nineweh

Absolutně skvělý nápad, ale provedení pokulhává. Přitom by stačilo o trochu míň hudebních čísel, NENECHAT pány Reynoldse a Ferrella zpívat a hlavně udržet na uzdě jejich místy nablblé vtipkování, které bohužel krásnou myšlenku filmu dost shazují. Rozporuplné pocity, 2,5*

True crime miluju as much as the next person, ale tohle bylo silný kafe i na mě. Je to skvěle natočený, skvěle zahraný, má to fakt tísnivou atmosféru a člověku je z toho nedobře... ale nemůžu se ubránit tomu, že to Dahmera minimálně v první polovině až moc fetišizuje. Nejzajímavější byly nakonec díly skoro kompletně věnované jeho obětem, myslím, že se seriál měl vážně věnovat spíš jim.

Takhle skvostně napsaného a zahraného padoucha jsem už neviděla hooodně dlouho. Připočtěte si k tomu nádhernou irskou angličtinu a prostředí Dublinu a tahle irská variace na Big Little Lies je naprostá dokonalost. P.S.: Doporučuju nepřeskakovat znělku, protože s každým dalším dílem v ní objevíte další a další důmyslnosti <3

Well that was underwhelming. Jediná dobrá epizoda v celé sérii je fakt málo. Seriál doplácí na příliš mnoho postav a přílišnou roztříštěnost dějových linií, z nichž některé jsou nudné, až to bolí (f*ck the harfoots, jako vážně). Chápu, že je to úvod, kdy se prostě divák musí tak nějak se vším obeznámit, ale určitě se to dalo udělat líp a ne ve skoro každém dílu skákat od jednoho k druhému jak pomatená koza. Nezbývá než doufat, že tvůrci si něco z oprávněné kritiky vezmou k srdci a v příštích sériích se polepší.

Je to jen o malilinko lepší než všeobecně přeceňovaná knižní předloha. Jinak je to prostě pohádka, na které není prakticky nic realistického, ovšem krásně natočená a od Daisy Edgar-Jones i výborně zahraná, takže na dlouhý podzimní večer můžu doporučit.

Škoda přeškoda přepálené délky, protože jinak je to strhující vizuální a hudební jízda (tak jak to umí jedině Baz Luhrmann) s fakt charismatickým představitelem hlavní role, jemuž jsem Elvise věřila ještě víc než Ramimu Malekovi Freddieho Mercuryho. Být to o půl hodiny kratší a nemít (trochu přehrávající) Tom Hanks tu fakt nepovedenou prostetickou masku, neváhám s pátou hvězdou.

Ten, kdo vymyslel, že z Anny Elliotové udělá Fleabag, by měl dostat soudní zákaz se do konce života přiblížit k filmovému scénáři. Miluju Dakotu Johnson, ale tohle nezachránila. Cosmo Jarvis divný a prkenný, Henry Golding (který si postavu záporáka v kostýmním dramatu zjevně užíval) trestuhodně nevyužitý, ostatní postavy byly spíš karikatury než plnohodnotné charaktery, a závěr byl zcela neuspokojivý. Má to sice několik fakt skvělých momentů, ale jinak je to spíš promarněná příležitost, což je fakt škoda...

Vizuálně skvělé, má to výbornou atmosféru a z hlavního hrdiny charisma fakt přímo stříká, ale postavy se podle mě chovají děsně nelogicky, nejdřív něco řeknou a pak udělají naprostý opak, navíc ta osudovost "nemáme jinou možnost, takhle to prostě musí být" je podle mě spíš vynucená scénářem, než že by postavy reálně jinou možnost, jak situaci řešit, fakt neměly.

Je to o chlup lepší než minulý film, připomene vám to, proč jste původně Downton Abbey měli rádi, a i když je trochu směšné, jak se nakonec všichni spárují jako v nějaké veselohře, a závěr s (jako obvykle úžasnou) Maggie Smith je už jen ždímačka na slzy, je to vlastně takové hezké, nekonfliktní, milé a laskavé pohlazení po duši. A to v dnešní době není vůbec na škodu.

Je velká škoda, že se tohle nepovedlo líp. Je vidět, že na seriálu pracoval stejný tým jako na Normal People, má to podobný vizuál, atmosféru, všechno. Ale bohužel, na rozdíl od Normal People je tu příběh vyprávěný výhradně z pohledu hlavní hrdinky, a na tichou přemýšlivou holku, co neumí dávat najevo emoce, je prostě dvanáct epizod moc. Přitom se mi Conversations with Friends jako kniha líbily víc než Normal People, ale co v knize funguje, tady nějak nefunguje. Sex, na který je v knize velký důraz, tady působí podružně. Herci jsou vybraní super a hrají skvěle, postavy vystihli přesně tak, jak jsou v knize, ale všichni do jednoho jsou mi nesympatičtí a nedokázala jsem se do nich vžít, nezáleželo mi na nich. Navíc se přidává problém, že spolu postavy komunikují hodně přes sms a maily, což v knize nevadí, ale tady (kdy navíc často v obraze vidíte jen záběr na displej telefonu nebo monitor, málokdy je tu voiceover) to příběhu dost ubírá (a to tvůrci hodně těch knižních mailů a sms převedli na dialogy nebo telefonáty, ale zjevně ne dost). Zkrátka tohle mělo být o dost kratší a nemělo se to tak nábožně držet knižní předlohy.