Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Akční
  • Romantický

Recenze (685)

plakát

Hwaiteu keuriseumaseu (2011) (seriál) 

Nejhezčí holka na škole? Tak to byli chlapci docela smolaři :-) Tento seriál má jednu velkou slabinu a tou je scénář, má až příliš mnoho mezer. Namátkou – nikdo se nezajímá, kam a proč psychiatr jel a jak se do školy dostal? Byla přeci trošku odříznutá od světa. Jeho transport dvěma policisty a následná nehoda na čisté vozovce rovněž slabota. U děvčete zvenčí je to též dost okaté, nikomu není divné, co tam taková holka sama dělala. A na konci když dorazí rodiče, v některých scénách chybí ty nekonečné haldy sněhu, ostatně policie se tam dostane dost snadno a rychle když musí :-) Ve škole se rozbije server a tím je komunikace s vnějším světem nemožná. Něco jako záloha by na tak luxusní škole neexistovalo? No už toho nechám. Jinak zápletka slušná a ač jsem se první půli celkem nudil, seriál má stoupající tendenci a závěr už byl dost kvalitní (ač odchod policie z nemocnice je zase pitomina). Sice na můj vkus bylo té filozofie a psychologie trošku moc, ale téma hodnoty života a temné stránky lidské duše je zajímavá oblast, takže i přes slabší herecké výkony většiny přítomných jde o solidní kousek na úrovni 70%.

plakát

Úplní cizinci (2005) 

Nebude to zase tak dlouho, ale film s totožným obsahem už jsem viděl, jen byl ještě o něco bohatší co se detailů týče. Nedalo mi to a zapátral jsem - jde o korejský snímek Couples (2011). Každopádně, se znalostí děje mne tedy tento snímek již oslovit nemohl, a nepodařilo se to zcela ani korejské verzi.

plakát

Usagi Drop (2011) 

Velmi dojemný a ukrutně milý příběh o vztahu mladíka k cizí holčičce Rin. Snímek zábavnou i vážnější formou skvěle nadhazuje téma konfliktu výchovy prcka s náročnou prácí, mimo to i přístup okolí a zejména rodiny k celé situaci - nepochopení a nedůvěra ve schopnost nového "otce" postarat se o dívenku je obrovské a trvá dlouho, než se situace stabilizuje. Upřímně mi ve filmu dost vadily ty snové sekvence, ale celkově jde o velmi příjemný kousek vhodný zejména pro jedince jež mají slabost pro roztomilé malé caparty. No řekněte, jak byste se zachovali vy v dané situaci? Já bych pravděpodobně té roztomilé holčině taky neodolal a učinil to samé, ač je otázka, jak by to celé dopadlo :-)

plakát

Neoneun nae unmyeong (2005) 

Trochu nezáživné romantické drama o lásce až za hrob kde až druhá půle dokáže více zaujmout, zkrátka něco tomu chybí. Holt pojmout za manželku prostitutku může znamenat nečekané potíže. Ale přiznejme si to, kdo by takové krásce odolal? :-)

plakát

Gogo chilship (2008) 

Vydržel jsem to 25 minut - ta hudba se poslouchat nedala, komediální stránka mne míjela a ani Shin Min-a mne nepřesvědčila, abych koukal dál. Tento styl podání šel vážně mimo mne.

plakát

Soredemo boku wa yattenai (2006) 

Dost hustý příběh jež má vzestupnou kvalitu směrem k závěru. Téma osahávání v přecpaných dopravních prostředcích, falešných obvinění i přístupu celého systému k věci je zde zpracováno velmi přesvědčivě, poutavě a detailně, až z toho nejednomu chlapovi musí běhat mráz po zádech. Jeden sice ty ženy chápe jak to mají těžké a že se tohle určitě děje, ovšem vše má své hranice a může to končit až tragicky. Představa, že bych takhle skončil, je děsivá.

plakát

Zájezd (1998) 

Hodně hořká komedie o zoufalství a smyslu života aneb jak jedna milá dívka dokáže radikálně změnit vývoj sebevražedného zájezdu :-)

plakát

Inhyeonwanghooui namja (2012) (seriál) 

Zde s hodnocením docela váhám. Nelze popřít, že hlavní dvojka je fajn a když jsou spolu, dívá se na to velmi dobře. Yoo In-na sice není úplně můj typ a jako herečka mi nepřijde nějak extra zvláštní, navíc se mi zdá i trochu „přešlechtěná“, ale zábavná byla a její mužský protějšek rovněž nezklamal. Soundtrack takový nemastný neslaný stejně jako značná část vedlejších postav, nic co by upoutalo. Jako slabší bych ale hodnotil historickou část – nejen že zápletky jsou slabšího rázu, ale především celkové zpracování působí dost chudým dojmem, zejména co se množství herců, záběrů, pestrosti kostýmů, interiérů a exteriérů týče, tady se prostě šetřilo, je mi líto – zkrátka mám stále před očima téměř dokonalý seriál Dong Yi kde v tomto směru jednomu až oči přecházely nad těmi detaily i bohatými záběry. Ale to je holt daň za dvě dějové linky. Ta současná už nepostrádá nic zásadního a ač po první půli dochází trochu na úpadek úrovně, stále to je na nějakých 80%, což v kombinaci s 60% historickou linkou dává dohromady slabé 4*, dát jen tři mi nepřijde úplně fér, ač je to fakt o prsa (Yoo In-na :-)).

plakát

Ošin (2013) 

Na festivalu Eiga-Sai mi to sice nevyšlo, ale i tak po zhlédnutí v domácím prostředí nijak nelituji. Snímku sice chvilku trvá, než diváka vtáhne, ale kvalita má vzestupnou tendenci a nakonec tento drsný a smutný příběh pojednávající o těžkém údělu nejen chudých japonských žen na počátku 20. století zaujmout zvládá poměrně dobře. Působivé a tvrdé zpracování chudoby, zoufalosti, předsudků, pravidel, společenských vrstev, přizpůsobení se okolnostem a přijmutí osudu. 73%

plakát

Pinpon (2002) 

V přímé konfrontaci s Koria tenhle japonský kousek vyznívá slaběji, tohle mne zkrátka po stránce komediální vůbec neoslovilo a i příběhově film mnoho nepřináší.