2000) 

Dvě hvězdičky? Až jsem váhala, zda do filmu vůbec jít, necméně zvědavost zvítězila. Já totiž před pár lety Americké psycho četla a to jsem vůbec netušila, že byla kniha zfilmována (resp. je to psáno v epilogu, kde se dokonce uvádí, že roli odmítl Pitt i DiCaprio, takže spíš jsem to pro jistotu zapomněla). Knížka je strašná, nic tak neskutečně perverzního jsem v životě nečetla. A byla jsem ráda, že se řada scén z ní ve filmu neobjevila - to s tou pilou v ní myslím nebylo a ve filmu bylo až zkarikováno, zatímco ty nejhorší pasáže, vlastně vůbec nic z popisovaných hrůz, nebylo míněno ani v nejmenším s humorem a nadsázkou. Ale k filmu - Bale je šílenec a Dafoe, který se ve filmu jen mihne, i když v knize má větší prostor, možná ještě větší, takže škoda, že tu plně nerozjeli svůj možný herecký koncert. 2 úžasné momenty: vizitky a Bale v pláštěnce. Abych to ale shrnula - je to jiné než kniha, Bale se hodně snaží a místy je ďábelský, místy je ale znát, že scénárista oddychoval. Zatímco v knize mi byl název poměrně jasný, zde se docela ztratil - to podstatné z knihy je prostě pryč a tak to ve filmu trochu nedává smysl. Konec, to je docela malér. Ale už kvůli Baleovi to stojí zato! Po shlédnutí Amerického psycha jsem ochotna odpustit mu i to "ujetí" při natáčení Terminátora.

plakát

Štastné konce (2005) 

Šťastné konce vůbec nejsou nijak zvlášť šťastné, ale o to snad jde ze všeho nejmíň. Zajímavým prvkem jsou tu komentáře psané po okraji, což je zpočátku osvěžující a zajímavé, po čase nudné a otravné, také proto, že vlastně nepřinášejí nic moc zajímavého, nebo snad vtipného. Plus: Lisa Kudrow zde ne jako blondýnka, ale brunetka a že jí to sekne a naopak: Maggie se mi tu jeví neobyčejně ošklivě, i když hraje báječně. Kdo neviděl, neprohloupil.

plakát

Terminator Salvation (2009) 

Christiana Balea nebo Helenu Bonham jsem v Terminátorovi vůbec nečekala, ale vedli si dobře. Co mě trochu štvalo, to byla velká předvídatelnost - nebyl problém poměrně záhy odvykládat celý další děj, aniž bych četla obsah či snad dokonce byla znalec předchozích dílů - stěží si vybavím, že jsem viděla jedničku a dvojku. Určitě se mi líbily stroje (obzvlášť "mototerminátoři") a vůbec úvodní apokalyptická scéna, kdy Bale vyleze z podzemí a všude kolem je jen pustina a kouř stoupající k nebi a pár mrtvol různě se povalujících, tu na zemi, tu v helikoptéře...Od odhalení identity Marcuse už to jde bohužel z kopce. Ale celkově, pro nefanouška to bylo příjemné překvapení a to je co říct. Další v řadě v rámci doplnění znalostí na mě čekají Transformers, u nich je to pro mne přímo tabula rasa.

plakát

Dorothy Mills (2008) 

Zezačátku hodně se vlekoucí, ale na konci už to bylo rozjeté až až...Skvělá Jenn Murray, která si roli skutečně užila. Někdy se mi stane, že náhodně vytáhnu filmy, které jsou si obsahově podobné, zde jsem po Kainově výchově pár dní na to koukala na Dorothy Mills s obdobnou tématikou, ale každé bylo samozřejmě úplně jiné...a zde též tleskám. Určitě film dělaný s láskou, citem a i nějakou tou myšlenkou, takže byť divák brzy tuší, o co asi jde, rád se dodívá do konce, a ten se též zdařil.

plakát

Vím, cos dělal v pátek (2009) (pořad) odpad!

Lukáš Hejlík je poměrně dobrý herec, rozhodně báječně vypadající a já se ptám - má toto zapotřebí??? Proč??? To je prostě velké šlápnutí vedle...

plakát

Flynn Carsen: Honba za Kopím osudu (2004) (TV film) 

Indy byl jen jeden. A potom, všechny ty Mumie a Šifry a kdovíco, to jsou prostě hodně špatně nastavované kaše, byť by i byly míněny jako parodie...Ale asi to má své příznivce, např. mého syna, takže hodnotím na můj vkus poměrně vstřícně...a taky, Noaha jsem měla ráda už z Pohotovosti.