Krouťák

Dospělejší (chceš-li) temnější pokračování prvního dílu. Tedy nesoucí se v podobném duchu jako druhý Capitain America, nebo ještě lépe třetí Iron Man. Jenomže Avengeři už nezpůsobují onen "boom" efekt. Možná je to navýšením počtu výrazných postav, možná už po prvním díle zkrátka víme, co čekat a chtělo by to nový pohled na věc. Každopádně se opět vyplatí do kina zajít a investovat do co největšího plátna. Marvelu se za pomoci sólo filmů jednotlivých hrdinů docela dobře daří skládat onu mozaiku, která pravděpodobně vyvrcholí v následujícím díle. Já osobně bych se nezlobil, kdyby si vzal další Avengery na triko třeba takový Shane Black - 75%. 3D opět neoslnilo a působí zbytečně. PS: české škodovky v takovém filmu cením ! :)

"Poklidná gangsterka" s minimem násilí - přesně typ role, díky které James Gandolfini proslavil ikonu žánru (a mou srdcovou záležitost) jménem Tony Soprano. V mých očích tentokrát trochu nezvykle na druhé koleji až za skvělým Hardym, ale když jsem to překousl já, vy můžete taky ;). Poklidné tempo v podobných dílech není pro každého a film sám o sobě vyloženě nevyčnívá z řad nadprůměrných, po všech směrech kvalitativně zvládnutých žánrovek, nicméně pocitově prostě musím jít do plných - 90%. R.I.P. Jamesi !

Nejslabší Ayer. Zamýšlené navození kolektivní paranoie moc nefunguje, o hloubce postav se taky mluvit nedá a výsledná pointa ? Plusem jsou technicky zvládnuté akční sekvence a obsazení, jinak se jedná o jakýsi podivný výsledek Bčkového scénáře a slabší chvilky mnou (do teď) oblíbeného režiséra policejních drám. Kdo hledá poctivou akční týmovku, nechť jde o dům dál - 50%.

Což o to. Choreografie bojových scén a celkové nasnímání je na neskutečné úrovni - stejně jako u jedničky. Ale to je tak všechno. U prvního dílu byl člověk možná až hypnotizován výše zmíněným. Tady to už ale prostě nestačí a na tak přepálenou stopáž už vůbec ne. Snaha o vícevrstvé zápletky se cení, ale každá je plochá jak zednická lžíce a vytvoření alespoň náznaku pořádného děje se nedaří. Recyklovaná jednička - 60%.

Nejmilejší film festivalu. Film "dle skutečných událostí" o vzestupu organizovaného zločinu v rodném městě režiséra. Film o mafii dětskýma očima. Bez množství násilí a vyprávěný specifickým humorem, kterým je obdařen neméně sympatický tvůrce (jedna z nejzábavnějších a nejzajímavějších diskuzí, co jsem na festivalu zažil). Dějová linka odehrávající se v dospělosti je možná trošku zbytečně natahovaná, ale výsledný dojem rozhodně nekazí - 90%. [49. MFF Karlovy Vary]

Byl to pro mě první filmový zážitek letošního ročníku a laťku pro ostatní vybrané snímky nastavil opravdu vysoko. Možná až uhrančivá kamera, skvělí herci a vlastně i celá myšlenka dotváří tento působivý celek. I origins dokáže být kouzelný, dojemný a v momentě i hororový. Při závěrečné scéně u hotelového výtahu jsem zatlačil slzu - 90%. PS: určitě si počkejte na potitulkovou scénu, která zajímavým způsobem podtrhuje již zmíněnou celkovou myšlenku filmu. [49. MFF Karlovy Vary]

Loňský festivalový rok mi v české vlně přinesl překvapení v podobě Revivalu a letošní ročník má zase Hanušovice. V rámci moderního českého filmu (v mém případě neskrytě značně bojkotovaného), se jedná prostě už o jistý "standart". Ve festivalové atmosféře bylo nutkání hodit hodnocení výše, těch 60% je ale pro tuhle jednoduchou (typicky českou) a hořkou komedii akorát. Babčáková a filmový statik RULEZ. [49. MFF Karlovy Vary]

Film o muzikantovi s absencí hudby... 1* za lokace Memphisu, druhá za náznaky oblíbených melodií - 30%. [49. MFF Karlovy Vary]

Cage si po dlouhý době odskočil od laciný fušeřiny, natočil pomalou drámu o obyčejném životě a udělal sakra dobře. S někým se osud prostě nemazlí a pokud to někdo dokáže podobně nenásilným stylem přenést na plátno, má moje sympatie. Příjemná změna, vidět pana herce zase u kvalitní filmařiny, snad nesklouzne zpátky k dobře placeným rychlokvaškám - 70%.

Darrenův Noah měl tu výhodu, že byl prvním filmem, který jsem na tohle téma viděl. Udržel si tudíž mou pozornost i při slabších místech. Případné další projekci například v pohodlí domova bych se ale asi vyhnul, protože největší plusy Noaha spočívají v jeho vizuálním kabátu a hudbě a ty ani při sebelepší technice doma zkrátka tak nevyniknou. Sympatičtější cast by člověk asi těžko hledal, ale bez emocionální vazby , na níž jsme u Aronofskyho filmů zvyklí, film z průměru prostě nevytáhne. Asi budeme tiše doufat, že se pan režisér vrátí ke své starší tvorbě - 60%.