Tosi

Jako gangsterka se The Take tváří jen naoko, popravdě mnoho děje za hranou zákona tam není, spíše příběh dvou rodin, nebo ještě přesněji příběh dvou sester, které mají za manžele zločince. Dějově předvídatelné jak čítanka, ale to je buřt, Hardy jako hlavní hvězda hraje vážně vyjímečně odporně. Od vlažného prvního dílu jde seriál rychle nahoru a všudypřítomná hrozba, zda Hardy nikdy nepřestane a zničí život úplně všem, zaručí napětí až do poslední minuty. 80%

Každej nádech, každej pohyb, nebo vrzající prkno, dávalo tušit, že význam zvuku zde znamená smrt. Není to bez chyb, jindy bych za nejvíc nehodnotil, ale všem letošním rádobyhororům to švihlo jednu přes hubu a proto musím zrno rozlišit od plev.

Depresivní film o smrti? Možná jen na první pohled, tady totiž všechny postavy cítí nějakou ztrátu, jen hledají způsob, jak jít dál. Napětí funguje i bez jediného výstřelu a chmurný děj odlehčuje černý humor Woodyho. Když uvěříte příběhu a herectví, užijete si skvělý film.

Nápravné vzdělávací ústavy pro mladistvé v Německu měly tedy se vzděláváním pramálo společného, tedy pokud se tím nemyslí otročina na vřesovišti pod bičem vychovatele. Mladík Wolfgang, útěkář a hlavní vzpurný hrdina, hrál svoji roli bezmocného a beznadějného samotáře dokonale a diváka nechal doslova vykoupat v jeho utrpení. Freistatt je vynikající film, mnoho lepších jsem letos neviděl, možná mu chybí závěrečný definitivní vrchol, ale po jeho skončení se budete cítit nesmírně sklíčeně.

Přátelství mezi dvěma naprosto rozdílnými muži je centrem příběhu. Černý obr s mentalitou dítěte, kde se jaksi sympatie očekávají automaticky a pouliční hajzlík Stephen Graham, který se svým ksichtem jinou roli nedostane. Taková špinavá britská klasika jakou já rád, plná klení a podzemních bitek v kleci, nicméně tohle frustrující drama je hlavně o vztazích.

Namlsán z Gokseong, sáhnul jsem po starším filmu od stejného režiséra a zase pecka. Tentokrát ryzí krimi s drsným expolicajtem a jedním pořádně šáhnutým magorovi, jehož odhalení sice přijde nečekaně brzy, ale je fuk, co už znáte, protože nikdy to nedopadne dle vašeho očekávání. Napínavé od první scény a dokonalé ve své úžasné nepředvídatelnosti.

Deštěm nasáklej, temnej thriller plnej démonů, šamanů a rituálů, úplně jako ze staré školy. Krásně natočenej a s parádní finální pointou. Ano, mělo to jihokorejské razítko, ale tohle byla pro mě naprostá fantazie.

Krásně melancholický film s konstantně smutnou tváří Jeremy Ironse ve mně vzbudil pocit, že tohle jeden z nejvíce zapadlých filmových klenotů, jaké jsem měl možnost vidět.

Tenhle zatraceně talentovaný režisér má opravdu bujný smysl pro humor a naprostou nesmyslnost, ale dokonale mu funguje i další dobrodružství, jen upíry vystřídal malej špekoun v rukou nevrlého pěstouna a jejich mediální útěk buší. Odlehčená akce a povedené vtipné momenty, ruku v ruce s krásnou přírodou a hereckou legendou Samem Neillem vytvořily jednu z nejlepších letošních oddechovek. Čtyři a půl hvězdičky....

Originalita ohromná, dá se říct i sympatická, ale prdění může vtipně působit možná na začátku, ne po celý film. Plusové body za tu propracovanou metaforickou cestu zpět k civilizaci, některé scény byly vážně super a taky za skvělý soundtrack. Chvíle nudy přicházely častěji než bych chtěl a tak sorry, celkově na mě film působil docela hloupě.