Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Animovaný
  • Sci-Fi

Recenze (1 623)

plakát

Anděl Páně 2 (2016) 

Pohádka ztělesňuje to, na co tu český divák čekal od S čerty nejsou žerty. Jednoduchou, přímočarou a precizně napsanou a zfilmovanou pohádku, která si na nic nehraje a chce diváka pohladit, pobavit a přitom nena ... což se povedlo na výbornou. Pan režisér ví, co dělá, jak to má vypadat a taky jak toho dosáhnout. A když jsou všichni spokojeni při natáčení, je to vidět i na plátně. Až na pár věcí se film povedl na výbornou a velmi se těším na AP3, což se o mnoha českých filmech, natož pohádkách, říci nedá. 90% = 4+/5

plakát

Vikingové (2013) (seriál) 

Legendární dobývání západního světa Vikingy ožívá díky výjimečnému výkonu Travise Fimmela, který vytvořil, dovolím si tvrdit, jeden z nejzajímavějších charakterů, který jsme kdy na obrazovkách viděli. Ale postava Ragnara není tím, čím si Vikingové vysloužili takové ovace. Seriál je nelítostný, nebojí se těch nejhorších a nerozmotatelných zápletek, jde sám sobě tvrdě po krku a světe div se, všechno to dává smysl. Ani historická stránka příběhů není ponechána stranou, ale přímo se z ní vychází - tedy z poznatků a legend interpretovaných historiky. Je vidět, že za natáčením se odehrávají velké věci a každá scéna je předem dobře promyšlena tak, aby dávala smysl nejen ve stopáži dílu, ale i série a celého seriálu. Nové charaktery Ragnarových synů začínají být ještě zajímavější, než Ragnar sám. Těším se na každou epizodu. Jediné, co bych seriálu vytkl, je, že často působí až příliš naskriptovaně a některé dialogové mechanismy se se strojovou přesností opakují, ale na celku to příliš neubírá, naštěstí. Po epizodě 4x17 90% = 4+/5

plakát

Lída Baarová (2016) 

Herecky dobré, biograficky zajímavé, ale režijně bezduché. Hlavně, že je pan režisér s výsledkem, dle svých slov, spokojen. Scénář by chtěl ještě dalších 14 let na dopracování (viz zajímavosti). Ani Fröhlichovo kouzlo, ale ani Goebbelsova přitažlivá inteligence, o kterých se stále ve filmu mluví, tedy nijak nevynikly. Těžko se pak sžívat s motivacemi, zápletkami a dějem celkově, jelikož je na nich založen. Nejvíce ve filmu vynikl Pavel Kříž, který z mála vytěžil naprosté maximum. Bohužel je Lída Baarová jen dalším českým filmem, na který se brzy oprávněně zapomene. 20% = 1/5

plakát

Kovář z Podlesí (2013) 

Podle zdejšího hodnocení pohádku nesuďte. Hodnocení jsem předem neviděl a jsem za to rád. Zdejší hodnotící si asi už příliš zvykli na český podprůměr, resp. hluboký podprůměr, v podání Trošky, apod., a tak jim tato velmi nápaditá, milá, chytrá, uvolněná a charismatická pohádka v podstatě celá unikla. Asi už si leckdo odvykl, že nemusí u každého momentu děje být pět vysvětlivek a ještě herec ukazující, co se vlastně děje. Asi už si divák zvykl, že průběh pohádky musí být rovnoměrně prokládán vtipy tupě přisprostlými, jinak zájem o děj upadá. Pak chceme jen pohádky prokládané akcí, honičkami, výbuchy, akcí, akcí, akcí ... a pak přijde takováhle milá pohádka dělaná s nápadem a citem pro detail, které sice párkrát trochu ujede ruka, ale na celek to nemá vliv, a my ani nepoznáme, že je vlastně úplně suprová, pro děti výchovná a krásná. 95% = 5/5 Na Vánoce si ji určitě pustím.

plakát

Zlodějka knih (2013) 

Prostředí není elementem, které v tomto případě zaujme. Film podle knihy si bere na zřetel příběh malé dívky, která se protlouká nástrahami druhé světové války přímo v Německu. Její zážitky balancují na hraně toho, co divák zná a toho, co je zvláštním způsobem spojeno do milého celku, na který se dobře dívá. Snímek je to hezký, všechno v něm je mistrně zvládnuto, ale příběhu chybí drive. Knihu jsem nečetl, ale tuším, že bude mnohem lepší. 60% = 3/5

plakát

Já, Olga Hepnarová (2016) 

Během sledování mě mnohokrát napadlo, zda někdo hloubal nad celkovým psychickým vývojem jedince, jako byla Olga Hepnarová. Zda někdo zkoumal, jaké je to vlastně vnímat se introvertem, být introvertem, nenávidět vlastní introverci a poté ji od sebe naprosto odloučit přijímajíce prázdnotu a nenávist. Zda se někdo zabýval vlastnostmi a prožíváním jedince, který se vzdálil okolnímu dění. Ač byla Olszańska jinak vynikající a majíc onen tón melancholismu, nedovedla se do role položit naplno. Nemohl jsem se zbavit dojmu, že film neustále drnkal jen po povrchu psychologického profilu, který, jak bych si představoval, mohl být klíčem k celému příběhu. Ale tato rovina mi chyběla. Film je tak prostým vyprávěním, které se čas od času dotkne jádra, ale většinou jen mžourá po povrchu a vsází vše na černobílo a hutnou atmosféru monotónnosti a nevlídnosti všeho, co se kolem Olgy děje. Ale navzdory tomu, co bych si představoval, se mi film líbil. 65% = 3/5

plakát

Ataque de Pánico! (2009) 

Kraťase nejsou moje no 1, ale občas se na nějaký kouknu. Tenhle je celkem dobře udělaný, depresivní vč. huby, a také celkem precizně nastříhaný. Ale ničím jiným mě neoslovil. 50% = 3/5

plakát

Díra u Hanušovic (2014) 

Větší krávovinu jsem už dlouho neviděl. Ale když se sejde příležitost a čas, tak to tak dopadá. Film absolutně o ničem, bez jakékoli špetky čehokoli, co by dokázalo nějak zaujmout, snad vyjma těch, kteří se považují za městem zcivilizované a mají za to, že za cedulí konec obce jejich města je jen džungle a běhají tam divoké opice. Zapomeňte na komedii, jestli tohle něco je, tak možná drama, a to jen na základě některých indicií. Co se do filmu podařilo promítnout, že se některé věci prostě dějí a život jde dál, aniž by kvůli tomu musel kdo extra významně hnout brvou. Myslím, že jestli existoval nějaký záměr pro natočení tohoto filmu, tak to byla snaha odradit měšťáky od stěhování se na venkov, jinak si to neumím vysvětlit. Pokud to tak je, tak tedy ano. Takový je, milí měšťáci, život na venkově. Nic zvláštního, jeden podivín vedle druhého. Šeď, nuda, chcíp' pes. Nestěhujte se sem! Díky. 15% = 1/5

plakát

Smrt ve tmě (2016) 

Don't Breathe je skvěle natočený a překvapivě ostrý thriller. S označením horor bych tu byl opatrnější. Dejte do bludiště tři myšky, které jsou tam prvně a jednu velkou starou slepou krysu, která je tam doma. Stephen Lang podle mě zahrál prvního živého a děsivě se pohybujícího záporáka, který vše obsáhl svým chováním, nikoli vzezřením. A to je záporné herectví ve velkém stylu. Film Vám nedá ani milimetr prostoru pro chybu, a proto jej shlédnete tak, jak je uvedeno v názvu. V originálním názvu. Scény ve tmě byly perfektní a myslím, že je herci museli zvládnout reálně ve tmě. Až se na to kouknete, tak to bude jasnější ... Kino se v tomto případě vyplatí. Klišé minimálně a na pár metrech čtverečních se odehrává velká nervydrásající show. Normálně podobné filmy rád příliš nemám, ale tato výjimka se opravdu povedla. 85% = 4/5

plakát

Sully: Zázrak na řece Hudson (2016) 

Napřed je třeba říci, že Eastwood vykřesal z naprostého minima maximum, ale i přes všechnu profesionalitu a mazáckost, kterou do toho s Hanksem vložili, je vidět, že chvílemi prostě nebylo z čeho vařit. Chcete-li čísla, tak z 208 vteřinového dramatu udělali 96 minut. Film je to dobrý, ale aby byl skvělý, musel by mít tak o půl hodiny méně a o velkou lopatu psychologického drama více. Navíc, i když se to tentokrát obešlo vizuálně bez vlajících vlajek, radostného rozhazování papírů a podobných věcí, vlastenectví stejně kapalo z plátna a plíživě mezi publikum stékalo jako med. Sully je vynikajícím hraným dokumentem o hrdinovi, který v momentě musel zúročit 42 let zkušeností. Klobou dolů. Ale na mě působil jako výborně zpracovaný rodinný dokument o tom, jak se všechno na jedničku povedlo. Po filmu nebudete mít pochyb, že to byl skutečně zázrak, jelikož všichni udělali, co měli, a proto to dobře dopadlo. Což je samozřejmě fajn vědět a vidět, takže dávám 60% = 3/5 Překvapil mě vynikající Eckhart.