vteco

Má očekávání byla poměrně střídmá, z trailerů jsem i přes prověřená a zvučná jména předpovídal "pouze" nadprůměrnou podívanou. Tu jsem také částečně dostal, ale pouze v rámci základní dějové linie, která je přeci jen poměrně jednoduchá, nepříliš prokreslená a nedokáže ničím výrazně překvapit. Na druhou stranu je příběh se Spielbergovskou precizností přehledně odvyprávěn a vzhledem k tomu, jak je do jeho kostry napasován nádherně zpracovaný virtuální svět OASIS, obsahující neuvěřitelné kvantum pop-kulturních odkazů (150+), které zaručeně potěší každého nerda, geeka nebo fanouška starých i nových videoher a milovníky Kubrickova Osvícení, jsem ochoten veškeré neduhy v rámci dějové linie oželet. Přispívají k tomu také dokonale nasnímané akční pasáže, přičemž automobilový závod patří k tomu nejlepšímu, co jsem za poslední roky viděl. 140 minutová stopáž není přehnaná a působí jako nepřetržitý balzám na duši s úsměvem od ucha k uchu a neustále se pohybujícími zorničkami po celé mizanscéně, které kmitají tak rychle, dokud nenaleznou další Easter egg v podobě obyčejného plakátu, nálepky, postavy, zbraně nebo motorky, což evokuje až drogový pocit uspokojení a radosti z úspěšně prověřené pop-kulturně encyklopedické znalosti. Když k tomu Steven přidal ještě Železného obra, mou nejmilovanější animovanou postavu, tak jednoduše nemůžu s hodnocením níže. Z Ready Player One se s největší pravděpodobností stává klasika, kterou čeká ještě spousta opakovaných projekcí a radosti z objevování nových přehlédnutých Easter eggů. Díky Stevene. [90%] | Kino

Po 17 letech přichází zakončení s nejikoničtějším mutantem, a to v pořádně surovém a nekompromisním hávu. Alternativní realita zasazená do roku 2029 s westernovým nádechem a rozumně využitými sci-fi prvky, je jako stvořená pro prošedivělého a zarostlého Logana i zdevastovaného Professora X. Jejich putování spolu s nevyzpytatelnou malou mutantkou připomíná road-movie s kapkou krve a všudypřítomnými existencionálními problémy, které ovšem nespadají do filozofických úvah, ale vyžívají se v utrápených výrazech, kvalitních dialozích a v neposlední řadě jsou také ověnčeny nepříjemnými situacemi s krutou realitou. Logan si opravdu nebere servítky, ať už jde o film či o stejnojmennou postavu. Na civilní obyvatelstvo se zřetel příliš nebere a ani s postavami se nezachází jako v běžných komiksových filmech, což dokazuje i kvalitní záporák s rozumnými motivacemi a velkým charismem. R-kový rating je zde využit opravdu brilantně, a to primárně ve stylu zobrazení brutality a surovosti na úkor hektolitrů krve společně s šílenými způsoby usmrcení, tady se jednoduše jede na nejefektivnější využití drápů á la John Wick. Co lze na Loganovi nejvýrazněji vyzdvihnout je kromě heroického výkonu Jackmana, který hraje s neuvěřitelnou radostí a touhou, dozajista také proud emocí, které film do diváka láduje skrze celou stopáž s famózním závěrečným vyvrcholením, jenž na fanoušky X-Menů, kteří právě s Jackmanem vyrůstali, zapůsobí mnohem intenzivněji. Překrásně surová rozlučka polepená nápisem „Jeden z nejlepších (ne)komiksových filmů všech dob.“ [90%] | Kino

Když přijdou na téma drogy, okamžitě se nabízí srovnání s Aronofskyho veledílem, na první pohled je to logické, ale v případě této britské dávky heroinu to rozhodně není moudré. Trainspotting si jde svou vlastní morbidně-humornou cestou, kdy překládá depresivní vizuál a soustředí se na mnohem komplexnější zaměření v rámci drogově závislých blbečků, kteří neví jak dál se svým životem. Silným tématem se zde stává přátelství a jeho samotná podstata v momentě, kdy se mezi partu postaví drogy, očista nebo i veledůležité papírové bankovky. Postavy se v průběhu celé, devadesát minut trvající, nepřetržité jízdy, dočkají velmi dobře a realisticky vykreslených vlastností, přičemž je prakticky nemožné si alespoň jednoho antihrdinu z této čtyřčlenné party opravdu neoblíbit. A když se k tomu navíc přidá naprosto fantastický skotský přízvuk, jenž dává celému filmu neuvěřitelně autentický severobritský nádech, který dodává hlavně agresivním scénám ten správný říz, navíc podložený brilantním soundtrackem, je o výsledném hodnocení již jasno. Co víc si přát, když do toho Danny Boyle přidává svůj režisérský um a servíruje vydatné množství kompozičně dokonalých záběrů spolu s nesmírně realisticky zpracovaným pojetím mentální subjektivity, která dominuje hlavně ve scéně detoxikace hlavního hrdiny Rentona. Trainspotting obsahuje vše, co by měla zahrnovat definice kultovního filmu, tudíž si toto označení také právoplatně zaslouží. [90%]

Neuvěřitelný audiovizuální zážitek, jemuž naprosto vládne fantastický soundtrack, který podrývá téměř celou stopáž a ani v jediné sekundě nelze říct, že by se nejednalo o epickou dokonalost. Ovšem není to jen jeden z nejlepších hudebních doprovodů, obzvláště v rámci sci-fi, důležitým a velmi výrazným prvkem je také vizuální stránka, ať už se jedná o nádherné zpracování interiéru a exteriéru vesmírné lodi Icarus, slunečních výbojů či v neposlední řadě také násilného využívání „ozařování“ diváka údernou bílo-žlutou září. Ruku v ruce jde s celým filmem napětí, jenž je budováno již od prvních minut a podporováno ohromujícími scénami, které se nesoustředí pouze na závěrečný segment, ale jsou rozumně rozloženy, aby tvořily konstantní zábavu nebo vzhledem k opravdu hutné atmosféře, spíše neutichající napětí. Danny Boyle se se svým sci-fi počinem vypořádal opravdu znamenitě a nepropadl zbytečně dojemným dialogům ždímajíc emoční stránku diváka nebo sentimentálním záběrům nutící obracet oči v sloup. Sunshine sice postrádá výraznější myšlenku, ale i přes to, je doslova zářivou hvězdou ve svém žánru a díky mnoha zmíněným faktorům se jedná o jeden z nejlepších snímků zabývající se budoucností lidstva. [90%]

Jeden z prvních filmů samotného Hayao Miyazakiho a je i to trochu znát. Naušika z Větrného údolí je v mnoha ohledech lehce zmatená, trochu naivní a v úvodu až příliš komunikativní. S postupem času, kdy se odkrývá celý postapokalyptický fikční svět posetý nehostinnou Pustinou, rozlehlými pláněmi připomínající Dunu či velkou hmyzí armádou v čele s děsivým a majestátným stádem Ohmů, se na jakékoliv nedostatky snadno zapomene a kouzlo Miyazakiho světa začíná působit na plné obrátky. Motivace hlavní hrdinky, její průbojnost a odvaha mají zajímavou myšlenku i smysl, což jí dodává na vážnosti a dospělosti snímku. Na druhou stranu ji poměrně komickým způsobem někdo zapomněl na téměř každém záběru přimalovat spodní prádlo, tudíž se v tomto krutém světě nějakému tomu pousmání vyhnout nelze, a to je dobře, jelikož se jedná o poměrně těžké a náročné dílo, které zahltí psychiku nejednoho odolného jedince. Celý svět krásně podtrhuje hudební stránka Džó Hisaišiho, který zde částečně upustil od houslí a akční pasáže proložil pořádnou náloží rytmické elektronické hudby, která celý sci-fi nádech pěkně okoření. Naušika jako celek nepůsobí tak komplexně jako následující díla japonského velmistra animace, nýbrž si své kouzlo dobývá fascinujícím fikčním světem, údernou hudbou a zajímavou myšlenkou. [90%] | Kino

Princezna Mononoke je dílem neuvěřitelně rozmanitým a komplexním, přičemž dokáže s obrovským citem a zápalem předat nejednu zajímavou linii, důležité zvraty či vykreslit neuvěřitelně poutavé charaktery, které donutí neustále přemýšlet, zda jsou vzhledem k jejich činům na straně kladné či záporné. Nespornou výhodou je fakt, že i přes ekologický přesah plynoucí skrze značnou část filmu, si dokáže divák najít to své, připodobnit si znázorněné proměny postavy, zařadit si jejich důsledky chování a vyhnout se pouze interpretaci předložené hlavní pointou. Po audiovizuální stránce se jedná o jeden z nejlepších snímků světové kinematografie, přičemž osobně řadím ústřední píseň „The Legend of Ashitaka“ na naprostý vrchol mého pomyslného žebříčku, u animace je to velmi podobné, ruční práce je na mýtickém pojetí jednoduše nádherná až kouzelná. Na závěr bych rád nepřímo citoval Douglase - „Samotná první půlhodina filmu, vzhledem k obsahu a komplexnosti, vydá na 3 Disneyovky.“ Mijazakiho nejintenzivnější a pravděpodobně i nejbrutálnější jízda, co se týče uťatých hlav či končetin, v celé jeho kariéře. [90%] | Kino

La La Land je jako samostatná místnost plná radosti, snů a emocí, když do ní vstoupíte, nebudete chtít pryč. Jedním z důvodu je dozajista první polovina snímku, která je primárně zaměřená na část muzikálovou, jenž svůj formát rozhodně nezapře. Tedy spousta kouzelných hudebních vystoupení s poutavou choreografií, úžasně dlouhé záběry téměř bez zásahu střihu či chytlavé melodie s krásnými texty. Dalším důvodem je polovina druhá, tedy část zaměřující se více na příběh vyprávěný skrze dialogy s menším počtem hudebním intermezz. Hra s romantikou, chemií mezi herci a budování emocí fungují na jedničku. Damien Chazelle dokonce celý film jemně protkal žánrovými klišé, ale zpracoval je tak nenásilným způsobem, který se vlastně obrací v pozici, kdy jsou klišé neuvěřitelně příjemná a obohacující. Dialogy nenudí a variace hudebních motivů skrze celý film udržují diváka v daném světě plném snů. Závěrečných zhruba 15 minut pevně ukotví do sedačky a vykouzlí nejednu slzu. Charismatická dvojice, chytlavý soundtrack doplněn jazzovým podkladem, krásná hudební intermezza a emocionální bomba na závěr. [90%] | Kino

Zootropolis je svým propracovaným detektivním příběhem a hravým pojetím rozhodně příjemnou odbočkou ze zajetých kolejí současných animáků. Zápletka se zajímavě rozvíjí, dostává se i do temnější atmosféry a určitě potěší i dospělé či náročnější diváky. Postavy jsou nesmírně sympatické, vtipné a úžasně parodují několik filmových klasik. Co se týče animace, tak ta je na špičce svých možností a skvěle ji dokresluje i příjemná hudba. [90%] | Kino

Brilantní Sci-Fi nálož, která obsahuje naprosto vše, a to i po dvou dekádách. Inteligentní příběh jenž představili sourozenci Wachowští je neokoukaný a velmi poutavý. Navíc je obohacen sympatickým hereckým obsazením a nezapomenutelnými scénami. Vrcholem snímku je po scénáři také vizuální stránka podpořená opravdu nadčasovými efekty, jenž jednoduše převyšují i některé současné filmy. Závěrem vše podtrhuje epický soundtrack. [95%] | Kino | TOP 10

Ryan Reynolds v roli ukecaného žoldáka ve své fantastické reklamní kampani nelhal a převedl přesně takového antihrdinu, jakého každý od prvního ukázky chtěl. Příběhově se jedná o jednoduchou a přímočarou akci propletenou flashbacky, což na tento formát naprosto stačí. Kde ale Deadpool boduje na dvojité plné čáře i s bonusy je svižnost, sympatičnost, neupadající vtipnost a perfektně namířené hlášky či narážky. Nelze ho nemilovat! [90%] | Kino | 5. ČSFD FV