Scaevola

Po řemeslné stránce vlastně není snímku co vytknout, a přesto nejsem zcela přesvědčen: Příběh samozřejmě precizně buduje fikční svět se vší jeho nevěrohodností a vypravěčskou nespolehlivostí, leč místy jsem měl pocit, že se ve své vlastní iluzi sám ztrácí, nedotahuje některé linky a nevysvětluje motivaci několikerých postav. Závěrečné skandální odhalení mi pak nezapadlo do celkové textury vyšetřování a ač bylo jistě šokující, vlastně mne nepřesvědčilo, že bylo skutečným hybatelem všech událostí, jež ke konci notně ztrácely dech. Což je škoda, protože J. Nicholson je podmanivě nepřekonatelný i s nařízlým nosem.

Se žánrem dokudramat už jsem se delší dobu nesetkal, takže si odnáším svěží zážitek, který je (snad) poměrně věrný historickým záznamům, a zároveň má spád i potřebné napětí, ač stejně všichni od prvního dílu ví, jak příběh dopadne. Výběr hereckých představitelů se povedl včetně Rasputinova charismatu a zdařilá výprava i kostýmy umně zakrývají nutně nižší rozpočet; místy mne proto mrzelo, že stejnou událost nejprve herci předvedou a patřičně procítí, a experti poté to samé nadbytečně popíší, jako by se tvůrci pouze snažili nahnat stopáž. Nicméně soudím, že k danému žánru se zřejmě budu vracet častěji.

Z počátku povedená jednohubka s pomalu gradovanou atmosférou a zajímavě nakreslenými charaktery se bohužel k závěru mění na krvavou nudu s množstvím nelogických rozhodnutí a - při zpětném pohledu - se zcela zbytečným duchařským motivem. Nicméně rád vyzdvihnu práci s kamerou, která se nad míru vyvedla.

Na životopisný film je snímek překvapivě zábavný, jen skromně srdcebolný a k závěru přiměřeně napínavý, aniž by přímočaře sázel na srážky nepochopeného génia se světem obyčejných lidí alá Sheldon. Navíc z hlediska syžetu odvážně volí prolínání tří časových linií a výsledek je bez obtíží srozumitelný, takže z mého pohledu a v rámci žánru výtečná podívaná.

Zábavná jednoduchost staví na hereckém umění a přestřelce vzájemných slovních výpadů, a to vzdor skutečnosti, že herci nemají příliš co hrát a že scénář je spíše ukřičený, nežli skutečně vtipný. Snímek je tak zajímavý spíše tím, že dokazuje, jak byl minulý režim mistrný ve své sebeprezentaci.

Výchozí předpoklad se jen tak nevidí a musím říct, že byl příjemným osvěžením, přestože nutně zvrátil celý příběh mezi hutně temné gangsterky a o vlastní kriminalistické pátrání už tolik nešlo. Z toho, co se rozehrálo ihned poté, mi běhal mráz po zádech a hltal jsem každý úkrok scénáře, který neměl slabé místo. Přesto ale nehodnotím absolutně, protože mi tvůrci nenadělili čtvrtou epizodu a děj skončil někde uprostřed... Zajisté tuším, že vše podstatné si inteligentnější divák domyslí a vyspekuluje a že zápletka byla moderně a umělecky (ne)dořečena, leč vzdor tomu bych si dal líbit, kdyby tvůrci naservírovali hezky postaru a jednoduše, jak to vidí oni, a možná, že by neuškodila nějaká poťouchlá moralitka na úplný závěr. Leda kdosi doufá v druhou sérii.

Postavy jsou sympatičtější než v minulé inkarnaci, protože pod nánosem rudého maskování stejně nic nezahrajete a (trapné) hlášky můžete pouštět z mikrofonu. Krvavé akce je přehršel, přičemž tvůrci si očividně libují v zohavování náhodných kolemjdoucích, a přestřelenost některých zápletek zřejmě k Hellboyovi patří. Co však beru jako jednoznačný klad, je přímočará zábavnost, která uhání kupředu bez výrazného zdržování rozmíšky mezi otcem a synem nevyjímajíc, takže soudím, že propad tohoto snímku je způsobem primárně pověstí toho předchozího, což je škoda. A ještě zmíním povedená monstra na konci - takhle by Peklo mohlo vypadat.

Nacisticko-okultistické pozlátko funguje jako vždy a jednotlivé postavy jsou překrásně uhozené, ale stále si myslím, že kultovní status tohoto dílka je způsobem především odvahou režisérovou nežli nějakou jinou kvalitou. Nicméně R. Perlman je sympaťák, o tom žádná.

Pokračování je přeplácanější nežli první díl (vrcholem je scéna v trollí vesnici), a jeví se přibližně stejně zábavné, takže úplně chápu, že se třetím dílem to příliš nevyšlo, ačkoli G. del Toro jistě měl svou vizi a snad by ji dotáhl do nějakého smysluplného konce.

Zábavná žánrová podívaná povedeně lavíruje mezi akční párťáckou podívanou a popisem, respektive rozvíjením načrtnutého fantaskního světa. Nebýt několika trapných hlášek a nevyužitého potenciálu záporných postav, jež se scvrkly na nemyslící mlátící stroje, neváhal bych hodnotit ještě výše, takhle snad mohu alespoň doufat v pokračování.