Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Akční
  • Romantický

Recenze (1 238)

plakát

Vesničko má středisková (1985) 

Několik podařených postav, zahraných skvělými českými herci ze starší generace, tvoří dohromady jeden na první pohled jednoduchý příběh z české vesničky. Omlouvám se, že jsem tomuhle filmu vždycky křivdila, aniž bych ho viděla celý od začátku do konce. Je pravda, že má spoustu skvělých hlášek a povedených scén. ~(4,0)~

plakát

Footloose: Tanec zakázán (2011) 

Původní verzi jsem bohužel neviděla, ale tohle mi samo o sobě přišlo neuvěřitelně vhod. Skoro mě to až překvapilo vzhledem k tomu, jak špatně je tady film hodnocen. Jasně, dějově to není žádné terno a jedná se spíš o nenáročný pohodový snímek, ale myslím, že někomu, komu jde více o hudbu a tanec, se tenhle modernější Footloose může rozhodně líbit. A z nějakého důvodu mi přišlo, že v tom je i špetka ze starší americké filmové školy (nemyslím jen některým výběrem hudby). Kenny Wormald mě například mile překvapil svou silou a pohyblivostí. Miles Teller naopak sice tančil až na konci, ale o to víc jsem koukala, co vlastně dokáže - po tomhle filmu si začínám myslet, že je to jeden z těch hereckých chameleonů. Zde hrál spíše venkovského balíka s buranským přízvukem, ale na konci se ukázal jako dobrý tanečník (což je sakra rozdíl oproti jeho rolím třeba v Divergenci nebo Fantastické čtyřce). Takže i herecky mi film hodně sedl. ~(4,0)~

plakát

Černobílý svět (2011) 

Silný příběh, skvělá režie a výborné herecké výkony. Je téměř k nevíře, že ještě počátkem 60. let v Americe skutečně panovala taková nerovnoprávnost mezi bělochy a černochy. Film tedy nepodává pouze smyšlený příběh, ale stojí na historických faktech, takže působí velmi autenticky a přesvědčivě. Možná i o to víc je pak dojemný, aniž by přímo tlačil na city. Octavia Spencer, Viola Davis i Emma Stone byly skvělé. Za celé (téměř) dvě hodiny a půl jsem se ani na okamžik nenudila, právě naopak - citově mi to bylo velmi blízké a osudy postav jsem až do konce sledovala s velkým zájmem. ~(4,5)~

plakát

Křidýlko nebo stehýnko (1976) 

Ve filmografii Louis de Funèse se sice najde ještě pár lepších kousků, ale tohle taky pobavilo. On byl prostě osobnost. Navíc se mi líbí ta grotesknost některých scén francouzského filmu (šílené automobilové honičky a jiné trhlé patálie :)). ~(3,4)~

plakát

Na samotě u lesa (1976) 

Nemůžu si pomoct, ale tenhle film mě nijak neoslovil, a nemyslím, že je to pouze tím, že jsem mladší generace... Mělo to pár nápadů a docela dobrých hlášek, ale nic, co by mi přišlo opravdu vtipné, snad pouze mírně úsměvné. Konec mi přišel až moc unáhlený a nevšimla jsem si, že by jim tam v průběhu ten dědeček nějak zvlášť přirostl k srdci (snad krom těch dětí), takže to podle mě vůbec nemělo takový dopad, jaký to mělo mít. ~(2,3)~

plakát

Návrat do budoucnosti II (1989) 

Téměř stejně dobré jako první díl. Efekty mi tady dělaly vyloženě radost, až jsem se smála od ucha k uchu - skoro bych řekla "zlatá osmdesátá léta" a byla bych pyšná, že jsem se stihla narodit ještě v osmdesátých letech... Možná už chyběla ta "nosná myšlenka" z prvního dílu, ale nejde pouze o laciné protahování původního příběhu, ale o přímé pokračování, které cestování v čase zábavným i velmi napínavým způsobem zamotá. Užila jsem si jak druhý návrat do minulosti padesátých let, tak skok do budoucnosti do roku 2015 (to, jak si tehdy lidé představovali budoucnost, je místy dost humorné, ale nutno podotknout, že v pár věcech se jakž takž strefili). Po včerejšku už bude děj Návratu do budoucnosti navždy úplnou minulostí. :) ~(4,5)~

plakát

Návrat do budoucnosti (1985) 

Měla jsem neuvěřitelnou radost, že jsem na tohle měla možnost jít na CSFD projekci. Film jsem viděla kdysi dávno ještě jako dítě, ale upřímně, téměř nic jsem si z něho nepamatovala, a za poslední dobu jsem si několikrát říkala, že by stálo za to se na kouknout. Takže když se ku příležitosti data 21.10.2015 naskytla příležitost jít na tohle dokonce do kina na obnovenou premiéru, neváhala jsem ani chvilku. V dětství jsem film bohužel nevnímala s takovou pozorností a zájmem (pamatuju si útržky, kdy třeba Doc visel na hodinách, atd.), ale teď už to bylo jiné kafe. Naprosto mě to pohltilo a nepřestávala jsem se divit, jak skvěle je film proveden a zahrán, jak dokonalý má scénář, a jak je celkově hrozně nápaditý, a to přitom mluvíme o roku výroby 1985! Navíc nešlo pouze o trhák o cestování časem, ale mělo to i nosnou myšlenku (člověk může dokázat cokoliv, co si zamane). Škoda že s podobně kvalitními filmy se už v dnešní době divák téměř nemá šanci setkat. ~(4,7)~

plakát

Jhoom Barabar Jhoom (2007) 

V bollywoodských filmech se nevyznám a tohle mi bylo doporučeno. Musím říct, že jestli je tohle kvalitní zástupce indické taneční komedie, tak je pravděpodobné, že bollywood si mě nikdy nezíská. Celá první polovina mi přišla stupidní a zbytečně dlouhá (mohli to o dost zkrátit), navíc mě štval onen "tajemný muzikant" (jak se píše v oficiálním popise filmu), který se objeví nejen na začátku, ale mnohokrát do konce celého filmu. Je možné, že tenhle dědek je nějaký význačný indický zpěvák a herec nebo co, ale pro mě to ve filmu byl nesympatický rušivý element. Na "Steva" se taky nedalo skoro koukat, i když v jeho případě byly asi ty odpudivé kudrnaté vlasy záměrem. Naštěstí musím říct, že druhá polovina filmu byla o dost lepší a zábavnější. Co se musí Indům nechat, jsou ty velkolepé taneční scény, tady navíc se snahou o velkou efektnost. Na začátku filmu mě to ještě příliš nezaujalo, ale je pravda, že taneční soutěž na konci byla hodně dobrá. V tomhle ohledu si film dost polepšil, i písničky byly chytlavé. Takže suma sumárum, je to o malinko lepší průměr. ~(3,2)~

plakát

„Marečku, podejte mi pero!“ (1976) 

Klasika, na kterou jsem se po dloooouhé době musela znovu podívat v rámci doplňování mezer v českém filmu (mnoho si pamatuju pouze z dětství a jen útržkovitě). Škoda že podobné filmy se netočí ještě dnes - filmy, které mají nápad a jsou skutečně vtipné a dobře zahrané.... ne ty vulgární a trapné rychlokvašky, kterých je dnes všude plno. Sovák byl třída, stejně tak Svěrák a ostatní. Pan profesor "Hrbolek" mě skutečně rozesmál :) ~(4,0)~

plakát

Manhattan rabu stôrî (2003) (seriál) 

Kdykoliv vsadím na nějaký starší japonský seriál, tak mě téměř nikdy nezklame. U tohoto to platí jednoznačně. Během prvního dílu by se sice můj pocit dal označit jako "WTF", protože mi vztahy mezi postavami přišly hrozně šílené a nešlo mi do hlavy, jak se vůbec už v prvním díle mohla Akabane zamilovat do Besshiho, když o její náklonnosti nic nenasvědčovalo, ale postupně jsem si na míru trhlosti tohoto seriálu zvykla. A brzo jsem musela plně ocenit nejen jeho komediální prvek, ale i celkovou náladu, kterou vyzařuje. Je v tom něco příjemného a nostalgického. Chtě něchtě si člověk zamiluje všechny ty postavičky, které tráví svůj čas mimo práci v kavárně Manhattan u kávy, a sympatizuje se zdejším majitelem, který by si tak moc přál, aby všichni jeho kávu patřičně docenili namísto řešení každodenních dramat. Jenže sám do těchto zamotaných vztahů mezi postavami rychle spadne.... Musím říct, že Matsuoka Masahiro mě hrozně překvapil svou hereckou zdatností a všemi těmi grimasami, kterými hýřil jeho obličej. Na roli "tenčóa" - majitele kavárny - se skvěle hodil. Byla bych schopná dát celému seriálu i ještě o něco vyšší hodnocení, ale trošku to srazil slabší závěr. Jako celek ale rozhodně nezapomenutelný zážitek. ~(4,0)~