LenkaAK

Ten film jsem viděla vlastně náhodou, a to jsem si říkala, že žádné vztahovky nechci na KVIFF vidět (což je dost těžké). Čekala jsem nějaký rozvláčný a uondaný příběh. Takže jsem byla výsledkem velice mile překvapená! Tempo pomalejší, ale stále se tam něco dělo, objevovaly se zajímavé postavičky, a celá ta love story byla prostě ze života. Žádné nereálné věci. A to mě moc bavilo. Odcházela jsem okouzlená.

Autora snímku zastřelili Rusové. Syrové záběry z března vyvezla jeho přítelkyně. Skupina starších obyvatel a matek s dětmi se skrývá v kostele zničeného města. Dvě hodiny jsou v pozadí slyšet výbuchy a střelba, občas proletí kulka. Na obzoru dýmí ostřelovaný Azovstal. Zmar, sutiny, beznaděj a snaha přežít.

Ten balkánský kapitalismus, o kterém to celé je, mi připomněl české devadesátky. Parta dělníků, kterou odrbává firma, jakože PR manažerka, kterou zase obrazně i doslova ojebává šéf. Taková bezmoc během toho filmu na mě padal. Ale naštěstí konec to zachránil.

Já mám ty dystopie prostě ráda, jinak by to bylo za tři hvězdy.  Příběh se odehrává po katastrofickém zhroucení ekosystému. Malá Vesper žije s paralyzovaným otcem a provadí experimenty s biologickým materiálem. Když jednou najde v lese ženu z Citadely, vkládá do ní své naděje na lepší budoucnost.... Vesper byla prostě hrozná sympaťanda.

Film začíná jako vzpomínkové retro na osmdesátky v bývalé Jugoslávii. Až do zazvonění mobilu. Pak se začne ukazovat, že vše je jinak než se zpočátku jeví. Napětí je dávkováno postupně, jednotlivé činy do sebe najednou zapadají a odkrývají skutečnou realitu. Pecka.

Filmově skvělé, herecké výkony, kamera,... Nic se tomu nedá vytknout. Ale nějak zjišťuji, že Kundera není můj šálek kávy. (Viděno na KVIFF 56.)

Přesně tento typ filmu lze nazvat "festivalovým". Krásně mi odstartoval KVIFF. Haider se vymyká tradiční patriarchální společnosti, a když potká trans umělkyni Biby, nabere příběh obrátky. Nic není tak, jak na začátku vypadá.

Pustila jsem si to jako kulisu, abych věděla, o co se jedná. A nakonec jsem u toho seděla a dokonce se občas i smála. Celkově film mile překvapil, i když se nějaká klišé objevila. Celý film zachraňují vynikající herecké výkony, na kterých to celé stojí (Kozub a Chýlková naprostá pecka).

Ještě větší nezralá osobnost, než jsme doufali. I když čtu ráda jeho recenze, o jeho osobnosti jsem asi více vědět nemusela. Ale stalo se.  Dokument mi ukázal osobnost rozervaného muže, nevyzrálou osobnost (žádná krize středního věku, pch), která se potácí světem. Věci v životě si umí logicky zdůvodnit a vyhodnotit, zda je bude propagovat (feminista). Je emočně nedostupný (vztah k matce své dcery).  No, jestli tohle je podoba maskulinity nového milénia, tak by se možná muži měli přestat rodit.

Natočeno krásně, ale obsahově velice chudé. Ledovce se posunovaly, ten dotyčný nemusel zemřít na tomto místě, ale mnohem výše. Nálezy krásné, ale z jakých jsou materiálů? Byly tyto materiály běžné, ve které oblasti? Spousta otázek, ale žádné odpovědi. Ale výhledy na horách krásné....