Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Krimi
  • Dobrodružný

Recenze (255)

plakát

Dallas (1978) (seriál) 

Jeden z prvních seriálů z americké produkce, který nám naservírovala TV Nova blahé paměti. Čuměl na to celý národ, všichni prožívali problémy texaských milionářů a Bobbyho "zmrtvýchvstání" rozbouřilo emoce v mnohých rodinách. A takovej padouch jako J.R.Ewing už se taky hned tak neobjeví, takže dávám s čistým svědomím 4 hvězdy.

plakát

Divoká jízda (2006) 

No to tedy byla jízda... Ve filmu se řešily závažné problémy, a to zda si pořídit bazén či nikoliv, nebo jak dosáhnout orgasmu (vibrující mobil ve vagíně). Nakonec vše zdárně vyřešeno pomocí charismatického stavitele bazénů (Danny DeVito). Jeden z řady podle mě zbytečných filmů, zmítající se mezi komedií a romantickým slaďákem. Moc jsem se nesmála, což považuju u komedie za dost podstatný nedostatek, takže dvě hvězdy s odřenýma ušima (za toho nafukovacího žraloka a za Dannyho v plavkách ).

plakát

Ed Wood (1994) 

Ed Wood, jo tak to byl klasik, od toho by se měli učit dnešní tvůrci, když naříkají, že nejsou peníze. Třicet záběrů denně, všechno na první dobrou. Potřebuješ hřbitov? Vyrob si náhrobky z papundeklu. Potřebuješ chobotnici? „Vypůjč“ si ji z vedlejšího studia. Co na tom, že se nehýbá, když máš dobrého herce, zahraje to i za ni. Ovšem takový Bela Lugosi se nerodí každý den. Ostatně takový režisér jako Edward Wood taky ne, kdo dneska chodí po place v mohérovém svetříku, s parukou a na podpatcích… „Co piješ, Belo?“ „Formaldehyd.“ „S ledem nebo bez?“ Tenhle film se prostě povedl. A Johnny Depp má na tom dost značnou zásluhu.

plakát

Sirotčinec (2007) 

Žádný velký příznivec horrorů nejsem, ale tohle bylo celkem koukatelné. Ale zase tak moc jsem se nebála, asi proto, že jsem film nesledovala uprostřed hluboké noci, ale za bílého dne. Čekala jsem, jak z toho tvůrci vybruslí, a konec mě opravdu nezklamal, proto dávám 4 hvězdy, i když původně jsem zvažovala nižší hodnocení.

plakát

Fargo (1996) 

Film plný mrtvol a krve, přesto tak nějak mile optimistický... Poučení z něj plynoucí: nesnažte se někoho unést, skončíte špatně. V nejhorším případě v zahradní drtičce.

plakát

Počátek (2010) 

Tak už to mám za sebou. Teda pane Nolane, tohle jsem fakt nečekala. Ale vlastně co se divím... Memento, Insomnie, Dokonalý trik. Jedna pecka větší než druhá. A to mám ještě v zásobě Temného rytíře. Ovšem toto překonalo všechny moje představy a očekávání. Takovej biják jsem fakt ještě neviděla. Už ten samotný nápad (čili Vnuknutí, žádný Počátek, jak se nám snaží český distributor namluvit) je na Nobelovku, a jeho realizace na druhou. Scény ve stavu beztíže byly naprosto geniální a ačkoliv si nijak zvlášť nepotrpím na honičky a střílečky, tady jsem si je užila. A přitom ještě neustále zaměstnávat mozek, aby byl člověk v obraze, ve který úrovni se zrovna hrdinové nacházejí. Nejdřív vůbec nevíte o co jde, pak si myslíte, že víte, a na konci už zase nevíte. Ale můžete si myslet, že víte, což je na tom nejgeniálnější. A toho Leonarda už jsem vzala definitivně na milost. Takže jak s oblibou píše jeden nejmenovaný zdejší uživatel: Tento film chci vidět znovu! A jak napsal jiný nejmenovaný zdejší uživatel: Kdyby to šlo, dávám šest hvězd :-)

plakát

Pan Nikdo (2009) 

Diváci tohoto filmu se dělí na dvě kategorie. Jedni ho odsoudí jako banální klišé, případně úplnou krávovinu a odpad, zatímco druzí jsou nadšeni. Rovnou přiznávám, že patřím do druhé skupiny. Začalo to nádhernou hudbou hned při úvodních titulkách a pak už mě dostal pohled do modrých očí Jareda Leto, kterému bych věřila úplně všechno. Navíc když jde o mé oblíbené téma skoků v čase a prostoru, tentokrát navíc paralelních. Jo a nejvíc se mi líbil coby bezďák na lavičce, škoda že v reálu takových moc nepotkávám...

plakát

Rituál (1973) 

Nejprve musím poděkovat uživateli lupuscanis, díky němuž jsem tento skvost objevila. Tajuplná a mysteriozní atmosféra ostrova Summerisle mě pohltila od prvních okamžiků. Film nezapře rok svého natočení (1973), krásně se v něm mísí pohanské rituály s dobou „květinových dětí“, včetně dobových účesů a oblečení. Naprosto úžasná hudba a zpěvně-taneční čísla, ze kterých bych vyzdvihla dvě, a to pana učitele s chlapci u májky a noční erotický tanec Britt Eklandové v hotelovém pokoji pro úplně konsternovaného policistu za zdí. Co mě šokovalo nejvíc, byl samotný závěr, ale předpokládám, že to byl i záměr tvůrců. Po jeho shlédnutí jsem také opustila svou původní myšlenku, že bych se na tento báječný ostrov chtěla odstěhovat a žít tu až do smrti.

plakát

Americký zločin (2007) 

K tomuto filmu jsem přišla jak slepý k houslím, původně jsem totiž hledala pro jednu mladou dámu filmy, kde hraje idol dívčích srdcí a pokojíčků Jeremy Sumpter. V tomto filmu má poměrně zanedbatelný štěk, proto nebyl slečnou uznán za hodna shlédnutí, já jsem však nepohrdla, aniž jsem věděla, do čeho jdu. Příběh je vyprávěn hlavní postavou, dívkou Sylvií, a přestože začíná v soudní síni, dlouho není jasné, co se vlastně stalo a kdo je za co souzen. Vše se dozvídáme postupně a vše také postupně nabývá obludnějších rozměrů až do překvapivého konce. Příběh natočený podle skutečné události, který určitě nebyl ojedinělý, a po „kauze Kuřim“ je jasné, že bohužel ani u nás. Jenom to zatím nikdo nenatočil.

plakát

Arizona Dream (1993) 

Můj další Kusturica, tentokrát v amerických reáliích. Není to tak bláznivé jako Černá kočka, bílý kocour, přesto se pár pamětihodných momentů najde. Pro mě je to v první řadě hudba Gorana Bregoviče, a třeba výstupy Grace s tahací harmonikou a cigárem v puse jsou pro mě sexy a nezapomenutelné, stejně jako její sebevražedné pokusy s punčocháči nebo přetahování o ubrus. Účast Johnyho Deppa, který ve třiceti vypadal stále jako chlapeček, pak byla třešničkou na dortu. Ten spolu s Faye Dunaway upekli pro všechny, kteří věří na sny. Vždyť létat je tak snadné...