Majkak

Něžná romantika, která neurazí, ani nijak zvlášť nenudí. O něco hezčí by byla v jedné dějové linii a malinko kratší. Žádné drama, jen přímočará citovka o lásce, která nemá za úkol řešit nic jiného, než že ti dva k sobě osudově patří. I to se někdy stává. Že jsme si to sami neužili, neznamená, že takoví lidé neexistují. Potěšení z filmu, který nekomplikuje svět.

Stačí jedna věta. A všechno se rozjede, jen jedna verze může být pravdivá. Ano, riziko zneužívání nelze podceňovat a děti nelžou (většinou). Lucas se neumí bránit, nevysvětluje možné důvody Klárčina obvinění. Mlčenlivý a čekající na to, že mu ostatní uvěří, protože ho znají odjakživa. Ne, chovají se, jak bývá v maloměstě zvykem, máš cejch a my si můžeme kopnout. Klára trpí nedostatkem pozornosti rodič a upne se na Lucase, který se chová přesně podle příručky, jak nakládat s malými dětmi. Fatal error, podcenil její bolest z odmítnutí. Pak už klasické schéma, jak někoho vyobcovat z komunity. To idylické přijetí po roce mně úplně nesedělo, zato závěr vrátí vše do reality.

Vyloženě nenaštve, ale také ničím neosloví. Slabý scénář. Výrazně kulhá logika, nevadí až tolik použití moderního prvku, ale spíše, že děj nerespektuje žádná pravidla. Lenost a zase lenost. Místo, aby s tím scénárista pohrál a propracoval to, ať k poezii nebo k logice, prostě jen vždycky když mu dojde dech, posune příběh dál formou vyprávění. Část pohádky pracuje s úrovní předškolních dětí, další místa jsou však pro ně evidentně nevhodná. A vtipy na právnickou fakultu v Plzni jsou v kategorii povánočních výprodejů.

Sázka na jistotu, jak vydělat peníze se zárukou. Některé scény roztahané za hranicí lidskosti, u epizody s Glumem (hádanky bylo jediné, co se dalo snést) nekonečné čekání na okamžik, kdy si Bilbo konečně nasadí prsten. Chybí vznešenost Pána prstenů, pokus o zcivilnění není šťastnou inovací. Je z toho střečkovité pobíhání z jednoho místa na druhé. Kulisy zůstaly, obsah odešel.

Setkání zklamaného zatrpklého muže s čistou duší, velmi půvabnou a důvěřivě otevřenou. Jako setkání s andělem, která umí proměnit srdce. Kieslowskému se podařilo výborně prokreslit charaktery hlavních protagonistů, aniž by cokoliv rušilo vyumělkovaností. Hledej půvab štěstí. Film patří mezi ty, které umí nadchnout pro krásu života.

Bond se posunul, doba je jiná, některé jistoty ale zůstávají. Bavil mě paradox. M ve své obhajobě poukazuje na aktuální problémy a jimi zdůvodňuje způsoby práce tajné služby, Silva je však produktem M, ne současné doby. Skyfall odráží současnost a příjemně to kompenzuje návratem k starým dobrým časům v závěru. Do módy přicházejí záporní gayové (Země bez zákona), že by reakce na pride parades:-)

Čím víc se blíží k závěru, tím je slabší. Nejlepší je rozjezd. Pak se zbytečně zpomaluje. Lekačky naprosto předvídatelné. Prospělo by více sestřihnout. Závěr celkem očekávaný. V příběhu není žádná finta. Nechala jsem se nalákat, že jde o hororovou klasiku. Ale preferuji příběhy, ve kterých funguje logika a druhá strana má šanci něco vymyslet. Takhle slouží v postatě jako krmení pro ty, kdo mají nadpřirozené schopnosti.

Během filmu se můžeme bavit tím, kde už jsme to viděli a slyšeli. Ale proč si občas nedat pohádku, ve které dopředu víme, jak bude děj pokračovat a skončí. Užít se hezký zážitek bez ambicí na sílu příběhu. Sympatický závěr: Lidé snězte si to, co jste nadrobili. Nikdo vás z toho tahat nebude, když nejste schopni pokory. Body navíc za úctu k přírodě a harmonii života.

Není to super designovaná podívaná, ale to vůbec není škodu. Na prvním místě hraje slušný příběh. V cestování časem nebude nikdy fungovat neúprosná logika, a ani není třeba to řešit, pokud to nedestruuje příběh jako takový. Můžu změnit budoucnost nebo ne? A jaké budou důsledky mého rozhodnutí? Mám právo jen na vlastní štěstí? Joe neměl zrovna šťastné dětství a charakter to taky na začátku moc velký nebyl. Sympaticky se však dokope k odvážnému řešení. Závěr příjemně překvapil.

Doporučuji všem, kteří mají pocit, že za socialismu byl život ctnostnější. Je fakt, že tehdy se kradlo s lehčím srdcem, protože okrádat nepřítele je povoleno. Film slušně ukazuje obecnou devastaci morálky a jediného čistého, který působí jako mimozemšťan. Působí bezvýchodně, protože především systém jako takový byl špatný. Tomuto odpovídá také závěr filmu.