Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Dokumentární

Recenze (7 473)

plakát

Diktátor (2012) 

Být nekorektní jako tenhle vousatý tyran nemusí stačit, zvlášť když už jsme od Cohena zvyklí na leccos. Nemohl přešlapovat, musel postoupit o stupínek výš, přijít s něčím, čemu se říká děj, přesto Diktátor stejně jako předchozí rakouský homosexuál jako celek za jednotlivými gagy pokulhává. Uráží snad úplně všechny (škoda, že nezná Ivetu Bartošovou), nebojí se ničeho, nejednou je výborný (mnichovská připomínka na běžecké stovce, New York z vrtulníku a 11. září), nezapomíná ale bohužel i na obyčejný nevkus. Vše je nelítostně rozházené, že to divák sotva stíhá pobrat, dočkáme se uchechtnutí i záchvatů smíchu, když ale Cohen vymýtí všechny ty samoúčelné fekalhumor scény, bude to už jen o těch záchvatech!! 70%

plakát

Tucker & Dale vs. Zlo (2010) 

Když týpek po hlavě skočí do drtičky a jeden z buranského dua se zeptá, you ok?, tak se divák může potrhat smíchy. Bohužel podobných momentů je minimum, a když už přijdou, jsou recyklované tím, co jsme viděli pár minut předtím. Přesto souboj teenagerovských zbohatlíků-výletníků a dvou venkovských přátel-dobráků od kosti rozhodně stojí za pozornost. Skousnou ho bez obtíží i ti, kteří od na kůl nabodnutých lidí okamžitě odvracejí oči. Jenže tady jsme trochu v jiném žánru. Vidláci Tucker a Dale hodlají ve společnosti rybaření a nejedné bedny plechovek piva opravit rozpadlou chatu. Jedna noční šmírovačka je ale záhy katapultuje do rolí kanibalů a vrahů a banda mladých blbounů začne páchat „hromadnou sebevraždu“. Velkou chybu ale udělají ti, kteří předem skouknou trailery. Jejich tvůrce bych předhodil nějakým exotickým mravencům. Tohle nenáročné otočení rolí obětí a psychopatů i tak pobaví. Pro Katrinu Bowden navíc oba palce nahoru!!

plakát

RedNews (2012) (pořad) 

Totálně průměrná slečna (soudím podle té, na kterou jsem naneštěstí narazil) sošně barokních tvarů si postupně sundá vše, nevypadá u toho ani trochu sexy a ještě k tomu mele nesmyslné „zpravodajské“ střípky. Ještě chybí, aby ji přiběhl osouložit nějaký ten Fanda. Jak originální..

plakát

Na cestě - Na cestě po Puertu Escondidu (2012) (epizoda) 

Tohle si dám vždycky rád.. Nevtíravý a velmi příjemný náhled do zajímavých kultur, okořeněný velmi civilním komentářem pánů Donutil/Bartoška. Sympaticky krátké, funkční, trefné, doplněné podmanivou hudbou. Tvůrci navíc téměř každý díl stihnou ovonět jídlem, atmosférou ulic, pamětihodnostmi a zvyklostmi lidí.. tenhle díl je přesně o tom a diváka může těšit, že cyklus si svou kvalitu drží už slušnou řádku let.

plakát

Rychlejší (2010) 

Pomsta byla, je a vždy bude vděčným filmařským tématem, jenže tahle sestava na to jde neuvěřitelně mizerně. Rock s bouchačkou v ruce a nasraným výrazem přitom sliboval slušnou akční jednohubku. Leč, nestalo se. Na akční momenty totiž divák zapomene snad ještě dřív, než vůbec stačí skončit, jednotlivé postavy jsou tak mizerně napsané, až hanba a vedlejší linie (zkrachovalý polda s ksichtem Billyho Boba „Proč sakra mrhám svým talentem? Protože musím tu a tam zaplatit nájem“ Thorntona nebo parodické momenty s jakýmsi nájemným vrahem) jsou tak trochu mimo. Vlastně hodně mimo. Naštěstí to divák pozná velmi brzy, takže má ještě tu slastnou možnost film vypnout a poslat ho do propadliště dějin. Já věřil, že to nemůže být tak nenapínavé, neakční, nestylové, zmatené, zbytečné a že to do konce zvládnu. Blbec!!

plakát

Vendeta (2011) 

Přátelé, bojme se, Nicolas Cage už vážně netuší, jaký scénář má raději odmítnout. Divák tomu nějakou dobu dává i docela slušné šance, ale všechno jednou musí skončit. Zápletka je, no, minimálně zvláštní. Znásilní a brutálně zmlátí jeho milovanou manželku (January Jones je ve skutečnosti o 14 let mladší, ale co, láska kvete v každém věku), v nemocnici jeho roztřesený výraz zužitkuje/zneužije Guy Pearce, který stojí v čele organizace, která zákon chápe po svém. Jenže odkrouhnutí viníka nebude tak úplně zadarmo. Z těch „nečekaných zvratů“ bude ale divák spíš toužit po záchodovém prkénku. Na něm by měl pár dní zpytovat svědomí i scénárista. Překvapí také fádní režie jinak docela ostříleného Rogera Donaldsona. Vyděšený Cagův výraz by fungoval, ale to by musel kdysi uznávaný herec v další scéně nabídnout nějakou cool sekvenci á la bouchačka a Stanley Goodspeed.. sakra, kde ty časy jsou?

plakát

Katie Morganová radí v sexu 2: Nějaké další otázky? (2009) (TV film) 

Pokračování si to dle očekávání štrachá ve stejném stylu jako jednička. Hvězda filmů pro dospělé s kloboukem na hlavě sexuální lektorkou? Proč ne? Jen ať si radí, stejně s ničím novým prakticky nepřichází. Předkrm pro ty, kteří chtějí zabít několik desítek minut před nějakým pořádným filmovým hlavním chodem, nebo klidně i samotným aktem, kterému tohle „veselé“ povídání nikterak neuškodí.

plakát

Katie Morganová radí v sexu: Nějaké otázky? (2008) (TV film) 

Hvězda filmů pro dospělé diváctvo s kloboukem na hlavě sexuální lektorkou? Proč ne? Jen ať si radí, stejně s ničím novým prakticky nepřichází. Předkrm pro ty, kteří chtějí zabít několik desítek minut před nějakým pořádným filmovým hlavním chodem, nebo klidně i samotným aktem, kterému tohle „veselé“ povídání nikterak neuškodí.

plakát

Lůno (2010) 

Působivé obrazy chladného pobřeží, podivné bezčasí, oku lahodící pohled Evy Green, meditativní záběry, „vizionář“ za kamerou a do toho všeho fantaskní téma, kterak svého osudového muže přivede hlavní hrdinka na svět znovu, jako svého syna. I když venku pobíhají klony, všechno je jinak takové, jaké to známe. Navíc natočené tempem hlemýždě, který to zavřený v krabičce dávno všechno přestal pozorovat. Skutečný dramatický efekt se ke mně ale bohužel nedostavil.

plakát

Nedotknutelní (2011) 

Milé to je, vtipné taky, energické jakbysmet. Jedno hodně nepravděpodobné přátelství mezi ochrnutým, vysoce postaveným milionářem Phillippem a černošským imigrantem z předměstského ghetta Drissem začíná razítkem pro pracovní úřad, končí nenásilnou vazbou, která potěší zejména ty, kteří si mysleli, že kvalitní scénáře postavené na dialogových přestřelkách si dávají hodně dlouhou pauzu. Sociální pohádka o jedné neřízené střele a vozíčkáři, který nestojí o soucit, má ale několik vad na kráse, to si musíme přiznat. Za prvé se tu epizodní situace až příliš vydávají za děj, který jinak rozhodně není nějak zvlášť nosný. Vedlejší dějové linie jsou nedotažené nebo moc nefungují (role matky, linie nešťastně zamilované dcery nebo neposlušného brášky), oba hrdinové si k sobě najdou cestu až překvapivě snadno a jede se na můj vkus až moc na jistotu. Podlehnout se tomu ale dá (třeba když Driss neustále útočí na Phillippovu asistentku), svůj účel to splní, i když napodruhé to už takové terno myslím nebude!!