Recenze (820)
Nesnesitelná tíha obrovského talentu (2022)
Přiznám se, že jsem si přečetl jsem popis a viděl jsem žánry jako "akční" a "komedie" a když jsem zahlédl jména hlavních protagonistů, tak jsem do filmu jsem šel s velkým očekáváním. Nu, lehce jsem se spálil. Komedie to není ani náhodou, akční na konci lehce a jinak je to více méně one men show Nicolase Cage, který jen žvaní a pláče nad tím, že už nehraje ve velkých šlágrech a díky tomu musí mít několik béčkových (vlastně céčkových) filmů ročně...
Oppenheimer (2023)
Dlouho jsem přemýšlel - ehm, dva dny - jestli dát čtyři a nebo pět hvězd. A asi zvítězila skutečnost, že jsem už jsem lehce unaven z komiksových a akčních filmů, které zahlcují kina, a rád jsem si střihnul kvalitní dílo s absencí akce, humoru a CGI bordelu. Určitě by tomu prospěla kratší stopáž a možná i lehce ubrat na zvuku, protože jsem v kině myslel, že mi prasknou ušní bubínky a u výbuchu atomovky jsem málem na sebe vysypal nachos. Přesto pomalé tempo, které mělo rychlé obrátky. Na kohokoliv ukázala kamera, to byl snad áčkový herec. Příběh zajímavý, vizuál a zvuk (hudba hlavně) podmanivé a smekám, že se to vše Nolanovi povedlo bez digitálních efektů. I tak si film budu muset pustit opětovně, protože jsem se v rychlých dialozích lehce ztrácel...
Nikdo tě nezachrání (2023)
Kaitlyn Dever po nedávných romantických hrátkách na tropickém ostrově, kde si zahrála po bohu Clooneyho, se vrhla na napínavý horor plný mimozemšťanů a výsledek? Lépe se ji dle mého dařilo na tom ostrově, ale určitě to není pouze její chyba, ale hlavně scénáře. Emzáci celkem fajn, možná bych je o trochu lépe vyšperkoval. Příběhově zajímavé, hlavně ze začátku, kde se objevilo i několik "příjemných" lekaček. Konec filmu to ale celé zhatil a díky tomu se pohybujeme v průměrném hodnocení. Co se mi ale líbilo, tak experimentování s absenci mluvené řeči ... jsem se vrátil nostalgicky skoro k němým filmům, kde hrálo jen piano.
Prokletí městečka Bridge Hollow (2022)
Fajn praštěná komedie, kde jsem možná měl ještě chvilku počkat a pustit si ji na Halloween. To co asi čekáte, tak vlastně dostanete.
Přízraky v Benátkách (2023)
Coby milovník Agathy Christie a čehokoliv, co díky ní vznikne, musím hodnotit nejvyšším počtem hvězd, co tu jde. Což jsem udělal i u dvou předcházejících dílů s Kennethem Branaghem. Mé nadšení zvýšil i fakt, že jsem v kině byl v pátek 15.09., což bylo výročí narození samotné legendární spisovatelky. Co se týče filmu, tak sice byl znát menší rozpočet, ale ničemu to nevadilo a vlastně hororová atmosféra na jednom místě s několika postavami fungovala dobře. Příběh sice lehce známý díky knize Viděla jsem vraždu, ale Branagh jej trochu ohnul a potemněl ho, takže vše bylo pro mě překvapením. Pár lekaček, brilantní detektiv, několik zvratů a fajn stopáž. Spokojenost jako vždy a doufám, že bude další díl.
Moje tlustá řecká svatba 3 (2023)
Tři hvězdy za příjemný, nadále rozvíjejíci se příběh a známé postavy. Čtvrtá hvězda za odvahu natočit další díl a pátá hvězda za mou srdcovku, což je Řecko. Tím pádem nemám co vytknout. Žádný trapný humor, krásně to navazuje na předcházející díly a má to letní vibe a je to pohodová komedie s přidanou řeckou hodnotou.
Vinnetou a Old Shatterhand v údolí smrti (1968)
Standardně bych dal hvězdy tři, ale jelikož to je poslední film, kde se tato legendární dvojice objevila (k tomu všemu ještě se vrátili Sam a Lord Castlepool), dávám z nostalgie hvězdu navíc. Jasně, už to není ono jako původní trilogie s Pokladem na jezeře, ale pořád to umí vykouzlit tu atmosféru a dokážete tomu hodně odpustit.
Curve (2015)
Ty procenta sedí. Je to průměrný thriller, který jednorázově asi zaháčkuje a zaujme, ale v globálu to má spoustu chyb. Přesto oceňuji, že z hlavní postavy se ke konci nestala drsná hrdinka, která si se vším poradí a pořádně to rozjede. Snažili se zůstat v mezích realičnosti, což je asi fajn.
Petrolejový princ (1965)
Kvantita převálcovala kvalitu u posledních filmů s legendárním Vinnetouem a je to hodně znát. Old Surehand je hned po Shatterhandovi druhým nejlepším parťákem Vinnetoua, ale to nestačí.
Beetlejuice (1988)
Krásně Burtonovské, s několika narážkami na jiné filmy, se zajímavou myšlenkou pohledu ze strany duchů, s pár fajn vtípky.... přesto mi vadil Keaton coby Beetlejuice. Až už jméno Beetlejuice nenapíšu, protože by to bylo potřetí...