Dadel

Místy skoro stejně vtipné jako Čtyři lvi.

Film, u kterého diváky rozesmál už úvodní titulek, který vypadal nějak takhle: 渋谷、東京に多くのSEXラブホテルがあります. Báječná komedie/temný psychothriller/podobenství o postmoderní době/nechutné porno (nehodící se škrtněte dle vaší nátury)

Tohle měla být divadelní hra, ale někdo se rozhodl z toho za pár šupů udělat film (to už je nevýhoda digitálního věku). Dvě postavy buď někde sedí, pochodují, či jedou na motorce a povídají si, což by klidně mohly i na tom divadle (např. za pomoci točícího se válce s namalovanými stromečky a dalším pozadím). Dialogy ani nejsou bůhvíjak vtipné, a tím nejlepším na filmu nakonec je univerzální easy-listening španělská hudba, jako kulisa k domácím pracem ideální.

Zpočátku jsem byl mile okouzlen výtvarnou stránkou filmu a občasným nepohádkovým humorem, ale tak po čtvrté pohádce jsem si říkal, že už by to mohlo skončit.

Film inspirovaný životy J. Fritzla, W. Priklopila a dalších slavných Rakušanů posledního desetiletí, kteří udělali pro zviditelnění své země víc než všichni politici. Markus Schleinzer sice kopíruje Hanekeho styl, a dokonce po něm pojmenoval i svého hrdinu, ale to vůbec nevadí, proč měnit něco, co tak skvěle funguje. Brilantní snímek, který krásně cynicky a bez emocí ukazuje, co se děje za zdmi zdánlivě obyčejného domu. Film, z kterého mrazí, a končí přesně v tu nejvhodnější vteřinu.

Glum Ki-Duk bydlí tři roky ve venkovské chajdě, povídá si sám se sebou, v pravidelných intervalech mučí všechny živé bytosti v okruhu několika km svým zpěvem, a točí film o tom, jak už nedokáže točit filmy (plus ukázka z filmu "Somrák s revolverem"). A já v tom nevidím zpověď, ale kalkul. Kalkul někoho, kdo má tvůrčí blok a hledá cokoli, čím by mohl nějak zaujmout. A tak Glum 1 ve filmu popíše Glumovi 2 svou dosavadní kariéru, nehodu z natáčení filmu Sen a své psychické problémy, aby i nezaujatý divák pochopil, o co mu jde (jako kdyby takový divák měl nějaký důvod na film koukat). Takhle si spontánní upřímnou zpověď nepředstavuji. Kime, na tvůj další opravdový film se podívám rád, ale až si příště budeš chtít vylít srdíčko, založ si kanál na Youtube. www.youtube.com, neznáš? Velmi příjemné.

Pozitiva: stvoření světa, hudba, krátká bojová instruktáž Tylera Durdena, bosá chodidla Jessicy Chastainové, představa lidí, kteří na to do kina přijdou jako na nový film s Bradem Pittem. Negativa: vše ostatní

Prostá, ale velmi milá a smutná pohádka o poslední (?) rodince malých lidiček žijících pod podlahou rodinného domu. Je dobré vidět, že studiu Ghibli dorůstá nová generace tvůrců - tento film, ač nerežírovaný Miyazakim ("pouze" produkce a scénář), je minimálně stejně dobrý jako jeho filmy, a mnohé z nich i předčí.

No, kdyby to dávali na N@vě v sobotu odpoledne, a venku by zrovna pršelo.....tak ....si vemte deštník a jděte radši ven...

Další Heima to není, stejně jako Go nejsou další Sigur Rós. Skladby ze své sólovky zde Jónsi zahraje akusticky, ve velmi minimalistických verzích na sólo piano či kytaru. Je zajímavé si to poslechnout, ale těžko si to budu pouštět víckrát než jednou. Kamera zabírá převážně zpívajícího Jónsiho, jen občas se objeví něco jiného jako třeba novoroční ohňostroje nad Reykjavíkem. Žádné krásy Islandu tentokrát nečekejte.