kocik1

Když jsem svého času vyhrožovala jehovistům, že je vezmu smetákem, ani by mě nenapadlo, že je mohu přetáhnout i mopem. No a teď už dokonce i vím, kdo mop vymyslel. Jednoduchý, ale veskrze příjemný film na nedělní odpoledne. 70%

Nuda v zábavním parku vůbec není zábavná a snaha o pseudofilozofický rozměr spíše než potěší, otráví. Deset dílů je jako formát na tohle téma moc a tak je seriál vyplněn hluchou vatou a pseudomoudry, pod nimiž se naprosto ztrácí původní myšlenka, byla-li tam vůbec nějaká. Já po ní pátrat rozhodně nehodlám.

Tohle už z předsmrtné agonie neprobere nic, nic, nic, nic.

Tak to máme konečně za sebou. Asi by se čekalo, že zvolám "Voala!! To teda bylo překvapení a ten hluboký podtext."A já si řílám je, proč jsem proboha musela čekat 10 zmatených dílů a prokokousávat se tak dlouho omáčkou s knedlíkem, když omáčku ani knedle nemám ráda a pustila bych si nejradši hned do masa.

Dřepkins v šestnácti vypadá úplně jinak než mezi čtyřicítkou a padesátkou. Člověka už při vstávání bolí nohy a vrzají mu klouby. Puboši zestárli a i když se urputně snaží hrát s ostatními kámen nůžky papír tu o dědka, tu o peroxidovou babku, nikdy už to nebude jako dřív. Takže co nám vlastně chtěli tímhle filmem tvůrci říct? Národ čekal řachandu a ta nepřišla, vznikl ovšem kupodivu film, který není až tak špatný, jaké má hodnocení. Film o ztracených iluzích, který se jen minul s diváky, protože rozhodně mířil svou reklamou jinam, než kam nakonec střílel. Netvrdím, že je to něco extra, ale v záplavě české lidové filmové zábavy se aspoň pokusil, byť možná neplánovaně, mít nějakou myšlenku. S přimhouřením všech dvou očí je to za 50%.

Čím dál víc si začínám myslet, že kdyby tvůrci zvolili kratší stopáž a místo 8 dílů jich natočili maximálně 6, sevřenosti a hutnosti seriálu by to hodně pomohlo.

Přetvářka, stádnost a prefabrikované štěstí zastoupené růžovoučkým úsměvem. Jeden by se poblil a víc, než na 2,5 by to rozhodně nevytáhnul. Nu, co už. Snad se téhle budoucnosti nedožiji.

Nejlepší díl z prvních 2 sérií, plný krutosti k sobě samým. O něm jsem musela přemýšlet ještě dlouho po zhlédnutí. Britové zřejmě nemají vánoce moc rádi,

Tak k nám do Česka vtrhnul Holywood lehce přišmrnclý Harlekýnem a přinesl s sebou hloupý příběh plný oslích můstků tak vysokých, že i Železník na Taxisu by měl co dělat, aby je přeskočil. Neříkám, natočeno je to příjemně, odlehčeně, o tom žádná, ale ten scénář je tak pitomý, že i teenegerské filmy o lásce jsou proti němu skvosty oplývající logikou. Nechci příliš zabíhat do podrobností a prozrazovat plytký děj, ale třeba ten prázdný hrobeček na vísce o 20. číslech, o jehož historii nikdo nic neví, včetně příbuzných, jedině snad Eliščina městská švagrová, ta teda má přehled, tak to teda bylo dílo. A takových do nebe volajících hloupostí je film plný.

Dušek úžasný, Stivínová taky dobrá, ale co naplat, když scénář se nikam neposunuje a začíná se rozplizat sám v sobě.