Dragoni

Natáčení probíhalo od podzimu 2002 do léta 2003, přičemž přes 70 % času se filmovalo v malém bytě v Tokiu, který si producenti pronajali na jeden rok.

Hotel, ve kterém se natáčely exteriéry, se jmenuje Timberline Lodge a nachází se na jižní straně Mount Hood v Oregonu, přibližně 97 km východně od Portlandu.

Film byl natočen na motivy stejnojmenné novely, kterou sepsal Max Catto.

V původní knize byl použit letoun Fairey Swordfish, ovšem ve filmu létal Grumman J2F Duck, který byl zapůjčen z National Museum of the United States Air Force - Wright Patterson Air Force Base v Ohiu.

Ve filmu byla použita Americká ponorka USS Tilefish (SS-307), kterou od roku 1960 používala venezuelské námořnictvo pod názvem ARV Carite (S-11).

Natáčení začalo 23. února 1970 a bylo dokončeno na Maltě 5. července. Natáčelo se v regionech řeky Orinoco ve Venezuelea a také na Maltě.

Plovoucí jeřáb, který byl ve filmu použit, byl bývalý přistávací člun Landing Craft - LCT Mark z druhé světové války.

V dokumentu je k vidění úplné zatmění Slunce, které nastalo 1. 8. 2008. Jev Sanové považují za lva, který pochytal světlo, aby mohl kroužit kolem vesnice, a žijí proto ve strachu.

Plyšová figurka Krtečka se stala symbolem poslední vesmírné mise raketoplánu Endeavour, která propaguje vědu a vesmírný výzkum všech dětí světa. Mise STS-134 měla být původně zahájena 19. dubna 2011. Start byl odložen a uskutečnil se 16. května téhož roku. Krteček letěl do vesmíru na návrh astronauta A.J. Feustela, jehož manželka má české předky. Dne 1. června v ranních hodinách pak raketoplán Endeavour přistál na Zemi společně s Krtkem.

Film je natočen na motivy stejnojmenné knihy, kterou napsal Josef Martin Bauer. Kniha vyšla i v ČR pod názvem „Kam až mě nohy donesou“.

Celkem bylo použito při natáčení 70 000 m filmové pásky.

Během natáčení bylo štábem zkonzumováno 25 000 litru čaje a kávy a 13 500 kilogramů potravin.

Natáčení se zúčastnila i ukrajinská armáda v počtu 1500 vojáků ze nejrůznějších útvarů ukrajinské armády i s technikou.

Jedná se o první koprodukční film německých a indických filmařů a první mezinárodní koprodukční počin Indie.

Základ pro scénář se stejným názvem je epická báseň ze sbírky „Světlo Asie“ Sira Edwina Arnolda z roku 1879. Německý překlad se objevil v roce 1923 pod názvem „Legenda o Buddhovi v Lipsku“. Film je spojen s rostoucím zájmem o buddhistické téma v Německu.

Jméno Buddha znamená „probuzený“ či „osvícený“.

Škola, ve které se příběh filmu odehrával, byla i nadále v provozu, přičemž jeden z podezřelých se do školy vrátil a dále v ní pracoval. Ředitel školy pak zemřel na rakovinu slinivky v roce 2009.

Námět filmu vychází z románu „Dogani“ od Ji-young Gong z roku 2009, který byl inspirován skutečnými případy, které se staly ve škole pro sluchově postižené osoby v Gwangju v Jižní Koreji.

Žena, která ztvárnila babičku Min-sooa (Seung-hwan Baek), je skutečnou babičkou režiséra Dong-hyeok Hwanga.

Film je natočen podle úspěšné stejnojmenné manga série, kterou napsala a ilustrovala Ai Yazawa. Původní manga je nedokončená, autorka však vzhledem ke svému zdravotnímu stavu tvorbu pozastavila. Podle mangy bylo natočeno také anime.