VenDulin85

Moje hodnocení snímku nelze brát vážně, protože obvykle nadržuju filmům, kde vládnou knihovníci ;-). A teď trochu seriózně. Bylo to prostě věrohodné, byť krapet dlouhé. V zemi mnoha kmenů, kde se snaží dodržovat tradice a korán a tak podobně, ale na druhou stranu bojují s chudobou a nemocemi a vykladači víry řeší převážně to, jestli jsou léky ze 'západu' ďáblovým nástrojem, nebo požehnáním.... tak v této zemi najednou kápne ropa. Trochu víc než kápne. De facto prší jen se leje, akorát směrem nahoru. A jako naschvál prší hlavně na hranici území dvou sultánů, každý z nich je zvyklý řešit situaci svým způsobem a zároveň ví, jak zareaguje ten druhý. Schválně, jestli si tipnete správně, který z nich vyhraje- ten, který rozdává zlaté rolexky, nebo ten druhý, pro kterého peníze nic neznamenají? Překvapením je, že to vlastně není o nich, ale o jejich dětech... Na závěr bych ocitovala rozhořčený výkřik Antonia Banderase, který je... všeříkající: "Mesiáš?! Vždyť je to knihovník, proboha!"

Labyrint lží je jedním z mála příběhů, kdy jsem nejdříve viděla film a pak až četla předlohu a asi je tak dobře, protože jsem při čtení své postavy viděla tak živě, jak jen to bylo možné. Kniha Davida Ignatiuse je lepší v podání pointy a závěru, ale film se zase vytáhl, protože vynechal všechny postelové scény a změnil postavu Ferrisovy milé. Zaměnit Američanku za Arabku byl super tah a nechat snímek, aby byl tím, čím má být- zákopovou válkou mezi CIA a džihádisty, to už byla jemná chirurgická práce, kde by každá romantická scéna navíc působila jako pěst na oko. Protože jsem tedy četla a zřela, musím pochválit výběr herců, protože Russell Crowe je fakticky Ed Hoffman, přestože kvůli tomu musel přibrat. Haniho Salaama by zase nemohl hrát nikdo jiný než Mark Strong. Jediné, co mi nepřišlo přirozené, byly temné čočky zasazené do Leových očí... tady fakt mohli vybrat někoho, kdo by i vypadal, že má arabské předky, ale to už bych asi chtěla moc. Za ty čočky teda jedna hvězda dolů, jinak... doporučuji knihu, lidi čtěte ;-).

Grantchester je pohlazení pro Britofilovu duši, vrátíme se zpátky do roku 1953 na předměstí Cambridge, kde na své trase na bicyklu dostává nekonvenční vikář zajímavé nápady a pomáhá policii s různými případy. Jednak se tvůrcům mimořádně podařilo prostředí anglického venkova (plus nádherného univerzitního města), bezchybnou linii tvoří i spolupráce vikáře s tím nejklasičtějším poldou, jaký tehdy byl k mání. Po druhé sérii 100% spokojenost (když si teda odmyslím romantickou linii postavy Amandy, která mi teda lehce leze krkem... ano, tuto dějovou linku bych obětovala, jsem cynik). ___ po třetí řadě pořád plný počet bodů, i když si stojím za tím, že bez Amandy by bylo líp. Nezapomeňte na Christmas Special mezi druhou a třetí řadou ;-).

Na tuto minisérii jsem se podívala, protože mě zaujalo, že zde hraje Tim Pigott-Smith roli syna pana Halea (zatímco v sérii z roku 2004 hraje pana Halea samotného), ale měla jsem s tím celkově problém, protože ať tvůrci zamýšleli, co chtěli, hodně scén působí nechtěně komicky. Přestože se má jednat o vážné momenty v životě lidském- revoltující dělníci, žádost o ruku, rodinné shledání, tak emoce nepůsobí (nebo aspoň na mě nepůsobily a to já jsem schopna se dojmout i u reklamy na aviváž). Obzvláště ti dělníci "napadající" dům mi přišli tragičtí. Pořád jsem čekala, kdy mi začne být Patrick Stewart jako pan Thornton sympatický, jak tu avizovali jiní (že to chvilku trvá), ale bohužel ten okamžik nepřišel a v závěru, kdy náhle zakřičí jméno hlavní hrdinky, jsem se šíleně lekla a málem odhodila notebook v dál...

Romantické sci-fi o dvou Pasažérech, kteří spolu uvízli v jednom dramatu a vytřískali z toho kapku dobrodružství... romantické sci-fi, to je jako kdyby Pán času byla ženská... (počkat, ona už je, třináctý Doctor... tak znovu!) Pokus číslo dva- zatímco pánové sní svůj ne-zcela-dry sen o tom, jak by probudili a zaměstnali Jennifer, podívám se na ten příběh ze svého úhlu pohledu. Podle mě totiž měla být Jen vděčná, že ji probudil... fakt. Poznala lásku svého života, což je obrovské štěstí a náhoda... které teda jasně, kapku Chris pomohl, ale dali se do kupy, zasadili strom, putovali vesmírem a tak dále. Vůči čemu tedy mám výhrady? Ano, vůči té silně poruchové lodi, která měla sama někam putovat sto dvacet let, zatímco všichni vesele (no, vesele..) hibernují. Nechápu, že něco takového svěřili výhradně do péče technice... Jako THP zaměstnanec technické univerzity totiž vím, jak technika (ne)funguje. Cokoli se může pokazit, se pokazí. Tam aspoň měli barmana Michaela androida Sheena, který vám nalil čistou a bez ledu, já tak můžu leda s úsměvem zkusit "a nechcete se zatím podívat dovnitř? Ono se to mezitím třeba rozjede... jo, jděte brankou, turniket taky nefunguje..." (!!!) Zpátky k filmu- zkrátka jsem na vážkách, jak to celé ohodnotit. Ústřední dvojka bez chyby, vesmír pěkný, loď teda na dvě věci... jako necílová skupina tedy nakonec střílím za tři (Chris, Jen a strom).

Akční/komedie s Milou Kunis... to děvče musí být masochistka (nebo knihovnice). Každopádně nebylo to tak zlé. Tvůrci si očividně dělali legraci sami ze sebe, z těch okolo a i všech ostatních, zkrátka dostanete oddechovku plnou dobře natočených akčních scén (což příjemně potěší) plus pár už trapnějších chvilek s Kate McKinnon jako DPH. Kdo ji tu ale kritizujete, tak si prosím uvědomte, že to měla ve scénáři, takže jí nic jiného nezbylo. Na rozdíl od McKinnon si ale velkou pochvalu zaslouží ona mladinká assasínka (a taky to měla ve scénáři, to máte holt těžké).

Detektivka je až na druhém místě, na tom prvním je humor a tropení si šprýmů z detektivek. Když se na to tak díváte (obzvlášť na závěr), tak byste chtěli, aby byl Josef Kemr váš tatínek. I když já osobně králíka nejím.

Tah na branku zůstal někde... zřejmě na tahu, když se tam tolik chlastá.

Romány Nicka Hornbyho psal sám život a Nick mu koukal přes rameno a dodal svůj laskavý nadhled. Proto při každém dalším filmovém zpracování všichni fanoušci trnou, co z TOHO zase bude. 'Juliet, naked' se myslím povedla, přestože by potřebovala o trochu delší stopáž, aby "pouze diváci" pobrali a plně ocenili postavu Tuckera Crowea a jeho otcovské problémy. Kromě toho má Nick (jako vždy) krásně vykreslenou hlavní hrdinku, kterou s grácií zahrála Rose Byrne.

"Kanec, vzteklý kanec na mě se řítil... vyhnouti se nebylo možno." (Skoro mi to zní jako Sibylino proroctví, ani nevím proč. Každopádně hra báječná a vinohradské divadlo též.)