Dovlatovka

Velice aktuální a překvapivě velice hluboké. A velice pravdivé.

Proč ten dlouhý, pomalý, nudný rozjezd? Proč ten zbytečný dovětek? Proč Irene Adler? Proč proboha 169 minut? Ale to mezitím lepší než v jedničce. Potalčím v sobě iracionální principiální nesouhlas s tím, že nejbritštějšího z britských detektivů hraje Američan,a dám lehce nadhodnocené 4*.

Dokonalé! Ve své hrůze a depresi naprosto dokonalé! Po sledování jsem si řekla jen "no do prdele". Obdivuju každého, kdo se na filmu podílel, že do toho šel. Obzvlášť Tildu Swinton a režisérku. Do tohohle se vžívat, to chce sakra odvahu. Ze mě nejlepší film roku 2011! Hudba geniální, btw.

Kdo nezná filmy Joe Wrighta, asi mu Hanna nebude držet pohromadě a bude mu připadat jako prázdná hra s formou. Hanna je tomu rozhodně blíže než geniální Pokání, nicméně i tak má jistou "duši". Je však roztříštěná a divák si ji musí dát dohromady sám (jako hlavní hrdinka). Pokud se na to vykašle, Hannu asi odepíše. Já nikoli, líbila se mi, akce je skvělá, Chemical Brothers jsou super a Saoirse je geniální!!!

Jako žena a fanynka produkce Jude Apatowa dávám palec nahoru. Není to dokonalé, ale je to lepší než oba celovečerní Sexy ve měste dohormady. A fekální scéna je geniální. Držím Kirsten Wiig palce jako autorce, producentce i herečce dál!

Méně akce, méně humoru...méně všeho, na co jsme od Pirátů zvyklí. A to ještě méně než v trojce! Výborná je scéna s mořskými panami a výborný je Goeffrey Rush. Celá zápletka s otcem a dcerou dává jen s povzdechem vzpomenou na zpětně dobře vystavěný vztah Will a jeho otce...pětku už ani nechci.

Ne tak vtipné jako Hot Fuzz, ne tak dynamické jako Soumrak mrtvých, ale o to upřímnější. Láska ke sci-fi v každém okénku a postava Paula je...sympaťák každým coulem!

Na Aronofského nezvykle chladné a neosobní...tři roviny se neprolínají tak hladce, jak by bylo záhodno. Ačkoli má jít o oddanou lásku a pomíjivost žviota, je to celé nějaké prázdné. Rachel Weiss je nicméně okouzlující v obou rolích.

Poslední dny jednoho z největších Rusů britskýma očima? Ano a lepší než očima Rusů! Klasický ruský pathos omezený na nezbytné minimum. Nádherně lidské a civilní podání L.N. Tolstého v podání Plummera, klasická ruská vášeň a obliba v teatrálních projevech v podání Mirren, Giamatti a McAvoy bezchybně přihrávají. Dnes již téměř nepředstavitelné dilema mezi filosofií a reálným životem. Dilema, kterým nejvíc trpěl, aspoň podle tohoto výkladu, sám Tolstoj. Který byl navíc, a to je dosti odvážný pohled, ve své době skutečnou celebritou. Výborné!

Překvapivě vtipné a co víc do toho chtít?