kocik1

Seriál, který mě naprosto uchvátil. Dokonale zvládnutý scénář, který má začátek i konec a od prvního až po poslední díl se příběh valí chvílemi rychleji, chvílemi pomaleji, ale vždycky s logikou a naprosto promyšlenou psychologií. Postavy se mění, ale mění se pod vlivem prožitého a ne proto, že se to nějakému pisálkovi zrovna hodí do krámu. Je fascinující sledovat, co hory prachů i perníku udělají s Waltem, Skyler i s Jesseem. Uťápnutý taťka od rodiny, který se utrhne ze řetězu a možnosti stát se mocným a pohybovat s lidmi jako s figurkami na šachovnici, podřídí vše anebo naopak pohrkaný puberťák Jesse, který vedle Waltera dospěje a přes všechny činy, kterých se dopustí, nikdy neztratí svou lidskost (podle mého názoru výkon Aarona Paula v závěrečných sériích zastínil i hlavní postavu). V celém seriálu není snad kromě Hanka (mimochodem pěkná studie burana, ktetého člověk musí mít rád) a dětí jediná kladná postava, se kterou by se divák mohl ztotožnit, přesto není problém najít si k těmto "antihrdinům" cestu a držet jim v jejich cestě do pekla palce. Za zmínku stojí i obrazové zpracování, kamera a neotřelé nápady. Myslím, že začátky cca poloviny dílů všech sérií by mohl Breaking Bad závidět leckterý umělecký film.

Začátek vypadal tak nadějně, asi tak 5 nebo 10 minut, ale pak sklouznul scénář k obvyklé koncepci a už to jelo. Princezna zdrhající po zdech zámku za pravého poledne a nikdo si jí nevšimne. Kopýtka ve zlatých střevíčkách má jako srnka a tak překoná každou střechu, zeď či cimbuří. Hádám, že i Sylvester Stallone by nad její akčností olízl všech deset, zvlášť když stráže si na střeše nevědí rady. Tomu bych snad neuvěřila, ani kdybych byla dítkem školkou (ne)povinným. Celá pohádka je prostě směskou trapných rádobytaškařic a nepravděpodobností, jako jediný klad vidím pěkné exteriéry a vůbec její obrazovou stránku. A poučení pro děti? Tentokrát ještě horší než jindy. Sedávej panenko v koutě a sedávej a sedávej tam 20 let. No a když se na dvacetileté výročí vrátí manžel z lesíka vzdáleného 2 km od hradu, šup! Pusu a odpustit a "byli spolu šťastni až do smrti" Vždyť to znáte.:-))

Tak já už vážně nevím: čím to, že ty dnešní pohádkové holky mají takové zalíbení v mentální retardaci? Nebo že by tvůrci současných českých pohádek věděli něco, co my nevíme? Lidstvo spěje k degeneraci a lidský potěr se musí připravit, že za chvíli nebude už z čeho vybírat. Takže milé děti, radši blbce, jen nezůstat sama, to je poučení téhle pohádky.:-))

Jako dítě jsem tuhle pohádku neměla moc ráda pro její ponurou, skoro hororovou atmosféru. Vzhledem k cílové skupině (dětem) jí proto nemohu dát plný počet bodů. Přesto (především při srovnání současné pohádkové tvorby) vynikne její mistrovství. Žádná z postav není zkarikovaná do debila a ke strachu stačí jen hudba.

Jednomu se zaběhne ovečka, jinému rozum. Když to tak vezmu kolem a kolem, těch bezprizorních rozumů v téhle pohádce pobíhalo rovnou několik. Opuštěné postavy dělaly, co mohly, aby to nebylo k poznání. Zpívaly, řvaly a zpívaly a řvaly, někdy dokonce i bečely a vrčely. Občas se snažily být i moudré, ale copak to bez rozumu jde? Člověk nemá hlavu, aby ji věšel, ale aby přemýšlel, jak pravil onen příšerně namaskovaný i nadabovaný skřet. Škoda, že ho nikdo neposlouchal, dokonce ani ten nedovtipa Antonínek, který mohl být pro Terezku zajímavým jedině v kontextu s myšlenkovým zombiem Józou. Kdyby tohle viděla Božena Němcová, v hrobě by se obrátila.

Grinch jsem si pustila proto, že jsem si včera na nějaké diskusi přečetla, že je to nejlepší vánoční film, tak jsem byla zvědavá. A co mě čekalo? Přemoudřelá holčička jak z reklamy na odvykačku. Odrazovala nás od nakupování, prý že dárků už je dost. :-)) Uřvanost nebezpečně připomínající to nejhorší z českých pohádek posledních let. A hromada světel a barev, které se snažily trumfnout to řvaní. Ne, tohle do konce vážně nedám, to bych musela být masochistka.

Mohlo to být i horší. Karel vůbec nemusel vypadat, že je Maruščin táta, mohl být i její děda. A v ušance nemusel připomínat jenom dědu Mráze, mohli ho namaskovat i jako Santu, aby to bylo dokonalé. Uřvanost současných českých pohádek už taky nepřekvapí. Jenže zatímco u Marfušky v Mrazíkovi, která je zřejmě vzorem celé této módy, je to "roztomilé", tady platí, že opakovaný vtip už není vtipem a přidáním na intenzitě se vtipem roku nestane. Takže sumasumárum, po Duchovi nad zlato, kterého jsem loni nevydýchala, tady musím volit pěkný průměr a 50%.

Takovej normální film o praštěných holkách z doby, kdy jsme krmily králíky (skoro) všechny.:-)).Rozhodně super relax po všech těch úžasných plochých (a tím nemyslím v prsou.-))) kráskách z amerických středních škol. Jako pihovaté vykulené holce se mi to líbilo a v podstatě se pobavím i dneska, i když příběh sám je opravdu o ničem a jediné, co ho zachraňuje, je atmosféra a životnost "hrdinů". Snad jen ten úžasný Hartl. Ten mi nepřišel přitažlivý ani ve dvanácti.:-)) No a dneska mi přijde....jako úplně nepřitažlivý trouba. 70%

Lidé nesympatičtí stejně jako severská zima. K filmu i samotnému příběhu bych asi mohla mít milion výhrad, ale zaleze pod nehty stejně jako ta zima a člověku nedovolí nedokoukat. 70%

Na můj vkus je těch barev až příliš. Nemám ráda ani takové ty přeplácané romantické fotečky připomínajcí omalovánku, které vám kdekdo posílá na mail. Když chci hezkou kameru, vyberu si spíš Melancholii nebo Antkrista. A tak mě Walter Mitty ničím neoslovil, protože kromě velmi barevných záběrů je to vlastně jen taková jednoduchá báchorka a řekla bych, že s rozpočtem, který film měl, se dalo rozhodně natočit i víc "muziky".