Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Horor
  • Krimi

Recenze (1 349)

plakát

Drsný město (2020) 

Je to sice nekompromisní a brutální žánrovka, ale svět, který nás ve filmu obklopuje je chaotický a těžko se vlastně orientujete. Velké finále se konalo během posledních pár minut, bohužel nevyřešených otázek (a to značně důležitých) je zde přespříliš. Francouzská produkce sice vytlačila "hon na myš", za kterou by se mohla stydět ledajaká americká verze. Avšak navzdory všem kladným věcem, ty záporné převažují.

plakát

Bodyguard (2018) (seriál) 

Je taková slabší variace na 24, která bohužel ztratila potenciál. Není to o tom, že by to nebylo napínavé, nebo chyběly cool momenty, ale všechno působí strašně řídce a já už vlastně všechno viděl. Postavy si navíc pořádně neočucháte a Madden prostě není takový badass jako byl kdysi Kiefer. Já se u seriálu bavil, svůj účel splnil. Navíc kvituji příjemnou stopáž, která se dala zkousnout. Bohužel, dalo se z toho vykřesat mnohem víc.

plakát

Lajna - Série 2 (2019) (série) 

Kdybych věděl, že se dá skvělá první série takhle zprznit, nikdy bych nedopustil, aby se něco takového natočilo. Obrovský skok zpět. Škoda. Tři hvězdy za to, že to Kolečko nevzdal a dal průchod třetí sérii, která se snad vyhne zaběhnutým kolejím.

plakát

Gentlemani (2019) 

Sofistikovaná gangsterka? Ale no tak! Domnělá překombinovanost je prvoplánovitá zástěrka, aby zamaskovala totální plochost a prázdnotu příběhu. Navíc jsem skálopevně přesvědčen, že bez známých hereckých es, (kteří mimochodem žádný herecký koncert nepředvádí a člověk získává dojem, že i natáčení bylo pro ně dost nudné), by bylo hodnocení maximálně mezi 60-70%. Plusem je, že to rychle odsýpá a sem tam se semele vtipná absurditka, kdy člověk nostalgicky zavzpomíná na Ritchiho prvotiny. Ale ty časy jsou dávno pryč. Jak se zdá, tak Ritchiho kulišárna s jakože chytrým a zpřeházeným vyprávěním na spoustu lidí zabrala, jak vidno ze zdejších adorací. Ale já mu to nesežral.

plakát

Vyšinutý (2020) 

Russell Crowe je fakt bourák. Někomu se hold poštěstí mít takový herecký talent a obrovské charisma (i když hraje vyšinutého), že i s nadváhou a pěstovaným nevzhledem dokáže utáhnout celý film. Nicméně musím pochválit i řemeslně zvládnutou režii, která je co do celku a scénáře lepším průměrem. Snímku pomáhá i kvalitní hudební doprovod. Přesto jde především o koncert hlavního hereckého protagonisty.

plakát

Tenet (2020) 

Subjektivně nejslabší Nolan. Tenet zvýraznil jeho obvyklé nedostatky, takže i ti co ho mají rádi, zažijí pocity těch, kterým nikdy pořádně nesedl. A nebo možná ne, protože je to pořád ta ohromující podívaná, na jakou jsme od režiséra zvyklí. Scénář se neobtěžuje se sálodlouhým vysvětlováním a po krátké instruktáži hodí diváka do hluboké vody. Ti co jsou zběhlí v časových paradoxech, nebudou mít problém. Někomu může děj přidat i zbytečně jednoduchý a předvídatelný. Pro příčetnou část lidstva bude ovšem vyprávění nepřehledné, zmatené a plné nepochopitelných scén. Což mimo jiné znamená, že není příliš pohlcující. Postavy nejsou režisérovou silnou stránkou, takže co si herci neurvou sami, to nemají. Bohužel John David Washington má charisma snad až v záporu a z Elizabeth Debicki žádné emoce nečiší. S jeho otcem a kupříkladu s Emily Blunt by Tenet možná nepůsobil tak sterilně, ale odtažitý vizuál by asi zahlušil i je. Moc lepších filmů se do kina letos nadostane, takže Tenet za vidění určitě stojí. Přesto jsem čekal víc a měl jsem dostat víc. Silnější tři, slabší čtyři.

plakát

Nejtemnější hodina (2017) 

Ocenil bych obšírnější pohled na dobu Churchillovy vlády, to si však můžu rovnou pustit dokument, uznávám zaměření jen na těch nemnoho krizových týdnů od jmenování do úřadu po evakuaci britských vojáků z Dunkerku. I tak se tesá uctivý pomník do kamene, chvílemi mírně nesoustředěný a školometsky neživotný, přestože od Wrighta až manýristicky teatrální. Na vyšší úroveň jej pozvedá famózní výkon výrazně, ovšem dokonale namaskovaného Garryho Oldmana, právem oscarový.

plakát

Chata (2019) 

Tenhle pomalý psycho-zimní horor, který mě často šokoval (nepochopitelnými) záběry si mě dost získal. Žádná pecka, ze které bych se za letních večerů na prdel posadil, ale jako uvědomění si, že náboženství je smilstvo (a svinstvo) samo o sobě, je to povedený kus.

plakát

Mizerové navždy (2020) 

Nevím co je horší, jestli humor, kamera, digitální efekty nebo příběh a postavy. Postavy nahodile ztrácejí dovednosti se trefit pistolí nebo přeprat ženskou, podpůrný tým slouží jako komparz na natažení promítací doby. Kulky už ani nevylétají ze zbraní, mlácení způsobuje pouze pot, darebáci přestanou střílet když si musí postavy pokecat. Před 17lety když jsem jako puberťák sledoval druhý díl, bavil jsem se.....teď mám problém dokoukat. Opravdu doufám "one last time"