42

Tak to už hej! Krásna pocta Jackiemu Robinsonovi, ktorého vstup do najvyššej baseballovej ligy znamenal revolúciu. Inšpirované skutočnými udalosťami, no pochopiteľne pre zvýraznenie celej náročnej situácie asi aj dosť prikrášlené. Ten rasizmus v USA bol fakt neznesiteľný - nielen v bežnom živote, ale aj v športe. Ako náhle sa niekto snažil angažovať v niečom, kde boli "domáci" belosi v prevahe, razom sa zdalo byť všetko beznádejné. Ale tento film ukázal, že jediný spôsob ako preraziť je nenechať sa vyprovokovať - a veruže Jackie dokázal poriadne odolávať a sústrediť sa výhradne na hru. Osobne obdivujem jeho psychiku, lebo toto vydržať a doslova pretrpieť, to chce veľkú dávku sebakontroly a psychickej stability. Veľmi pekná pamiatka na Jackineho počesť. R.I.P. #42 (1919 - 1972) (09.01.2014)

Všehovšudy standardně vystavěný sportovně laděný, životopisný snímek o tom, jak dokáže obyčejný člověk velké věci i změnit celou historii. Po všech stránkách ničím výjimečné drama kombinující téma sportu a rasismu, ale rozhodně vůbec ne špatně natočené a zahrané. Hlavní problém tak spočívá v tom, že se v záplavě žánrově podobných snímků snadno ztratí. (21.07.2013)

Moc příjemný životopisný film se super herci, ve kterých dominuje především Chadwick Boseman a pak taky Harrison Ford. Sice to příběhově není nic originálního, ale na druhou stranu ta nálada něco změnit, pozitivní atmosféra a chuť vyhrávat prostě předčila průměrnost samotného příběhu. Ten totiž jede v klasickém schématu objevení talentu - počáteční rostoucí úspěšnost - nepochopení - pád - vstání z popela - dokonalé vítězství. Mně to ale vůbec nevadilo. Natočeno to bylo děsně příjemně a já jsem rád, že také konečně vím, že v Americe už tenkrát někdo chtěl jít proti zajetým pravidlům a něco změnit. A to se cení. (18.10.2014)

Film jasně spoléhá na sympatie diváka k hlavnímu hrdinovy, kterej po většinu filmu musí snášet rasistický myšlení bilejch američanů a právě v tom je problém. Já nepochybuju o tom, že koncem 40. let to v USA nebylo v vztahu bíljech s černejma na grupáč, ale tady mě to přišlo extréměn vyhrocený a místama jsem měl pocit, že sleduju nějakej fan club Adolfa Hitlera. Film je vystavěn na přílišném emočním extrému, dialogy jsou zbytečně vyhnaný až do krajní meze, jen aby měl divák s hlavním hrdinou soucit, což se mě ne až tak líbí, protože nepotřebuju vodit za ručičku a nechat si slabikovat co je dobro a co zlo. Film umí zaujmout především díky hereckým výkonům, bavilo mě sledovat Jackiho reakce na rasistický chování americkejch buranů, tady Chadwick zahrál fakt velmi přesvědčivě, docela jsem ho obdivoval jak si poradil s tím trenérem Philadelphie. Další herecký výkon, který stojí za zmínku je ten od pana Forda, myslím si, že Harrison si postavu Branche vysloveně užíval a jeho dialogy si vysloveně adoptoval. Jako ukázka amerického rasistického uvažování v pohodě, jen je škoda, že to bylo tak nepřirozeně vyšroubovaný. (04.08.2014)

Meh. Kýček o tom, jak černoch s dobrým srdcem hrál baseball i když ho bílí neměli rádi. Když Jackie dobře odpálí míček, hraje u toho taková ta triumfální hudba a občas zpomaleně běhá. Řemeslně je to hezké, ale celkově to jde hrozně po povrchu. Postavy jsou ploché, ty hodné se stanou slavné a ty zlé jsou potrestány. Když se tam objeví náznak tématu ("jste z jihu, vy jste pil předsudky s mateřským mlékem"), během věty, dvou zmizí. Pokud film o baseballu, tak radši stokrát znovu geniální Moneyball. (11.07.2014)