Tosi

Kombinace nešt'astných okolností v nejhorší možné kombinaci, aneb thriller, z kterého jsem měl do půlky filmu sevřený žaludek. Ne, že by byl tak špatný, naopak, ta věrohodnost a vnucující se myšlenky, co se vlastně dalo udělat jinak, dělají z Calibre žánrovou lahůdku.

Otrocký příběh násilí a odplaty z dob, kdy byl v Austrálii koloniální rasismus zakořeněný hodně hluboko. Pro našince jsou filmy z australské divočiny pastvou pro oči a Sweet Country patří bezesporu k těm nejlepším. 80%

Výborně namíchaný koktejl z dobrodružství, kostýmů, lásky i úskoků a jedním neporazitelným koněm jako třešinkou na dortu. Mělo to své strhující dostihové okamžiky, ale i vtipné moderní taneční číslo. Z herců přímo sálalo nadšení a i přes konec přitažený za vlasy dám ze sympatií za pět.

Pouze trpělivý divák jako já to dotáhne do konce. Je to totiž pomalý a utahaný jak šňůra vod hajzlu a z toho napětí, které tam občas bylo cítit, se nedostavilo nic. Některé dialogy na mě působily dokonce jako improvizace, ale za to mohla asi jazyková bariéra. Za starou bačkoru to zase nestálo, režie naprostá paráda a celkově film působil docela příjemně, ovšem trochu toho soupeření by filmu neuškodilo.

Docela zábavný film s dobře zvolenými hlavními herci. Asi jako všichni jsem čekal, co mu Marie provede jako první prasárnu, ale mezi ní a Rasmusem se nedělo nic extrémního. Její dominance spočívala v akumulaci nároků na partnera, který byl bambula a neměl svůj názor. Slušná ukázka ženského manipulativního a zlomyslného chování, kde není hrdina, jen obět'.

Všechny počáteční indicie nasvědčovaly, že to bude film přesně pro mě. Ale nebyl. Jako pomalý tempo mně nevadí, ale drama to nebylo ani náhodou a já se většinu filmu nudil, navíc ten kuňkavej kluk mně trochu lezl na nervy. Film bude ovšem tutově slavit úspěch, protože meditativní příběh mladýho kluka, co se stará o koně, nemá peníze ani rodinu, jen vůli přežít, to je vděčné téma.

Názorná ukázka toho, že když někdo umí být velmi přesvědčivý, dovede ovládat lidi kolem sebe. Zde šlo o dospívajícího kluka, kterého tak pohltila Bible, že chování jeho samotného i valné většiny učitelského sboru bylo mimo kontrolu a zdravý rozum. Byl to jistě zajímavý film, ale doufám, že mimo realitu.

Kdybych to ještě před půlkou nevypnul, herecká zoufalost Penelope Cruz by mně znechutila večer.

Je mi buřt, jestli to bylo natočený na ajfoun nebo na naviják, protože to byl výbornej psychothriller. Když si myslíte, že jste jedinej normální v blázinci, bejvá z toho dvojitej klystýr a pár tejdnů navíc. Film působí od prvních minut velmi intenzivně a nervózně (možná se rejža bál, že mu to z mobilu někdo vymaže), ale u mě obstál na 75%.

Davové šílenství tento typ filmů nezpůsobuje, ale režisérka Sobeckého obra se mi znovu trefila do vkusu. Prostý příběh dvou sourozenců přináší silný a čistě emocionální film zasazený do syrového anglického venkova. A stejně jako v Sobeckém obru, i tady vsadila režisérka v posledních scénách spíše na výrazy než slova. Silné čtyři.