Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Horor
  • Krimi

Recenze (1 354)

plakát

Nejlepší přítel (2017) (TV film) 

Příjemná pohádka, ve které Langmajer ovládá Sílu a Hana Vágnerová je mnohem zajímavější než princezna v popředí. Sice nechápu důvod rvát tak nehorázně špatné počítačové efekty tam, kde by stačil prostý střih, ale jinak to vypadá, že v Nejlepším příteli někdo i utopil nějaké peníze. A jo, pořád je to naprosto naivní moderní pohádka, ale... pěkná, no. A vtipná. A má tu Vágnerovou. Tož tak.

plakát

Jim a Andy: Život po životě (2017) 

Dojemný dokument, na kterém snad ještě zajímavější než to, co Carrey dělal jako Kaufman, je ten současný, reflektující Carrey. (Pár dní po tomhle jsem ho viděl v Comedians in Cars getting Coffee a ověřil jsem si, že kdyby ho někdo natočil, jak tři hodiny sedí na židli a povídá o svých filozofiích, stejně bych se nedokázal odtrhnout.) Ale samozřejmě ta kaufmanovská situace je středobodem filmu a je naprosto neuvěřitelná, emočně zdrcující a krásná zárověn. Od trollování přes Cliftona po setkání s Andyho rodinou. Ať už máte Carreyho rádi nebo ne, tohle bych doporučil každému.

plakát

Všechno nejhorší (2017) 

Zábavný mix slasheru a Na Hromnice o den více. Jo, čekal jsem sice, že film nakonec vyloží trochu chytřejší zvrat (nevyložil), nebo že hrdinka skončí jako trochu lepší lidská bytost (ehhhh...), ale bavilo mě to. Neopakuje to věci zbytečně, slušně to odsýpá, je to dostatečně vygradované, dojde i na pár trochu krvavějších mordů... Od Blumhousu rozhodně jedna z těch originálnějších a mému vkusu bližších věcí. A z roku 2017 jedna z těch zajímavějších žánrovek.

plakát

The Devil's Candy (2015) 

Sean Byrne nedělá kdovíjak originální věci, ale dělá je velmi dobře. The Loved Ones byla intenzivní jízda do pekla a The Devil's Candy... no, s peklem má společného taky dost. Tentokrát s doslovným. Byrne jede na napětí a atmosféru (nula lekaček, bitches!), ovšem tentokrát příjemně překvapí i humorem a ironickým finále jako z osmdesátkových hororů. A metalovým soundtrackem. Tenhle film umně střídá upřímně zábavné a upřímně stresující pasáže a šlape mu to bezvadně. Pruitt Taylor Vince solidní jako vždy, ale Eathan Embry by si zasloužil nějakou cenu. Geniální výkon a celkově výborná hororová zábava, jaká tady poslední dobou zatraceně chybí. Teď se jen těšit, do jakých subžánrů se Byrne ponoří příště. A doufat, že mu to zase nebude trvat šest let.

plakát

Manhunt (2017) (seriál) 

Asi největší překvapení roku, které se mi nakonec líbili o trochu víc než Mindhunter. Jasně, technická stránka je trochu chudší (což znamená, že je naprosto profesionální, ale holt to není Fincher), scénář je ohledně vyšetřovacích metod lehce in-your-face (Discovery, no) a Sam Worthington je dřevo (ale jelikož tady hraje takového dřevěného introverta, tak mu to sedne), ale myslím, že všem bylo od začátku jasné, že tahle věc bude stát a padat s Paulem Bettanym. A ten je naprosto dokonalý. A jako celek je to (no pun intended) bomba. Má to tempo, inteligentní scénář, napětí a zvraty, nezadrhává se to a všechny ty procesy, na nichž agenti pracují i Unabomberovy poselství a názory jsou konstatně zajímavé. Za mě letos top 5, ne-li 3.

plakát

Man Down (2013) (seriál) 

Ujetá zábava, na jejíž tón si sice musíte chvíli zvykat, ale jak se sladíte, sjedete to na jeden zátah. První sezóna je asi nejlepší, ale Greg Davies je konstantně vtipný a jeho kámoše si zamilujete. A možná... možná přijde i Mark Hamill. Za mě cajk.

plakát

Anděl Páně 2 (2016) 

Oproti jedničce mi to přišlo docela komorní. Ale neméně krásné. A když to říká takový cynik jako já, tak už to musí něco znamenat. Myslím, že další komentář to ani nepotřebuje. Anděl Páně je nová vánoční klasika a dvojka se k ní může směle zařadit.

plakát

MINDHUNTER: Lovci myšlenek (2017) (seriál) 

Nebýt toho, že jsme letos dostali osmnáct hodin Davida Lynche, byla by to jasná jednička. David Fincher, FBI a profilování sériových vrahů – tohle prostě nemohlo dopadnout jinak. Sem s druhou sezónou!

plakát

Gremlini (1984) 

V TV jsem vždycky o Vánocích chytil až dvojku, takže když jsem si před těmi posledními pustil tohle, bylo to, jako bych to viděl poprvé. A naprosto mě to odzbrojilo. Kde je dvojka přepálení komedie, tohle nasazuje mnohem brutálnější fazónu. Matka hlavního hrdiny kuchá Gremliny nožem a rve je do mixéru, Gremlini vraźdí důchodce... Je to dost nekompromisní zábava. A já se do ní zamiloval. I přes ten nekonzistentní tón. Gremlin v kabátu na Hrad!

plakát

Bright (2017) 

Ayer je zase ve svém živlu. I když se mu do něj vetřeli orkové. Nabouchaný akčňák, kterému by sice víc vyhovoval seriálový formát (případně rozdělení aspoň na tři filmy), aby z vražedného tempa dostatečně vynikly všechny podzápletky a motivy, co jsou tu nakopnuté jen tak mimochodem, takže se moc nedozvíte o tom, proč se všichni vnitřně drásají nebo jak tenhle svět vůbec drží pohromadě, nemluvě o tom, že setupy pro zvraty jsou natolik odbyté, že ty pak působí jako deus ex machiny... nebo deus ex machiny prostě rovnou jsou, ale šlape to. Je to zábavné, nahláškovné, akční, krvavé – v podstatě si představte finále End of Watch natažené na dvě hodiny. Je to fajn. Má to problémy, mohlo to být podstatně lepší, ale na dvojku určitě budu čekat. Will Smith vypadá, že ho něco pro změnu bavilo točit a to nadšení přejde i na diváka, takže tomu nakonec odpustíte všelicos. Třeba že to nemá zajímavé záporáky. Nebo že to je vlastně jenom vysokorozpočtové béčko. Ale těch sto dvacet minut uteče jak nic.