Tosi

Nedávnej dánskej Chlast s Mikkelsenem se snažil udržet půl promile v krvi a byla to spíš sranda. Tady chlastaj ženský až do dna a je to hodně skutečnej boj se závislostí. Film nehledá žádný řešení, jen ukazuje jak chlast ovlivňuje jejich životy a rodiny a jak těžký je s tím seknout. Trailer je zavádějící, film rozhodně není zábavnej, ovšem ženský výkony všech třech notoriček byly skvělý a nebýt uspěchanýho konce, solím za nejvýš.

Bykovovy filmy mám hodně rád, ale ten kluk ušatá začíná přešlapovat na místě. Hlídač je oproti jeho předchozím filmům slabý jak čaj a to už Fabrika nebyla bůhví co. Bykov se sice drží své osvědčené šablony a točí filmy o volbě mezi svědomím a přežitím, ale tohle už nebylo ani promyšlené, ani dokončené a to nemluvím o naprosto průměrném herectví.

Několik lákavejch záběrů jídel, ale to je asi tak bohužel všechno. Japonskej klučina hledá své singapurské kořeny, ale příběh je nevýraznej a nesouvislej, až to bolí. Slabý tři.

Jeden by řekl, že je to o závislosti na chlastu, ale prdlajs, tady se slaví. A i když ty vtipné opilecké scénky přestávaly v druhé polovině filmu být tak vtipnými, a logicky se dostavily krachy manželství nebo kariéry, furt jsem film vnímal jako oslavu přátelství a života. Zaplat'pánbůh, že Mikkelsen občas opustí ty americký sračky a vrátí se tam, kam patří. Silný čtyři pecky, 80%.

Velké klukovské dobrodružství bez efektů, fantasmagorie a dalších zbytečností dnešní doby. Nostalgie mě zasáhla v plné parádě.

Ulrich Thomsen jako mírně psychopatický otec páchá násilí proti všem. Epizody jsou krátké a v každém díle musí Thomsen vypáčit střípek ke smrti své dcery z někoho jiného, povětšinou z elitních dánských herců. Můj oblíbec Nikolaj Lie Kaas nemohl chybět a tak to hodnotím jako výbornou dánskou krimi sérii.

Hodně pochmurnej seriál, kterej vůbec nezapadá do typické postapokalyptické kategorie. Je to sice seriál o přežití a zachování jakési lidskosti, ale scénář sází na plně propracovanej charakter každé postavy. Já jsem naopak rád, že tam neběhali žádní zombíci, ten divácky důležitej pocit strachu vytvářelo chování přeživších lidí. Kdyby ovšem nestál za kamerou ten frajer, kterej uměl vždycky přesně vystihnout atmosféru, byl by seriál poloviční.

Nic převratného, až bych řekl staromódní komedie, kde fóry vychází z nedorozumění a chování všech těch prdloušů. Rozhodně vás film na několika místech rozesměje a nedá se mu upřít ani jakési celkové kouzlo. Tu poruchu s tím vykřikováním sprost'áren bych tedy nechtěl mít.

Zatraceně dobrá rada je, nesnažit se Tenetu porozumět. Například já nejsem o jeho logice vůbec přesvědčenej. V podstatě jde o sérii akčních loupeží a do toho tam postavy mumlají něco o časových kleštích a vnitřní inverzi. Jojo, vypadá to úžasně, ale mně bylo úplně jedno, co se ve filmu děje.

Tiché drama pro dospělé, stylem vyprávění podobné Eastwoodovým filmům. Jednoduchý příběh, ale nabízí spoustu napětí, až vás to na konci posadí na prdel. Hodně příjemný překvapení.