Frajer42

Na dokumentu je hrozně cítil, že záběrů z několik let trvající výpravy bylo hodně a ve střižně s materiálem musela být nehorázná piplačka. Přeci jen je nutné si uvědomit, že byla těžce jiná doba, a to nejenom v rámci možností filmové techniky. I nyní je velký problém z obrovského množství materiálu vybrat 90 minut toho nejlepšího a také zajistit, aby to všechno mělo nějakou dějovou kontinuitu a dávalo to smysl. To se povedlo tak napůl. Jednotlivé záběry na sebe prakticky vůbec nenavazují a sledujeme takovou velmi nesourodou koláž - ovšem, nejenom na svoji dobu, působivých záběrů. Je vidět, že celá cesta je důkladně naplánovaná. Posádka je plná sympaťáků, škoda že zde vystupují pouze jako figurky kdesi v pozadí a dokument je prezentován převážně jako Cestománie. Celá výprava musela být neskutečně drahá, takže mě docela překvapuje, že takových těch chvalozpěvů, jak je Tatra úžasné auto, tam je méně než bych čekal. Líbil se mi také ústřední hvízdací hudební motiv. Bohužel zbytek hudby byla docela bída. Velmi mě bavilo nakouknout na známá místa v neznámé době. Dokonce ještě předtím, než se narodil nejúžasnější obyvatel této planety - já. Severní Amerika mě moc nebavila - z pohledu dnešního diváka nic nového. Ovšem na jižním kontinentu bylo podstatně veseleji. Velmi oceňuji doprovodný komentář, který byl napsaný evidentně někým inteligentním a se skvělým přednesem Radoslava Brzobohatého byl pastvou pro uši. [75 %]

Nechápu, jak se zde může dát najít tolik nevděčných kurev a zaostalých dementů. V dnešní čurácké době, kde se všichni chovají jak šulini, prosazují se píčoviny a o svá práva se brzy přihlásí i pedofilové, když se jich dostalo transkám a dalším retardovaným idiotům, kteří by dle zákonů přírody měli být minimálně utraceni. Sasha Baron Cohen přijde s dalším snímkem, kde do všech těchto nesmyslných společenských témat píchá jako do vosího hnízda a stejně se najde někdo, kdo to není schopný docenit. V době prvního Borata byl svět ještě docela v mentálním pořádku. Dnes je ovšem podobný film potřeba mnohem více, než tomu bylo kdykoli dříve. Humor je stejně stupidní jako záležitosti, kterých se dotýká. Nemá to sice takový šmrnc a nápad jako Cohenův předchozí projekt Who Is America?, ani se nedá srovnávat míra humoru, ale stále se jedná o luxusní zábavu se značným přesahem, který bude, doufejme, filmu uznán s odstupem času. Několik luxusních scén, kdy jsem si ucvrkával se tady ovšem najít určitě dalo. [85 %]

Vcelku zdařila satira a nekonečně střeštěná komedie stočená až někom ke grotesknosti, plná záměrně přehrávajících herců a totálně psychoušských písní. Při tom všem šílenství kolem má ovšem kouř docela fajnový děj. Opomenout nelze ani značnou originalitu a tunu luxusních hlášek. Velmi příjemné překvapení, ale že bych stříkal blahem na všechny světové strany, to se zase říci nedá. [75 %]

Nikdy by mě nenapadlo, že mi hudební kapela ze Slovenska z konce 80. let, může naservírovat velice příjemný hudební zážitek. Kvalita jednotlivých písní je samozřejmě kolísavá, nicméně slyšel jsem několik písní, které mým uším velmi lahodily. Maťo Ďurinda je velký sympaťák a množství energie, které do koncertu vložil bylo nakažlivá. Určitě Tublatanka není kapelou, kterou bych si musel stahovat do telefonu a pouštět ve sluchátkách, ale moc rád jsem se s nimi seznámil. Šikovní kluci. Hlavně frontmen je jednoznačně velmi talentovaný hudebník a ve své době nebylo zřejmě možné, aby zůstaly na koncertu jediné kalhotky, ba dokonce trencle, suché. [80 %]

3 "věhlasná" netradiční pražská divadla by měla být ihned po odvysílání tohoto paskvilu spálena do základů se všemi účinkujícími uvnitř. Ale hezky popořadě... [1] MIMOZA - 10% Naprosto nudná, předvídatelná a debilní pantomimická sračka o cestě pošahané rodiny na Karlštejn. Vzhledem k tomu, že tihle sráči údajně chtěli navazovat na mistry Ch. Chaplina nebo B. Keatona, tak by divák očekával, že něco málo pochytili a disponují alespoň náznakem umění pro vtip. Bohužel, zdaleka to nebylo to nejhorší, na co jsem v rámci tohoto experimentu narazil. Každopádně, spolehlivě mi to sebralo veškerou chuť na další snímky. [2] KOLOTOČ - 0% Fetovat se dá v temných uličkách Prahy i bez toho, aby bylo potřeba kurvit den nebohým divákům. Tohle bylo něco příšerného a nevěřím tomu, že se tohle divadlo bylo schopné ve své době uživit. Tohle je hra na umění, kterou docení výhradně panicové, co mají absolvovanou Filosofickou fakultu a v současnosti obrací hambáče ve mekáču. Nikdo se na mě nemůže zlobit, když nepovažuji za umění, když mi někdo nabídne záběr na 6 siluet a přes ně jsou promítané odněkud ukradnuté náhodné záběry přírody. Tohle bylo prostě 20 minut naprostých sraček s nulovou vypovídající hodnotou. Když jsem si po siluetách uvědomil, že nic lepšího neuvidím, tak jsem zbytek tohoto omylu zhlédl dvojnásobnou rychlostí. Něco tak zbytečného, debilního, hnusného a nepopsatelně nudného se vidí opravdu zřídka. [3] VPŘED - 40 % Úvod tohto recitačního divadla byl docela fajn a poměrně vtipný. Bohužel, velmi rychle došly autorům nápady a postupně to celé vykrystalizovalo v chaotickou nudu se skoro až debilním závěrem. Škoda, určitý potenciál v tomto kraťasu dřímal. [4] KŘEČ - 0% Název tohoto baletního divadla je poměrně výstižný. Nemám nejmenší tušení, co se tahle chaotická a nesourodá sračka pokoušela říct. Obávám se, že tohle je pouhá přehlídka tanečních kreací, kdy snad ani samotní tanečníci a tanečnice netušili, jaká symbolika se za tím má skrývat. Člověk, který nesežral půl nůše lysohlávek nemá ani zrnko šance cokoli z tohoto nesmyslu pochopit. Kromě občasného poprsí nepříjemně nastylizovaných slečen, není nic dobrého k vidění. Je mi zle z pomyšlení, jaký pracovní výkon mohla vyprodukovat taková spousta aktérů, kdyby ho zamířila nějakým produktivním směrem. Tahle sračka je sprostým mrháním času tanečníků a bohužel i diváků. [5] SKLEP - 75% Celkový dojem z této píčoviny zachránilo pouze divadlo Sklep. Netuším, zda byl záměr nacpat sem 4 sračky, aby jejich dílo následně v kontrastu s těmi paskvily vyznělo nadstandardně dobře, nebo je dobré samo o sobě. Každopádně, nechyběl příjemně satirický nádech, vtip a poprvé ani myšlenka a nápad. A to vše v úderném a svižném tempu. Budovatelský vysírací ksicht Milana Štaindlera neměl ani tu nejmenší chybu. Smál jsem se kdykoli jsem ho uviděl. Hospodská rvačka perfektní. Na tohle jediné dílo se dalo s chutí dívat. [25 %]

Spoilery! Pavel Kříž není žádný amatér a moc dobře ví, že ty lepší kusy žen bývají zpravidla zadané a ty úplně nejlepší vdané, nebo těsně před vdáváním. V rámci série básnických filmů zpravidla s těmi největšími nýmandy a ubožáky, takže nikdy nečelí příliš obtížné výzvě. Tím spíše, když divák může pozorovat, že co se kurvení týče, tak se ženy 80. let příliš nelišily od těch současných. Konečně nám Pája taky trošku zestárl a poprvé jeho sexuální experimenty nesmrdí pobytem v teplácích ve státem hrazeném hotelu. Jinak je schéma snímku znovu velmi podobné, ale proč narušovat něco, co docela dobře funguje. Jakožto největší odborník na této databázi zastávám názor, že tato série filmů má vzestupnou kvalitativní tendenci a tento díl byl zatím nejlepší. Docela se mi zamlouval děj, kde hlavní hrdina zažil přesun z poměrně košatého a velmi teoretického života na vysoké do všedního, sterotypního a hodně praktického života v zaměstnání. Název díla je výstižný a opravdu ochutnal život. Moc se mi líbila zastávka ve sklípku, která je nám píčům velmi důvěrně známá a celkově tento díl, co se humoru týče, vůbec za ničím nezaostával. Nejvíce mě potěšila role Rudolfa Hrušínského, naopak František Filipovský se do děje moc nehodil a poprvé nedostal takřka žádný prostor. Taky ze zásunem to poprvé vypadalo velmi bledě, což by mě mrzelo ze všeho nejvíc, protože Pájův vkus na ženy také postupem času roste. Při pohledu na Evu Vejmělkovou, bych se na chvíli s radostí zřekl svého puritánství snad i já. Nakonec to dobře dopadlo a prosouložili spolu historickou postel, která nebyla na podobné kousky navyklá. Samotný závěr mi poprvé přišel takový lehce vyumělkovaný, ale proč ne. [78 %]

Spoilery! Překrásné a klidné vysoko horské prostředí, kam je snímek z drtivé většiny stopáže zasazen, ještě více zdůrazňuje a podtrhuje hlavní téma filmu, kterým je stáří a samota. Přesněji řečeno, nekonečná snaha skvěle hrajícího Vlastimila Brodského si ani jednu z těchto věcí nepřipouštět. Hlavní devízou snímku jsou beze sporu úžasné herecké výkony a dovolím si pochválit i ďesivou hudbu, která se sem docela hodí. Výtku bych měl snad jen ke scénáristickým zkratkám, kdy mezi Brodským (nadobro vyléčeným odpůrcem žen) a Bohdalovou (poslední českou herečkou, která by snad mohl hrát neodolatelnou svůdnici (vzplane ze vteřiny na vteřinu láska na první pohled. V kontrastu celého snímku je to těžko uvěřitelné. Také nechápu mnoho povyku kolem krátké výstupu Jiřiny Bohdalové. Za svých pár minut na place mě svým výkonem neoslnila a podvodnická zápletka mě vůbec nepřekvapila. Hodně hořká komedie. Bylo mi ovšem sympatické, že ani přes všechny tvrdé rány osudu neztrácela hlavní postava elán do života a vůli žít, jako tomu v mnoha případech je. A vůbec, více postav zde bylo velmi sympaticky napsaných. A to prostředí je prostě jedna velká nádhera, něco takového bych si dovedl za 80 let pro své stáří představit. [80 %]

Poprosil bych pány, kteří to tady mají na starost, aby odpárali zařazení mezi komedie a urychleně sem napsali, že se jedná o drama. Nic tak depresivního jsem dlouho neviděl. Ostatně, nic tak depresivního jako krize středního věku člověka potkat snad ani nemůže. Musím se vydat na plavbu proti proudu a přiznat se, že mi Zdena Svěrák do role postaršího svůdníka úplně nepasoval. Nicméně, na něj se dovedu dívat, i kdyby hrál záchodové prkýnko. Zatím nemohu posoudit, zda je snímek věrnou interpretací krize středního věku, neboť od této životní fáze jsem prozatím na míle vzdálen. Pokud by mě něco takového snad mělo potkat, tak budu u sebe stále nosit naládovanou brokovnici. Sžíravý pohled na manželství, kde už je vášeň záležitostí vzpomínek a partneři spolu zůstávají čistě ze zvyku. No jo, jenže cipísek je po ránu stále v pozoru a stačí zamrkání mladé Slovenky, aby se muž zbláznil. Opravdu nehezký pohled, kterak se Zdenda Svěrák řítil střemhlav do propasti a nebylo úplně v jeho moci směr pádu jakkoli korigovat. Rozumu může člověk přisuzovat sebevětší váhu, ale jsme stvoření jednající takřka výlučně na základě svých emocí a až následně dokážeme tato emoční rozhodnutí rozumově popsat a obhájit si je u sebe. Tento film to popsal moc hezky. Ďábelská jízda, na kterou se nedívalo vůbec hezky. [70 %]

Druhá honba za zásunem byla srovnatelné kvality jako první díl. Nepříliš pohlednou Šafránkovou vystřídala podstatně koukatelnější kočička, která se zde objevila čistě jako doplněk a sexuální objekt. Dost mě bavily přednášky. Nejvíce asi kluci z ústavu duševní hygieny a jejich cesta za dosažením dokonale uspořádaného stolu. Potěšil kratší výstup Františka Filipovského, který byl znovu úžasný. Docela dobře byli vybraní i Roden, opičák a nechutně přehrávající Moravák. Humoru a hlášek jsem zde zaznamenal o něco více, než tomu bylo v předešlém filmu. Jinak snímek docela dost okopíroval první díl. Romantická básnička byla také prakticky stejná jako v prvním díle. [75 %]

Zřejmě jsem měl tento snímek vidět někdy před 20 lety, aby se do mého hodnocení podepsala troška těch nostalgických vzpomínek. Bohužel jsem film viděl dnešníma očima a bylo to něco strašného. Hlavní hrdinka Lucka je nepopsatelně otravný tvor s nepopsatelně nepříjemně vysokým hlasem. Jediné, co se mi v tomto případě líbilo, byl hudební podkres ke scénkám, kde formeláci řádili. Byl použit velmi netradiční styl a skvěle to k tomu sedělo. A vůbec celkově byla hudba moc pěkná. Škoda, že to nelze říci o příběhu, který nudil ve velkém stylu. [10 %]