Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Akční
  • Horor

Recenze (283)

plakát

Havel (2020) 

Havel byl vcelku dobrý, byť v některých ohledech ne úplně morálně silný - a při pohledu na dnešní totalitu se jistě chudák otáčí v hrobě. Vyzdvihnout musím originální provedení scény rozhovoru s budoucí milenkou a následně zaseklého auta v bahně - to bylo znamenité. Finální scéna s Dubčekem byla taková divně zkratkovitá, když šlo vlastně o tolik - ale pokud to tak opravdu proběhlo, není s tím samozřejmě problém.

plakát

Informátor! (2009) 

Jak může tak zkušený režisér jako Soderbergh natočit toto? To bylo horší jak debut od nějakého nováčka z FAMU. Zmatené, nepřehledné, narace je prostě vedena šíleným způsobem. Přitom ten námět je tak zajímavý, je škoda to takto promrhat. Důležité věci byly řečeny jen stručně či mezi řádky, zbytečné kecy a nesmyslné vnitřní monology dostaly naopak prostoru až moc. Hudba katastrofální - jako by se jednalo o nějakou bláznivou komedii s Lesliem Nielsenem, to by potom bylo ok, ale tady? Vůbec se to tam nehodilo, vždyť to přeci nebyla komedie. Toto je exemplární příklad, jak se film točit nemá.

plakát

Semestr (2016) (seriál) 

Tento formát je stejně jako Martyisdead zábavný, dobře se na to kouká, baví to, zvraty v ději jsou dobře udělané, divák musí trochu uvažovat a vžít se do myšlení jednotlivých postav. U postav je ale jeden velký problém - všechny jsou nesympatické, naprosto všechny. Nevím, jak se tento majstrštyk tvůrcům povedl, ale už jen hlavní pár mě hrozně štval. Psaní ublížené, sebestředné, rádoby intelektuální, fyzicky i psychicky naprosto odpudivé blbky s dementem OVB Allkreténs a zejména povoláním synem s tatíčkem v Bruselu má tedy obrovské nedostatky. Postavy dvou ztracenců ve svých světech jsou ztělesněním snad všech stereotypů, které na světě existují, působí umělecky jako jistá výpověď jedné generace, ale není tomu tak. Takto možná žijí mladí jen v Praze, plní povrchnosti, vnitřní prázdnoty a odporných levicových ideálů (v posledním díle se mi opravdu dělalo fyzicky špatně, když nefachčenko povoláním syn, ale přitom student VŠE, z deprese nad diplomkou vážně vyzdvihuje nepodmíněný příjem a podobná zvěrstva), jinde v republice je to docela jinak, což se projevuje v komentářích a kritice hlavních postav, protože nejsem opravdu jediný, komu přijde tento pár krajně nesympatický. Že by další série Zlaté mládeže?

plakát

Česká cesta (2015) 

Zajímavý dokument, dobré tehdejší záběry, hezky sestříháno. Z řemeslného hlediska tedy vynikající. Chápu, že se Klaus nechtěl k problematice vyjádřit, to nelze autorům nijak zazlívat, přesto ale dokument prezentuje jen názory strany kritické, ve které dominuje gradualistický způsob v čele s levicí a "přeběhlíkem" Ježkem. Proto by bylo fér uvést i názory druhé strany, protože problematika privatizace nebyla tak jednoduchá a alternativ nebylo mnoho. Opačný názor na kuponovku z ekonomického pohledu se nachází zde: http://cepin.cz/cze/clanek.php?ID=295

plakát

Newsroom ČT24 (2015) (pořad) odpad!

Tento pořad prostě není nestranný. Pokud bych měl zakázat Českou televizi pro její neexistující nestrannost, argumentoval bych právě tímto pořadem. Opravdu silně levicové, liberální, ovlivňující veřejné mínění ve prospěch "vyššího dobra proti těm strašným desinformacím". Příklad - nemusíte mít rádi Trumpa, nechci ho obhajovat (pro objektivitu, o kterou se v tomto komentáři snažím), ale asi není v pořádku na něho nadávat každý díl a přitom se tvářit, jak dobře odvádíme svou novinářskou práci. Zejména v případě, kdy vím, že Česká televize v minulosti (2016) dostala pokutu právě za zpravodajství, které nebylo nestranné a ve volebních studiích více podporovalo demokratickou Hillary Clinton. Vzhledem k tomuto faktu tedy působí tento pořad poněkud provokativně... Víc subjektivní než některé komentáře a sloupky v novinách. A nevím, kde se vybíraly moderátorky, ale spíše se hodí svým vystupováním do komerčních televizí, protože působí tak trošku druholigově.

plakát

Sociální dilema (2020) 

Dokument nepřinášející nic nového. Všichni přeci víme, jak fungují sociální sítě, odkud jsou financované, že to opravdu není vše vytvořeno jen z dobré vůle Google, Facebooku a spol. s účelem nám zjednodušit život, a to dokonce zdarma. Těm tvůrcům a vývojářům, co se najednou zas z té dobré vůli vydali na správnou stranu, nevěřím ani slovo. Vydělali obrovské peníze na svých technologiích - což o to, to je přeci kapitalismus, v pořádku, byla po tom poptávka. A teď, když se ozývá nějaká kritika, tak najednou střílejí do vlastních řad, byť bývalých, s jediným cílem - opět vydělat neskutečné peníze. Netflix totiž jede, není sice typickou sociální sítí, ale také je naprostým fenoménem současné doby, který může fungovat díky internetu a globalizaci - takže kategorie je to de facto stejná. Proto tady dochází ke geniálnímu paradoxu - oni něco vytvořili, aby zbohatli... a teď to kritizují, aby zbohatli díky tomu filmu - a masy teď budou tento světonázor brát za správný. Ty (zejména americké) masy, které přitom zcela dobrovolně chtějí být v tomto mainstreamu - každý má snad deset účtů na všech sociálních sítích dohromady, má ten svůj iPhone (který je dokonce i na oficiálním plakátu filmu, jak výstižné) a samozřejmě ten mainstreamový politický názor. Svět není jednoduchý, nedá se hned nálepkovat, že jsou toto fake news a dezinformace, nikdo nemá monopol na pravdu. Vždyť i mnoho renomovaných médií dostalo již několikrát pokutu, že nebyla ve svém zpravodajství nestranná... Další věcí je to, jak celkově byl dokument pojat. Víc přehnat už to ani nešlo. Ty ilustrativní záběry z nějakého filmu (nebo to bylo jen natočeno pro tyto účely, nevím) byly tak tragické, až byly k smíchu - klučina nemá dva dny telefon a už je v těžké depresi s kapucí na hlavě. I veškeré soudy jsou prováděny velmi přehnaně, takřka současným mediálním stylem, který hraje jen na emoce, aby se ty zprávy taky vlastně dobře prodávaly, když chceme zas ty peníze. Proto tyto obraty "nejvíce v historii", "tolik jak ještě nikdy předtím" už neberu. Jasně, že to je nejvíc, když se trvale zvyšuje nominální cenová hladina. A jasně, že to je rozšířené, když tu máme fakt solidní globalizaci, která tu dříve logicky nebyla, protože to nebylo technicky možné. Ale nemusíme to tak říkat, o jakou se jedná strašnou katastrofu, jak právě já expert to nejlépe dokážu zanalyzovat. Tento téměř až bulvární styl měl být vynechán... Sociální sítě jsou jak oheň - dobrý sluha, ale zlý pán, člověk je musí umět využívat a vědět, kde jsou ty hranice. A hlavně všude blokovat ty notifikace. Pak je vyhráno.

plakát

Dokonalý zločin (2020) (seriál) 

Výborný vhled nejen do záležitostí ohledně vraždy Rohweddera, ale do celého období 90. let ve sjednoceném Německu. Jak už je u Netflixu zvykem, vše je dynamicky sestříháno bohatým mixem dobových i současných ilustrativních záběrů. A výborná znělka!

plakát

Eurosong: Příběh skupiny Fire Saga (2020) odpad!

Jsem naprosto šokován z hodnocení filmu. Kde to vzalo tolik procent? Celá The Story of Fire Saga působí jako jakási béčková parodie, nezasmál jsem se ovšem ani jednou. Takový nehumor mne uráží.

plakát

Kandidát (2013) 

Slováci se snaží být světoví, ale zoufale jim to nejde. Film jako přes kopírák z USA, všechno jen tak na afekt, aby to vypadalo. Přitom byl tak hloupě promrhán poměrně dobrý námět, ze kterého se dalo vytáhnout víc. Hlavní postava a egomaniak Lambert se bůhvíproč jmenuje a taky vypadá jako ten americký zpěvák, ale proč jako? Že by pokus o vtip? A nejhorší byla ublížená scéna s McDonaldu, kdy Slovák nechápe název Hradec Králové, přitom u nich doma má každé druhé město v názvu nějaký den v týdnu.

plakát

Nabarvené ptáče (2019) 

Velká škoda, tohle mělo získat Oscara. Film na svétové úrovni, který neskrývá své ambice, velmi dobře propojuje známá světová či evropská jména (Kier, Keitel) a ta tuzemská. Chvílemi je film sice trochu přitažený za vlasy, krutý k hlavní postavě až moc a mezi jednotlivými scénami se občas přechází docela kostrbatě. Část v sovětské armádě byla trochu zdlouhavější, jinak se Nabarvené ptáče skládá z více menších celků, které by mohly výborně fungovat i ve formě krátkometrážních filmů. Do kina jsem na Marhoulovu chloubu nešel, nějak mě to i přes delší stopáž a některé reakce pisálků i známých nelákalo, zpětně toho ale lituji - jistě by to byl ještě větší zážitek, než si to pustit jen u sebe doma na menší obrazovku.