Recenze (685)
Sedící slon (2018)
Po 1h a 15min. jsem tohle depresivní dílko vzdal, nudilo mne.
14-sai no haha (2006) (seriál)
Rodinné drama s dost neobvyklým příběhem jež diváka vede k mnoha zamyšlením. Co se týče všech postav, některé se zdařily velmi, jiné méně, to samé lze konstatovat o celém dění k němuž jsem si musel vypěstovat přístup. Upřímně mne to z počátku nějak extrémně nechytlo (asi jako většina japonské seriálové tvorby), ale závěr zejména kolem porodu už byl fakt hustej. Sice musela logika jít občas stranou, ale tak už to v seriálech bývá. Celkově jde o působivé pojednání nejen na téma vztahu společnosti k odchýlení se od normálu, její krutosti i nepochopení, šoku ze situace, snaze "problém" odsunout aby nebyl vidět, s nemalou dávkou emocí k tomu.
Moojungdoshi (2013) (seriál)
No, od začátku jsem z toho měl zvláštní pocit a ten se nevytratil až do 7. části kde končím. Má to sice hezky zašmodrchané vztahy a pozadí (možná až moc), ale celé to dění mi nějak nesedlo, většina postav rovněž (včetně hlavního hrdiny), více zaujmout mne dokázal snad jen "doktor" a půvabná Nam Gyoo-ri v roli Soo-min, bohužel o její roli to říci nelze - způsob, jakým se stane tajnou agentkou, je vážně ukrutně přitažený za vlasy a absurdní. A těch absurdit je v celém seriálu mnohem víc. Takže ač seriál věřím nabídne hodně zajímavý a zamotaný příběh, svým způsobem zpracování, nepřitažlivostí postav a průběhem upoutat nedokázal. Na rozkošné Nam Gyoo-ri sice mohu oči nechat, ale pokračovat víceméně jen díky ní, to prostě nedokáži, ač je to lákavá motivace.
Lu cha (2003)
Velmi charismatická ústřední dvojka, zajímavý příběh, výborná kamera, ale přecijen pocitu nudy jsem se občas ubránit nedokázal.
Hana no ato (2010)
Velmi smutná romance, ač se příběh vztahu ústřední dvojky prakticky vůbec nevěnuje - převažuje spíše poetika, hromada politiky, pravidel, formalit, mocenských záležitostí a nezbytná dávka soubojů, ač zde v atypickém pojetí. V čem tento snímek jednoznačně vyniká, je soundtrack a práce s kamerou. Pochopitelně ani herecké výkony a velmi působivě a realisticky zpracované chování všech postav nemohu opomenout. Takže i přes lehce nezáživný úvod mne tento film nakonec rozhodně nezklamal.
Suzumija Haruhi no šóšicu (2010)
Dlouho a z počátku kapánek nezáživné, ale nakonec nečekaně zamotané a i zábavné drama na téma paralelních světů a alternativní budoucnosti, jen z toho všeho dění jde člověku hlava kolem :-)
Terminátor: Temný osud (2019)
Grace mi moc nesedla, Dani už vůbec ne, Sarah je klasa a Arnie tu měl vedlejší housle. Nicméně celkově to tak špatné není, ač střední pasáž je dost nezáživná a scéna s letadlem už byla vážně moc. Tak trochu by se dalo konstatovat, že tenhle kousek vykrádá druhý díl, popř. by se s nadsázkou dal označit jako remake, ale pokud u toho moc nepřemýšlíte a jen konzumujete servírované, pak pobavit dokáže, akce víc než solidní a nějaký ten vtípek se rovněž najde. 7/10
Geudttae geusaramdeul (2005)
Relativně dost nadlehčeně a často i komicky podané události r. 1979. Bohužel divák, jež nemá o korejské historii bližší znalosti, bude celé to dějství dosti nepochopitelné. Já, i přestože už jsem několik snímků na téma r. 1979-80 viděl, jsem ani tak úplně nadchnut nebyl, o špatný kousek se ale též nejedná, jen jeho komediálnější pojetí mi zcela nesedlo.
Kikareta onna (2006)
Neobvykle zpracované téma šmírování a úchyláctví, s neobvykle velkou měrou erotiky a nahoty. Přesto však snímek úplně nadchnout nezvládá, ač dívat se na to samozřejmě docela dobře dá, že pánové :-)
Soosanghan geunyeo (2014)
Rozporuplné dílo a promeškaná šance vzhledem k zápletce, styl humoru mi však často nesedl a po hudební stránce film též vysloveně neoslovil, Seong Dong-il tu neměl roli jež by mu sedla, takže jsem to trochu prozíval.