MaedhRos

Výborný námět, bohužel poněkud přizabitý místy dost otravnými dialogy (možná za to může dabing, těžko říct) a naprostou předvídatelností naprosto všeho (o jistých klíčových skutečnostech jsem měla jasno po cca čtvrthodině a pokud film nedokáže svést ze stopy ani tak vděčného a analyticky nezdatného diváka jako jsem já, scénárista prostě selhal). Jinak ale vcelku příjemná podívaná na víkendový pozdní večer.

Thin...sort of stretched. Like butter scraped over too much bread... Naštěstí mám místo mozku lembas (čau, Cival...:-)). Pro mě je tím pádem Hobit jedním z filmů roku - užila jsem si ho královsky a výčtem všeho, co mě na tom filmu bavilo a těšilo, bych strávila půl dne. Nicméně zcela bez výhrad to není a naprosto chápu i ty, kteří z kina odcházejí s pocity mírného až výrazného rozčarování. To je ovšem jejich problém...:-) Na tu party s Thranduilem příští rok se každopádně těším nezřízeně, Azog na hrad a tak... EDIT: Zhlédnuta i 3D dabovaná verze. Dabing podle očekávání těká v rozmezí od "ale jo, jde to" po "fuj, blila bych", takže žádná výhra, tím spíš, že jednou z nejhůře nadabovaných postav je chudák Thorin. Překlad navíc tu a tam šeredně drhne. No a písně a zejména elfština mi v dabované verzi působily krvácení z uší a akutní křeč v čelistech způsobenou usilovným skřípáním zubů. CGI ovšem ve 3D vypadá podstatně přesvědčivěji a lépe.

Jeden z těch filmů, které si vám po skončení projekce sednou za krk a dřepí tam a dřepí - a studí, mrchy.

A teď drinking game pro tvrďáky: panáka pokaždý, když Uwe téměř doslova cituje nějaký slavný fantasy film! Kolem čtyřicáté minuty i ten nejzdatnější hráč bude v hlubokém bezvědomí. (Naštěstí ani v těch zbývajících cca 90 minutách není v zásadě oč stát - doslovné citace pokračují v neztenčené frekvenci až do finále. Abych ale byla fér - nějakou tu štábní kulturu to má a v podstatě jsem se nezačala vysloveně k smrti nudit.)

"Deeply frightening horror film" (jak slibují na film.com) si přeci jen představuji poněkud jinak. Špatné to ale rozhodně nebylo. Pokud můžu dát jedno důrazné doporučení - nečumte na trailer; tvůrci v něm vystříleli svoje nejlepší patrony, a to v podstatě všechny. Za soundtrack ovšem velká krvavá jednička, třikrát podtržená. "Silence Teaches You How To Sing" během BBQ footage mě pocuchalo spolehlivěji, než Bughuul sám.

Akčnější, polopatičtější lite verze "pro blbečky", jež v porovnání s Kairo vyznívá poněkud triviálně. Atmosféra, mnohovrstevnatost a poměrně výrazný nad/mimožánrový přesah originálu jsou v čudu. U některých scén z Kurosawova filmu mi i po opakovaném zhlédnutí (a že třeba tuhle jsem viděla nesčetněkrát) naskakuje husí kůže jak špunty od maggi, o té existenciální depce, kterou mi přivodil zhruba na půl týdne, ani nemluvě. Při sledování remaku mi po zádech nepřeběhl ani mráz, ani mrazík, ba ani mrazíček a o nějaké depce už vůbec nemůže být řeč. Pořád je to ale celkem solidní, audiovizuálně vydařený horůrkov - a neznat originál, možná bych zvažovala čtvrtou hvězdičku. (Ještě že originál znám.)

Příjemný prequel, který mile překvapil, občas postrašil a vzbudil ve mně jakousi neurčitou nostalgii po časech, kdy chlapi nosili naprosto neironické plnovousy.

Found footage formát má svoje mantinely a narazil na ně už dávno, ale ta klaustrofobní stísněnost a zúžené zorné pole v mém případě natolik dobře napomáhají "dobrovolnému potlačení nevíry", že se k ff jednou za čas dost ráda vracím. Protože tak činím právě jednou za čas a ne častěji, suspension of disbelief pořád funguje znamenitě a zafungovalo to i tady. U The Tunnel mě navíc zaujal i zvolený vyprávěcí rámec a jistá dávka experimentování s narací. Ano, člověk od začátku ví, kdo přežije, ale popravdě - dost se divím, že jsem podle všeho jedna z mála, kterým tohle bývá při sledování podobných kousků dost jedno. Tohle není film založený na postavách natolik, aby na takových podružnostech zásadněji záleželo. Rozhodně nemůžu říct, že by jisté povědomí o přeživších nějak utlumilo intenzitu mého diváckého prožitku. V těch nejlepších momentech to fakt bylo creepy jak prase a za tu scénu od jezera zaokrouhluju směrem vzhůru - tedy na ****.

Vstup téměř všech zásadních postav do "šedé zóny", démonizace Východoindické společnosti (na to já vždycky slyším), o něco méně (ale zas ne moc málo) Jacka, o něco více Willa a Elizabeth (mám ráda Willa a Elizabeth, přiznávám bez uzardění - byť radši je mám každého zvlášť, než když zrovna řeší vztahové záležitosti), celkový posun pryč od rozverného nezávazna (napotřetí by mě sparrowovská mentalita prvního dílu asi už trochu srala), Bludný Holanďan, Barbossa (!), pestrá pirátská sebranka, Chow Yun-Fat... Ať si kdo chce co chce říká - mě to bavilo ohromně a řadu věcí ostatními vesměs přijímaných nevlídně beru jako jednoznačný klad...:-) Jo, je to nastavovaná kaše určená ke ždímání peněz, nicméně kdyby každá nastavovaná kaše určená ke ždímání peněz dopadala aspoň takhle, já bych se nezlobila. :-]

Místy spíš úsměvné, místy *naprosto* vynikajicí a od začátku do konce velmi zábavné. Pokud se přenesete přes některé opravdu předpotopní triky, nelze neocenit Kuei Chi Hungovu (režisér) nepopiratelnou kreativitu a Cheng Chin Shenovu (výtv. návrhy) poměrně divokou obrazotvornost.