Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Dobrodružný
  • Komedie
  • Sci-Fi

Recenze (1 613)

plakát

Bright (2017) 

Zábavná žánrová podívaná povedeně lavíruje mezi akční párťáckou podívanou a popisem, respektive rozvíjením načrtnutého fantaskního světa. Nebýt několika trapných hlášek a nevyužitého potenciálu záporných postav, jež se scvrkly na nemyslící mlátící stroje, neváhal bych hodnotit ještě výše, takhle snad mohu alespoň doufat v pokračování.

plakát

Mandy - Kult pomsty (2018) 

Tak předně: Tohle není film pro normální lidi. N. Cage předvádí svůj životní výkon, a to jsem viděl "Ghost Ridera 2"; scénář je přímočarý a čistý asi jako úder motorovou pilou, přičemž chrlí nápady, za které by se nemusel stydět lecjaký sociopat; a co se týče vizuálního zpracování, nebudu sklouzávat k lacinému mudrování, čímže se to tvůrce baví po večerech. Na druhou stranu snímek nemá daleko do esteticky suverenního filozofického rozjímání nad duchovním stavem kriticky zraněného manžela.

plakát

V oku tornáda (2014) 

Už tak slabý náměť je dále rozřeďován minimální výpravou, plochými hereckými výkony a kostrbatou dějovou linkou, ale svůj účel, totiž zabavit pomocí katastrofické oddechovky, film v zásadě plní bez problémů, takže mu nemohu nic vyčítat.

plakát

Princip slasti (2019) (seriál) 

Hned na úvod zmíním, že jsem zhlédl vícejazyčnou verzi s titulky, ale nemohu zodpovědně říci, zda se to nějak podepsalo na mém hodnocení. Podařená detektivní záležitost se totiž přirozeně honosí především nadnárodním rozsahem a obsazením, byť představa, že všichni dokonale vládnou angličtinou, je nepatrně úsměvná. Prolínání několika rovin ve třech státech je svěžím prvkem, vyprávění působí dostatečně akčním dojmem a spád i negativistická atmosféra se vydařily. Slabší je naopak zapojení prvků z osobního života detektivů (ač některé z nich ke konci prokáží svou důležitost). Navzdory počáteční rozladěnosti nad nedořešeností, mne konečně zaujalo, že mnohé prvky tvůrci ponechávají interpretaci divákově; vzhledem k tomu, že se jedná o zřejmý záměr, to však nijak nekazí celkový dojem.

plakát

To Kapitola 2 (2019) 

Přešlap o délce půl třetí hodiny, který má asi tolik látky k vyprávění, jež by se vešlo do dvacetiminutového epilogu k první části, bohužel nezpracovává pořádně ani to málo, co jsem od něj očekával, totiž řádné vysvětlení, kdeže se démonicky komický klaun na Zemi vzal a o co usiluje. Vezmu-li pak v potaz rozličné, leč nudné bolístky hlavních hrdinů, patetické monology v závěru a nestvůry, které by v jiném kontextu (alespoň ve tmě) možná vypadaly strašidelně či alespoň podivně, avšak zde jsou jen směšné, a ještě navíc digitálně nepovedené, pak mi vychází zbytečný snímek lačně se přiživující na popularitě prvního dílu.

plakát

Skleněné peklo (1974) 

Až nyní jsem se konečně dostal k patrně nejslavnějšímu katastrofickému snímku a mohu říci, že nelituji. Uplynuvším létům navzdory dokáže stále vyvolat tolik potřebné napětí, při němž se třesete obavami o osud postav, které sice znáte sotva několik minut, ale přece na nich záleží, jako by perfektně zosobňovali archetypální rozvržení rolí. K tomu se nutně připojuje řemeslná stránka, která nezastarává jsouc stále stejně přesvědčivá, byť cvičené oko lehce rozpozná filmové efekty. Konečně zápletka okouzluje svou jednoduchostí a přímočarostí, pročež unese i závěrečné nádrže hozené do děje jako lusknutím božských prstů. Přes drobné výtky se jedná o těžko zapomenutelný zážitek... jen mi přišlo komické, kterak zpohodlnělé postavy zvážily jít po schodech až po dvou hodinách plamenů.

plakát

Hvězdná brána: Třetí říše (2018) (seriál) 

Hned na úvod poznamenám, že jsem viděl sestřih upravený do celovečerního filmu, leč netuším, zda to mohlo můj názor jakkoli ovlivnit. Mnohem větší práci totiž odvedla nostalgie po oněch deseti letech, která zvláště z počátku, kdy se šermuje odkazy a narážkami na okultismus, Indiana Jonese, nacistické výstřelky a úvodní díly seriálu fungovala na jedničku. Jenomže po nějakých dvaceti minutách se okouzlení vyčerpá a zbydou hloupé dialogy, špatné kulisy a levná výprava (goa'uldům už ani nežhnou oči!). Nicméně slouží ke cti tvůrcům, že v maximální možné míře alespoň zachovali kánon, byť tím scénář občas trpí. Škoda pokusu, který vyšel na prázdno, fikční svět hvězdných bran by měl pravděpodobně ještě co nabídnout.

plakát

Shazam! (2019) 

Příliš nerozumím tomu, proč jsou snímky z DCEU vždy tolik přepálené nelogicky silnými schopnostmi počínaje a ničením celých velkoměst konče. Nicméně vzhledem k tomu, že cílovou skupinou jsou tentokrát žáci prvního stupně, alespoň to ladí s účelem filmu. Co ale nevyznívá pozitivně, je přímočarý scénář, který přibližně od poloviny pouze násobí ne právě pohlednou či ozvláštněnou akci, jako by nebylo možné zničit nevýrazného padoucha už někdy kolem osmdesáté minuty stopáže, pročež hláškám a několika komediálním výstupům navzdory snímek v druhé polovině nudí.

plakát

X-Men: Dark Phoenix (2019) 

Po tom, co předváděli X-Men v posledních svých počinech, se opakovaná zápletka s temným Fénixem vlastně povedla. Herecky je sice nevýrazná a S. Turner svým jediným výrazem bohužel neutáhne hlavní roli, ale přímočarý příběh bez odboček cílevědomě směřoval k závěrečnému boji, jenž byl zcela zbytečný, ale pěkně natočený. A jinak nic, takže je pravděpodobně dobře, že se značka vrací zpět ke svým stvořitelům.

plakát

Iron Sky: The Coming Race (2019) 

Vzdor bizarnosti nápadů a řešení zápletek (bohužel ve většině případů založených na poznatcích, které lidé v určitém bodě historie mysleli zcela vážně) je komediální stránka snímku plochá a nezáživná a nic jiného příběh nenabízí. Triky se sice povedly a herci se snaží, jenže když nemáte po ruce lepší scénář, nic vás nezachrání, a mám obavu, že stupňování šíleností už vůbec ne.