Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Krimi
  • Dokumentární
  • Akční

Recenze (144)

plakát

Lidi krve (2021) 

Asi si to musím ještě nechat chvíli uležet. Příběh super, takové věci mám ráda, kdy se setkává přítomnost s minulostí, a lidé se s tím musí nějak vypořádat.  První část velice expresivní, chvílemi až bizardní. Některé scény, jejich vyjádření a vyznění, se mi velice líbily, pár bych jich vystřihla.  Druhá část, samotný příběh, pecka!

plakát

Perličky na dně (1965) 

Pět povídek Bohumila Hrabala zpracovalo pět mladých režisérů nové vlny a každý pojal svůj úkol z jiného úhlu. Hrabalovo dílo není čistě dějové, je postaveno na poetice okamžiku. A je umění, zachytit jeho podstatu na film tak, aby příběh neutrpěl. Asi nejvíc mě okouzlil Menzel a první povídka, mám stejné procítění Hrabala jako on.

plakát

Přítelkyně z domu smutku (1992) (seriál) 

Tento seriál mě dlouhá léta míjel. Doma jsme se na něj nikdy nedívali, protože babička si komunistický kriminál prožila a tohle období se jí nerado připomínalo. Teď jsem na něj náhodou narazila a bylo jasné, že je na pořadu dne.  Seriál krásně ilustruje tehdejší morálku, situaci ve společnosti a ukazuje, jak se s tím vším dalo poprat. Člověk se mohl poddat nebo bojovat. Hlavní hrdinka si zvolí tu druhou cestu a já jí při sledování fandila. Ve vedlejších rolích vystupují figurky kriminálů, asi stejné jako dnes - zlodějky, podvodnice, prostitutky,... Jaké různé povahy a osudy! Opravdu úžasné herecké výkony Ivany Chýlkové a ostatní se nenechávají vůbec zahanbit. Role Helgy byla šitá Heleně Růžičkové na tělo. To stejné s paní Bohdalovou.  Určitě si to dám někdy ještě jednou.

plakát

Prvok, Šampón, Tečka a Karel (2021) 

Opravdu jsem se skvěle pobavila a zasmála. Hlubší myšlenky jsem neočekávala a ani nenašla. Na české poměry skvělý scénář (klobouk dolů, pane Hartle), propracované scény, dějová návaznost, žádné plytké rozhovory. Děj má spád, zápletka má jasné kontury - nebýt po čtyřicítce sráč, vrátit se k mladistvým ideálům a nalít si zase krev do žil. // Malé role jsou vtipně obsazené, hlavně gay klub se povedl. // Jediný Šampón v podání Davida Švehlíka mi nesedl. Viděla jsem plytkou postavu a zatím to, s čím se v životě pere, nahrává na nejsilnější příběh ze všech čtyř.

plakát

Ženská pomsta (2020) 

Film se silně inspiroval "Klubem odložených žen" a vznikl slabý odvárek. Asi tak pátý výluh pytlíkového čaje. Tři zhrzené ženy se snaží pomstít svým nevěrným manželům. Bohužel scénáristka nemá fantazii, vytváří opravdu "neuvěřitelné" situace, které kopírují stokrát omletá kliše - hloupí policajti, nějaká ta nahota, sexuální obtěžování, balkónová scéna, nevím, co mají hrdinky dělat, tak jdou nakupovat... Product placement to zafinancoval. A ten konec? Bože! To může opravdu někdo věřit, že by politika, herce a evidentně zazobaného právníka odrovnalo to, co jim scénář připravil? Totální ztráta času.

plakát

Sváteční rande (2020) 

Super, skvělý, ze začátku to krásně šlapalo, pěkný hlášky, slušně rozjetá romanťárna, a pak to podělají tou klišé poslední scénou. To jako došly nápady nebo co?

plakát

Havel (2020) 

Film velmi mile překvapil! S premiérou se vyrojilo plno recenzí, srovnání a komentářů, proto jsem se zhlédnutím musela chvíli počkat, abych nebyla tím vším ovlivněná. Film Havel není opravdu příběhem státníka. Ukazuje Havla mnohdy v ne příliš lichotivých situacích, ukazuje jeho vnitřní boj, jeho podlehnutí, jeho chyby. / Příběh zdařile mapuje disidentské Havlovo období. Mnohdy používá dějovou zkratku, která neodpovídá historické realitě, ale kupodivu jsou tyto scény citlivě zasazeny do příběhu bez rušivého efektu (např. podepsání souhlasu se vstupem vojsk, cesta do Bratislavy, poslední scéna s Dubčekem,...) a navíc nezkreslují historické vnímání doby. / Jediným otazníkem pro mě zůstala nepojmenovaná postava Jiřího Bartošky jako filosofa Jana Patočky. Zůstal zde bezejmenným hrdinou, za jehož smrt nese odpovědnost Státní bezpečnost. Jeho jméno se neobjevuje ani na zobrazeném parte. / Životní okamžiky, které Havla inspirovaly ke scénám v jeho divadelních hrách jsou zobrazeny přechodem scény z reality na jeviště. Chápu, že pro některého diváka může být složité tyto přechody pochopit. / Ve filmu několikrát zazní, že aby mohl dělat svobodné divadlo, musel začít dělat politiku, která by mu to první umožnila a vytvořila pro to podmínky. Ke konci je jasné, že se místo svobodným tvůrcem stane svobodným politikem. / Hofmann jako Lanďák byl perfektní. Prostě mu tento typ role a tato herecká poloha sedí nejvíce, ať se mu to líbí nebo ne, je v těchto postavách nejpřesvědčivější. / Geislerová, tak ta může hrát úplně všechno! Roli Olgy zvládla dokonale, zakrývané prsty, pohledy, málomluvnost, láska k hlavnímu hrdinovi,... / Pokud by v takovém duchu byly točeny i další filmy o našich významných osobnostech, bylo by se na co těšit!

plakát

Bílá nemoc (1937) 

Téměř sto let stará divadelní hra a stále tolik aktuální tématika. Morální zásady se snaží zvítězit nad chamtivostí. Věčný boj lidí, kteří jsou označováni za idealisty, jdou proti všem. Doktor Galén, označovaný za naivního, trvá na své pacifistické podmínce. Bohužel lid už je natolik ovlivněn a zfanatizován, že není cesty zpět. Převedení na plátno se opravdu povedlo a Zdeněk Štěpánek zde naprosto přehrává Hugo Haase, který vedle něj vypadá jako herec druhé kategorie. Tehdejší kinematografie si dala na provedení opravdu záležet. Děj mě chytl, herci mě přesvědčili, líbila se mi výprava. Opravdu důstojné zpracování.

plakát

Malá lež (2019) 

Milý film o čínské babičce, čínské rakovině a americké vnučce. Číňané mají takové přísloví: Když máš rakovinu, nezemřeš na ni, ale na strach z ní. Při sledování filmu jsem si uvědomovala kulturní odlišnost, ale přesto jsem ve filmu našla scény, které nám budou velice blízké. Například průběh svatby. Natočit citlivý film o umírání s takovým nábojem není jednoduché, a tady se to povedlo.

plakát

Krb bez ohně (1937) 

Snad jediná role R. A. Dvorského, ve které vystupuje jako hlavní hrdina. Charisma teda jako herec měl, ale v hudbě byl lepší. Pěkné romantické drama s neotřelou zápletkou, taková typická prvorepubliková oddychovka. V některých scénách se tedy neskutečně přehrává, hlavně Hana Vítová, ale to k tomu už tak nějak patří. Znám i knižní předlohu a děj je ve filmu zjednodušený.