Tosi

Režisér dal dohromady všechny nepříjemné věci, které by se mohly stát v jeden vánoční den a šoupnul je jedné rozvětvené rodině, která chtěla strávit svátky společně pod jednou střechou. Odraz nepříjemné oslavy se sice povedl nastínit věrohodně, ale já v té záměrně běžné atmosféře polské rodiny nenašel téměř nic z toho, za co je tento filmový polský hit vynášen do nebes.

Filmový zážitek jaký od České televize nepamatuji, tudíž se s hodnocením nemusím krotit.

Absolutně funkční válečný film, který tráví spoustu času s různými postavami, kde každá z nich je vykreslena tak realisticky, až má divák pocit, že příští kulku schytá on sám. Ovšem zdaleka nejpamátnější postavou je Rokka, hlas rozumu, pohrdající disciplínou armády. Tři hodiny je tedy moc i na mě, nemluvě o stravitelnosti pro ženské publikum, 80%.

Celý příběh na mě působil neskutečně uměle, takže tam herečka Anya Taylor-Joy s výrazem voskové figuríny pasovala jak prdel na hrnec. Děsivá nuda.

Deset šouravejch dílů, ve kterých umírá spousta námořníků za velmi zvláštních okolností, okolo nich pobíhá jedna příšera a lidská morálka díl po dílu sestupuje do pekel. Stáhnout to tak na čtyři díly, byla by to pecka.

Tiché místo je ingelitentním hororem, kde postavy nedělají žádné hloupé rozhodnutí, ale bojují proti něčemu, co nemohou porazit. Monstra útočí bleskurychle, řeší jen kořist a mizí. Nejsilnějším okamžikem filmu se ovšem stává trčící hřebík na schodišti a čekání, kdo na něj šlápne a zařve. Od loňského Get Out jde o nejpovedenější horor.

Procenty hodně podceněný film s charismatickým Martinem Freemanem, který umí dát filmu emocionální dopad. Nečekejte zombie horor, spíš jde o rodinné drama se zombíkama, kdy se nakažený otec snaží využít dvoudenní lhůtu na záchranu své malinké dcerky. Tempo je pomalejší, ale děj je přehledný a jeho poselství je jasné, všichni rodiče chtějí vědět, zda jejich děti budou v bezpečí. Tři a půl hvězdičky.

Sociodrama, ze kterého hluboká chudoba jen srší a poměrně jednoduchý, ale zato zcela důvěryhodný příběh 19leté obyčejné holky, která chce začít žít trochu zodpovědněji. Hlavní hrdinka, i když byla jen amatérskou herečkou a nafasovala obtížnou roli, předvedla citlivý i drzý výkon zároveň.

Norský voják Jan Baalsrud v tomto epickém dobrodružství po zmrzlém norském venkově dokázal, že zázraky se dějí.

Pro někoho možná není nic děsivějšího než stará indonéská bába, samozřejmě mizerně nasvícená a rozmazaná, ale to se mnou bohužel nic nedělá. Indonésany věřící dodnes na duchy tohle rodinné prokletí nejspíš omámí strašidelnou atmosférou a děsivými zvuky, ale pro protřelého evropského barda je to spíš pěkně natočená nuda.