VenDulin85

Zásah přímo do srdce. A to jsem si myslela, že animovanou verzi (1997) nemá šanci nic porazit.. Celý příběh v podstatě táhnou dvě osoby, (bohovská) Ingrid Bergman a Yul Brynner (s očima jak lasery), ale neupřeme kredit ani babi carevně: "Takže Bunin je stále atraktivní." - ano, Vaše Výsosti. "Šíleně atraktivní." - ano, Vaše Výsosti. "Livenbaumová, Vaše prostopášné fantazie jsou nechutné. Pro ženu vašeho věku by pohlaví nemělo znamenat nic jiného než záznam v občanském průkazu." - ano... Vaše Výsosti. A jak se vyjadřují oni? Anastázie, začínající větu o šampaňském a končící o Buninovi: "Ráno to budu zbožňovat. Budu mít naprosto příšernou kocovinu a váš přítel Bunin bude šílet. Víte, jaký je? Jako vodka. Rychlý, tvrdý a silný." Bunin: "Často je pro mě jednoduché to, co je obtížné pro ostatní. Ale to, co bylo pro ostatní vždy nejjednodušší, je pro mě nemožné." A pokud je pro něj něco nemožné, musí zasáhnout babi a příběh se tím krásně uzavírá, až na ten konec... to jako vážně?? (malinký spoileříček) Chápu, rok padesát šest, ale po celém tom brainstormingu (možná i brainwashingu), učení tance a etikety nám divákům nedopřeji ani jeden polibek? Trestuhodné.

Reálné a o to víc děsivější. Hodnotím nejvyšším počtem hvězd, ale u všech třech povídek mi bylo docela zle a na další sérii se už asi dívat nebudu, má představivost se zabaví sama. U části 'Patnáct milionů meritů' jsem měla na začátku dojem, že tamní mladí jsou v nějakém druhu vězení a ono se ukázalo, že ve vězení skutečně jsou. S tou nejostřejší ostrahou, s nejpřísnějším trestem.

"Dvacet let dostáváte šeky a neznáte tátu svého dítěte?" - "Jasně, že ho znám! Jen nevím, který z nich to je..." Takže asi tak, uřvané trochu nad míru, ale přece byste po americké verzi Italů nechtěli, aby byla tichá. Přes polovinu snímku jsem trpěla českým dabingem, neustále ztišovala, když tam Gina řvala hlasem Reginy Řandové, ale víte co? Ona si to uhájila všechno. Dvacet let, kdy kolem sebe vytvořila auru nedotknutelnosti, dvacet let pobírání šeků, skoro dvacet let lhaní dceři o otci a tak se dostáváme do mírumilovného konce, kdy lehce zamáčkneme slzu. Nevím, co budou dělat pánové, ale dámy si určitě aspoň v duchu udělaly pár poznámek o tom, kterak je to třeba dělat.

Zajímavý pokus, ve kterém je cítit snaha vytvořit něco velkého. Že to zůstalo někde na půli cesty, mnohé události jsme zhlédli tak maximálně z pendolina a historie byla znásilněna tolikrát, že už se chudinka ani nemohla odšourat na vébé, je... naprosto vedlejší. Asi největší trhlinou je ta zkratkovitost. Obzvlášť když člověk vidí podařené kostýmy a nádherné exteriéry (zahrady v Kroměříži rulez!), tak si říká, že když už na to národy sesbíraly peníze, mohlo to dát aspoň na trilogii, která by nevypadala jako průlet meteoru napříč vesmírem, ale jako úctyhodný popis velké osobnosti. Rézi je někde na pomezí tří a čtyř*, dnes se plácnu přes kapsu.

Ale no tak lidi, tak zlé to nebylo... Bylo to horší (než jsem očekávala), navzdory nápadu netradiční hry Šibenice, chtělo to rozhodně nad scénářem víc přemýšlet a ještě ho třeba pár roků pilovat (hold on, to už jsem tu někde doporučovala... a oni se tím pořád neřídí a točí rychlokvašně a bez citu stejně jak politici střílí moudra na billboardy). Zkrátka a dobře máme tu rychlý spád, co den to čerstvá mrtvola a ty dva detektivy až v závěru napadne projít si seznam lidí, které mohli eventuálně naštvat tak, že jim podarovali místo v první řadě. Toto nebyl spoiler, toto je do očí bijící fakt. Abych jen nehaněla, tak starý Al a středně starý Karl k sobě docela pasují a pokud ani jeden z nich není váš typ, pak je tu ještě Brittany. Dnes za 3,5*.

Nevím, jestli je šťastné, když mi u filmu vytane na mysli nějaký text kapely 'Poletíme?'... asi ne. Chvilkami měla Známá neznámá docela měřitelnou atmosféru (zřejmě díky Rachel), ale tyto momenty byly velmi prchavé, těkavé, výbušné. Napsala bych, že jsem při dialozích Alice a Toma něco cítila, ale... už je tu zase máme: "s chytrou u piva se nudou zívá, vykládá že něco cítí a to je prostě v řiti." Tady je v Římě prostě to, že změnu identity (a ne jednu) by moc lidí nenapadlo realizovat, myslím opravdu REALIZOVAT. Je to sice představa, se kterou si občas někdo pohrává, ale nezajde nikam daleko.

Krásně absurdní, stejně jako zdejší hodnocení. 52%, vážně lidi?? Snímek jsem sehnala v původním znění a pouze s anglickými titulky, ale užila jsem si ho do poslední chvíle, taky absurdní. Pět přátel, kteří za druhé světové války byli hrdinové odboje, jsou nyní socialistickou společností vytlačeni na její okraj. Při oslavě čtyřicátých narozenin jednoho z nich tedy padne zásadní dotaz: opravdu se chceš dožít oslavy padesátin? V téhle zemi, kde dnes znamená včera (nebo tak nějak)? Proč tedy neudělat něco šíleného, co nedává smysl, o čem se bude mluvit a co popíchne orgány tam nahoře (tamty, kteří tvrdí, že zločin se páchá pouze na západě)? Od začátku do konce je to čiročirá nádhera, ukázka toho, jak se život MUSÍ užívat a zábava a smích vydolovat, i kdyby na chleba nebylo. Postavy krásně své (křižující se vyšetřovatel sto bodou!), herci na jedničku (Vera Farmiga a Mark Strong obzvlášť), není co řešit [cha, o dvě procenta jsem to zvedla!]

Většina mých oblíbených se tu málem upětkovala, proto cítím skoro výčitky, že mě Místo u moře nezasáhlo rovnou ranou do srdce, ale.. na tom je vidět, jak křehce subjektivní je hodnocení filmu. Mě to prostě nechalo chladnou jak žula a nepomohla tomu ani jímavá hudba (ten soundtrack mi k tomu vůbec nesedl, to přiznám). Jak jsem jindy schopna pustit slzu dvě u kdovíjaké kraviny, tak tady, kde by se to nabízelo jako cloudy v Ostravě, to prostě nešlo.

Těžko říct, nakolik daleko od pravdy hodili filmaři kamenem, za sebe musím říct, že těch 2x 60 minut uteklo velmi rychle a hlavní představitelka byla opravdu... creepy. Dneska už by arsenik neprošel ani u prvního manžela, natož u druhého, natož u... zlaté devatenácté století! Ráda bych věděla, co si o své roli myslel Jonas Armstrong, v prvním díle ty své scénky musel vyloženě žrát, pak už... zvládl zahrát i vážnou tvář, to jo.

Vzhledem k tomu, že prvnímu dílu jsem dala 1*, je s podivem, že jsem dala šanci i dvojce, ale znáte to, Halloween na obzoru, říjen- měsíc jako stvořený pro nějakou tu lekačku... Zrození a původ Annabelle je o dost lepší než jednička (nehet na malíčku jsem si občas hryzla), ale do kvalitního hororu to má ještě na míle daleko. Takže potěší malinko, vesměs neurazí, ani ryba ani rak- ale to jsou klasické hororové vody současnosti, lidi, lochnessku by z nich vytáhl jen Wan.