동감
Ditto
Obsahy(2)
Příběh se točí okolo dvojice studentů ze stejné university, kteří spolu začnou mluvit přes radiopřijímač a rozhodnou se setkat. Po nevydařené schůzce zjistí, že je od sebe dělí 21 let. So-eun (Ha-Neul Kim) žije v roce 1979 a In (Ji-tae Yu) v roce 2000. Jejich neuvěřitelná komunikace ale pokračuje a nabere nečekané otáčky. (venus)
(více)Videa (1)
Recenze (86)
Je to takový mix Frekvence a Domu u jezera, ale celkem ucházející. Samozřejmě ukrutná romanťárna, občas trochu dlouhé dialogy jsou prokládány ještě delšími bezeslovnými záběry za doprovodu klavíru, čili rozjitřené duše si přijdou na své. Jelikož jde o mé oblíbené téma, tady konkrétně o komunikaci dvojice, z nichž se ona nachází v roce 1979 a on v r. 2000, nemůžu jít níž než na čtyři hvězdy. ()
Srdervúca romanca rozprávajúca príbeh troch dvojíc, ktorých osudy sú prepletené viac, ako sa na začiatku zdá. Krásne je to, že ústredná dvojica vlastne niesu pár, ale ich vzťah je vybudovaný čisto na porozumení a súcite. Jedno eso, ktoré tento film ukríva a na mňa to vždy platí, je skladba Prelude od Johana Sebastiana Bacha. Hlboké, ťahavé tóny čella vo mne vždy rozozvučia emócie a to v spojení s kórejsky srdervúcimi scénami u mna spôsobí hotovú katastrofu. Kórejská romantická prvá liga. (10/10) ()
Kdo viděl Siworae, tak si ho při sledování Donggama okamžitě připomene. Křehoučký a citlivý příběh, tak jak to jen korejci umí s originálním námětem jako je radioamatérština, která je mně na hony vzdálená. Tady ovšem nabývá úplně jiných rozměrů, jen mi tady chybělo trochu víc šlápnout do té romantické linie, ale ve velké míře jí nahrazovala opět přenádherná hudba. Ovšem po seriálu Summer Scent jsem asi moc náročná. Nicméně souhlasím se slovy So-eun, že "muset nechat odejít ze svého srdce někoho, koho miluji, je nesmírně těžké, ne-li zcela nemožné". ()
Je pro mě těžké uchopit slova a popsat, jak na mě Donggam působil. Nikdy jsem to neuměl a teď mě to mrzí dvojnásob. Začátek je nádherně nevinný a citlivý. Radoval jsem se a zase smutnil spolu s hlavní hrdinkou pro její lásku. Ale Soeun měla potkat ještě osudovějšího muže. Je smutné, jak si mohou být dva lidé tak blízko a přece tak daleko. Donggam je jemný a něžný film. Smutný, stejně jako život. A krásný... možná ještě víc. ()
Takhle neznou a krehkou romantiku toci vazne jen v Jizni Koreji, tam staci kdyz nekdo neco rekne, hlavni zena se usmeje a uz jste z toho nameko. Oba hlavni protagonisti sympaticti a roztomili az na kost, cele je to navic pohanene mou oblibenou mezicasoprostorovou zapletkou a je jasne, ze tohle nemuze dopadnout spatne. Hodne mi to pripomelo pribuzny JK kousek "Siworae" a americkou "Frequency", zvlastni je, ze prestoze jde ve vsech trech filmech vicemene o to same, datum vydani je stejny rok 2000, dokonce jen v rozmezi nekolika malo mesicu, takze ani nikdo neopisoval, jen byl zrejme rok 2000 zlatou erou "nadcasove" romantiky. 7/10 ()
Reklama