DaViD´82

Hana a Hana let šedesátých ve vizuálním hávu, s kterým si žádný epileptik ruku dobrovolně nepodá. Leda by byl sebevrah.

Chtěl jsem dát aspoň tu jednu čestnou hvězdu za závěrečné titulky, které začnou běžet již (až?) po hodině filmu, ale pak v nich začal zpívat Kevin Sorbo a na to ani "odpad!" není dostatečně výmluvný. PS: A doufám, že dvojka bude o Slávce. Proč by měla být takto všem pro smích (i když tohle slovo je ve spojení s tímhle "filmem" opravdu hodně mimo) jen Spartička?

Jednička byla dynamická, stylová, syrová a ve své strohé zkratkovitosti naprosto strhující. Dvojka je sice také syrová, ale jinak až na úvodní eskapády je poklidnější, rozhodně více sevřenější, atmosférou většinu času všechny nervy do mrtě drásající, ale zároveň i popisnější (nikoli však doslovná). A co hlavně, konečně se Mesrinovy dostaneme "na kobylku" v rozkrývání jeho složitého charakteru. Dohromady jsou to dvě spojené nádoby tvořící jeden čtyřhodinový dokonalý celek, který se v mých očích stává novým referenčním standardem kvality pro poměřování zločineckých ság. ♫ Hodnocení OST: 5/5

Francie vyrukovala takřka s tím nejlepším co v současnosti může ze svého filmového skladu nabídnout (snad jen Daniel Auteil chybí). "Jednička" je dynamická, stylová, syrová a ve své strohé zkratkovitosti naprosto strhující. Dvojka je sice také syrová, ale jinak až na úvodní eskapády je poklidnější, rozhodně více sevřenější, atmosférou většinu času všechny nervy do mrtě drásající, ale zároveň i popisnější (nikoli však doslovná). Dohromady jsou to dvě spojené nádoby tvořící jeden čtyřhodinový dokonalý celek, který se v mých očích stává novým referenčním standardem kvality pro poměřování zločineckých ság. ♫ Hodnocení OST: 5/5

Speciál Neváhej a toč! o padání do vody na tisíc a jeden způsob prokládaný dialogy "rádoby vtipná věta o ničem - vteřina ticha - jiná věta o ničem - vteřina ticha - Kostková piští - atd." a dalšími pády do českých (odpadních) toků. Scenárista musí chovat k vodákům neskutečnou zášť, že ho kdysi nevzali na splavbu. Jeho jediným cílem je totiž udělat z oslovení "vodák" nové sprosté slovo. A daří se mu to, protože taková snůška hlupců, debilů a agresivních uječených hovad se nikde jinde nevyskytuje. Už první epizoda nezvládla pobavit a neutáhla by ani běžnou sitkomovou stopáž. Natož takřka hodinu v kuse. A autor running joku s výrustky by se měl smažit v pekle, protože mě tím peklo přivodil. Neholduji ovšem hodnocení seriálů po jednom díle, tak si ten odpad zatím nechám od cesty. Zatím.

V tak silném a zajímavém námětu šlo zajít ještě o krok dále a klidně zůstat jen v rámci školních škamen a netahat to "do běžného života" (za nejsilnější považuji právě ty diskuzní pasáže ze třídy během prvních dvou dnů projektu). Ale svůj účel znepokojit a nenudit to plní beze zbytku a vzhledem k tomu, že nejde zrovna o typ snímku "minutu po doběhnutí závěrečných titulků už nevím o čem to bylo", tak to vlastně funguje perfektně. Jen bych si to představoval více teoretické. La resistance!

Mnó, ták... Johnymu to v tý mexický výhni jakože fakt sedlo. To fakt jakože teda jo. Ale mezi náma, nemuselo to zrovna bejt zase až tak moc siestový, víte? Vono taky sledovat dva dny v životě konzula co jen chlastá a nic nedělá není moc záživný, takže za aspoň nějakej ten děj bych se vůbec nezlobil. To teda fakt ne. Ale ten Finney to je fajný týpek. Akorát je tak věrohodný, že si jakože fakt myslim, že to vůbec nehrál. Víte jak to je. Sednete si večír s rejžou nad láhvinku a než se nadějete už byste měli b(l)ejt na place a nechat se voblejzat Žakalínou. To se vám pak hraje nějaká ta vopička jedna báseň, že jo. A teďkonc mě už vomluvte. Čeká tu na mě pěkná mladoušká tequilka. Glurp!

Melancholický smutek, kde skřípe akorát děsuplná osmdesátková syntetizátorová "hudba". Muselo trvat roky zkomponovat jí tak, aby se naprosto nehodila ani k jedné jediné scéně. Jak k tomu přijdou chudáci herci, kteří ze sebe dostávají to nejlepší a jediné co z toho má divák jsou ty pazvuky, které trhají uši. Jinak bez sebemenších výtek.

Překrásně smutný snímek, kterému zásadní způsobem škodí natočení v barvě. A hlavně v takřka až pastelových přepálených barvách (i když v místní galerii to nevypadá vůbec tak hrozně, takže je to možná jen problém DVDčka ze Zlaté kolekce českých filmů). O kolik lépe by to bývalo vypadalo v černobílém provedení je vidět v poslední scéně či v bonusové části právě na zmíněném DVD. Na druhou stranu můj pocit, že se Vláčil s Uldrichem natolik opájeli barvou, až to trochu obrazově odflákli, tak ten by stejně asi přetrval i tak. Ty tam jsou totiž nezapomenutelné "obrázky" z Údolí včel.

Před: Mám nemalé pochyby zda Shanley zvládne ukočírovat natolik nelehkou látku, tak aby se vyhnul všem nástrahám lacinosti, zbytečné doslovnosti a církevní korektnosti. A hlavně mám pochyby o výkonu Amy Adams vedle dua Hoffman Streepová. Po: Teď již nemám sebemenších pochyb nejen o Amy, ale i o tom, že lépe už to napsat, natočit a zahrát ani nešlo.