Happens

Těžce klasická rom-com. Akorát hlavní hrdinku ztvárňuje levicová extrémistická feministka a bojovnice za neexistující práva ničeho, zpěvačka bez talentu, ultra nepříjemná a hádavá emancipovaná budižkničemu. Celý film jsem přemýšlel, jestli to bylo opravdu úmyslem režiséra (nenávidí ženy?), nebo kouzlo nechtěného. No a pak tu máme vojáka s temnou minulostí. Zamíchat, protřepat. Nalít a rozlít.

Celé to sledujete kvůli očekávání toho konce, jak to teda vlastně je, proč to tak je, chcete odstranit tu divnost, abyste si tu plavbu divnolodí s divnolidmi na divnooceánu nějak tak zpětně užili. Ono to funguje. Po určitou dobu. Pak už to spíš nudí a konec rozčílí. Pochopitelně předpokládám další série (jak v Dark), no ale i tak.

Tohle se tváří jako levné béčko, komorního rázu, odehrávající se skoro celé na jedné prosté zrezivělé tisíc milion kilometrů dlouhé věži. Nicméně rozmotá se to do slušné psychologické studie dvou charakterů - hlavních hrdinek, které si tam vzájemně sdílely skoro nevědomky zesnulého manžela / milence. Ten plottwist na konci je absolutně úžasný a poměrně nečekaný. Trpím strachem z výšek, takže pro mě to bylo okořeněné všechno dvojnásob.

Au, moje oči. Tak toto je zřejmě "vlhký sen utiskovaných afroameričanů" (a především režisérky, která skloňuje rasismus a genderismus v každém interview. Rasistický snímek (ale tentokrát proti bílým) je patrně věnován památce George Floyda. Každý bílý je v tomto filmu pytel hnusu a rasismu, který si zasluhuje zemřít (a taky zemře). Polarizované stereotypy se zabijačkou bez hloubky.

Tohle bylo drsný a černý. Hodně černý. Klasika sever. Něco jako Bůh masakru, ale víc krvavý a víc nadupaný akcí. Co si člověk ani nedomyslí, že by se mohlo stát, tak se stane dvakrát po sobě autem do ksichtu. Hodně krvavá holomajzna co by jakési rozvodové řízení na chatě.

Nebylo to vůbec špatně uchopené, i ta komiksová stylizace, chvílemi jsem si přál, aby to režíroval Tim Burton, ale to by tam nebyla Stone, ale Bonham Carter (a Johnny Depp). Stone byla famózní v podstatě antihero, co bojuje proti ještě většímu zlu - tady ten paradox dostává nový rozměr (SPOILER!) - svojí matce. Komické na tom bylo i to, jak dalmatiny byli zlí, nikoliv oběti prostoduchého plánu na geniální kabát, ale doslova vrazi.

Tak tohle bylo hodně silný kafe. Drsný, surový, syrový, krutý a upřímný. Hodně hluboká sonda do příběhu, jak se dostal jeden učitel do nejhorší možné instituce na světě - vězení, kde si odpykává trest za autonehodu pod vlivem alkoholu a dostává se tak do nejhroznějších interakcí s různými individui. Tohle mi zalezlo pod kůži nepříjemně hluboko.

Za mě perfektní horor s tou jednou neskutečnou lekačkou. Psychologický vhled do života 13 letého kluka z maloměsta, který je unesen sériovým vrahem, jenž je famózně zahraný Ethan Hawkem, škoda, že nedostal více prostoru. Dostatek prostoru ale dostala sestra hlavního hrdiny, která tu zahrála nejcharakterističtější postavu ze všech, naprosto okouzlující herecký výkon od takto mladé holky. Film je v podstatě něco mezi psycho duchařinou a takovým realističtějším Stranger things. Jo a samozřejmě je třeba se pozastavit udivující míru násilí na základní škole.

Tohle bylo takové ulítlé dílko, začátek byl skvělý, ale pak ta ulítlost zmizela a zůstala jen akce, která nesedí do té atmosféry, takže co začalo jako divnokomedie, to skončilo jako divnoakční snímek o nevděčném tlustém borcovi s pěknou manželkou a dvěma dětmi, který uteče do lesů, aby tam ve výsledku pomáhal nepřizpůsobivému občanovi s ukradnutím peněz. Hm. No. Wow. Asi.

Bylo to spíš zdlouhavější, ale zas tam nebylo tolik lyriky nebo atmosféry, aby to člověka nenudilo. Nakonec se člověk prokouše rovinou japonského režiséra, co miluje svou manželku natolik, že jí odpustí podvádění a i tak mu zůstane prázdný život po jejím odchodu. Tak dělá jakési ochotnické divadlo s jejím milencem a další divnosebrankou. Je to zvláštní a zvláštně linoucí se táhlý film.