Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Krimi
  • Pohádka
  • Akční

Recenze (1 147)

plakát

Kobry a užovky (2015) 

Je to jako když vás bolí nohy a rozhodnete se vystoupat na Skalnaté pleso lanovkou. Celý film táhnou nahoru skvěle vykreslené charaktery a herecké výkony hlavních představitelů. Ty jsou dokonalé. Kobra, Zůza, Užovka i ostatní, všichni jsou dokonale odkoukaní ze života a skvěle zahraní. Ale pak je tady taky scénář, který naopak snímek táhne dolů, jako když vás nohy už bolet přestaly a myslíte si, že na Lomničák si to vyběhnete po svých. Jenže jste zapomněli, že jste si do batohu vyskládali pár cihel a ty hrozí, že vás každou chvíli převáží a po zádech překotí dolů. A teď mluvím o nelogičnostech ve scénáři. Třeba v tom, kterak chudý nepříliš bystrý synek k bohatství příšel a do roka a do dne vytřískal z malého obchůdku kdesi na Kladně dost prachů na.... splácení, nakupování, podporování kdekoho v okolí i rozšiřování podniku. Zkrátka a dobře, tomu říkám hospodářský zázrak a možná i Kellner by se od Prušinovského rád přiučil:-)). Nebo v nedotaženém konci, který měl být jakože originální, ale ve výsledku působí spíš jako našívané rukávy, které byly vašemu děcku příliš krátké. Škoda. Ten film měl na víc a k dokonalosti mu chybělo jen pár krůčků. I přes mé výtky však doporučuji k vidění. 70%

plakát

S láskou, Rosie (2014) 

Kdyby se tenhle film točil o chuděrce Bethany, tak tady všichni pláčem jako želvy, protože život je tak strašně nespravedlivý. Bethany se zakoukala do stejného muže jako Rosie, akorát narozdíl od hlavní hrdinky věděla, že je to ten pravý, hned, nemusela se rozmýšlet 10 let. Vážně nevím, co jsem od tohoto snímku čekala, ale jsem si jistá, že jsem to nedostala. Půlka filmu celkem ušla, ale jak došlo na srdceryvné scény před publikem a snahu o vyznání lásky před svatebními hosty, za což by si Rosie zasloužila od nevěsty minimálně přes ústa, hvězdy padaly a padaly. Dvě trdla, která nevěděla, co chtějí, se konečně našla. Ale za jakou cenu? Štastný romantický konec narozdíl od většiny diváků tedy považuji za konec spíše nešťastný. Protože nemám ráda "americké" happyendy, měla bych být tedy spokojená. Ale nejsem. Jakmile se v nějakém filmu nebo v životě objeví něco kontroverzního, většina lidí je z toho úplně zhrozená. Že tady dostala morálka na frak, toho si však dokonce nikdo ani nevšiml. Je to přece tak romantické....

plakát

SM-rechter (2009) 

Tenhle snímek mi připomněl Formanův film Lid versus Larry Flint. Také je to především o svobodě a právu na to být jiný. Soudce Koen je ovšem narozdíl od Flinta spíše komorní a také nemíní ovlivňovat davy, chce mít jen spokojenou rodinu. Osobně si myslím, že je úplně jedno, jestli měl ve skutečnosti soudce zálibu v SM nebo to dělal jenom kvůli své ženě. Důležité je, že kde není oběť, není ani žádný trestný čin. Sama za sebe bych filmu vytkla snad jen to, že nebylo dostatečně rozvinuto, proč vlastně začal systém po soudci jít a proč jeho žena neudělala víc. Ale možná byla jen příliš submisivní:-)). 85%

plakát

Ztracený a nalezený (1999) 

Jeden (Dylan) ztratil rozum ještě před začátkem filmu, zatímco druhému (Lila) to trvalo přesně 95 minut.

plakát

Mary Kom (2014) 

V Bolywoodu je i tráva zelenější a boxerky tam vypadají tak jako u nás královny krásy:-)). Maryn příběh je zajímavý, ne že ne, akorát je trochu víc vymydlený než bych myslella. Když Mary s boxem začínala, čekala jsem, kdy ji uvidíme taky třeba u boxovacího pytle a ono dlouho nic, jenom záběry na posedávání před ringem anebo na Marynu pěknou tvářičku či rtík. Takže to, co mi v tomhle filmu chybělo, je trošku víc reálného života. Na druhou stranu, Bolywood jde pomalu nahoru a až se zbaví neduhu cpát všude ty své odrhovačky, přestane se bát ukázat pohled na krev a uvědomí si, že na světě nejsou jenom pěkný holky, může nám kinematografií klidně i zamíchat, protože i přes všechny moje výtky, spousta béčkových filmů převážně americké produkce, které běžně vídáme v telce, sahá Mary Kom sotva do pasu. 50%

plakát

Domina (2010) (TV film) 

Ach jo. Ach jo! Ach jo!! Ach jo!!!

plakát

Kmen (2014) 

Tak tohle je film pro Klub otrlého diváka. Což vůbec nemyslím jako výtku, ale přiznejme si, že spokojené divačce hardcore z Padesáti odstínů šedi by mohl způsobit klidně i nějakou tu srdeční příhodu. Film ukazuje Ukrajinu v celé její umolousané kráse, hlavně tedy to, o čem se příliš nemluví. A tak se tedy nemluví ani tady. Stačí se dívat.... Bída a zmar. Krádeže. Šikana, která nikoho nezajímá. Prostituce jako běžný jev, přitom ale žádná ochrana, úplně ve mně zatrnulo, když jsem viděla pohlavní akt bez kondomu. Uf. A prakticky žádná budoucnost. Film je dvouhodinový, přičemž druhá hodina je naprosto srozumitelná, brutální, nezapomenutelná a za tu bych vysolila 5 hvězd. Problém vidím v hodině první. Jedná se totiž skutečně o „němý“ film, kdy jedinými účinkujícími je komunita hluchoněmých, kteří se mezi sebou dorozumívají posunkovou řečí a my jsme jenom pozorovatelé. Zatímco v brutální závěrečné hodině to nevadí a jsme schopni porozumět bolesti, bezmoci a všemu kolem, první hodina, ve které se toho zas až tak moc neděje a má nás připravit na to, co bude potom, je prostě příliš dlouhá. Podle mého názoru by jí prospělo buď otitulkovat posunkovou řeč anebo výrazně zkrátit. Plné 2 hodiny jsou na film, kde nepadne jediné slovo, strašně moc a věřím, že to odradí mnoho diváků ještě před tím, než je film začne bavit. Nakonec nemusím chodit daleko, můj partner to se slovy „potřebuji vědět, o čem mluví, nerozumím“ vzdal ke své škodě těsně před tím, než začalo krvavé finále. Už kvůli přepálené stopáži a první polovině, která by potřebovala nůžky jako sůl, musím tedy své hodnocení snížit. Váhám mezi třemi a čtyřmi hvězdami, protože ani jedno hodnocení nebude úplně spravedlivé. Každopádně je však Kmen film, na který jen tak nezapomenu. 70%

plakát

Popelka (2015) 

Tak to tu ještě v žádném zpracování nebylo! Popelka požádala prince o ruku. Jak je vidět, genderová vyváženost dorazila už i do pohádek. Alespoň těch amerických tedy. Ono i říkat Popelce Elka považuji za hrůznost. Udělat z ní tuctovou bloncku za druhou. Kdyby Disney viděl naši Libušku, tak by svoji Cinderellu nikdy nemohl natočit, protože Tři oříšky forever! Ve svém hodnocení se tedy pokusím oprostit od toho, že jsem češka a budu se tvářit jako američanka, které se příjmení Šafránková nejen špatně vyslovuje, ale hlavně o něm nikdy neslyšela. Popelka je na můj vkus příliš slaďounká a příliš načančaná (nabízí se srovnání s veselou a vtipnou Libuškou, která je holka krev a mlíko, ale slíbila jsem býti američankou), ale to bych jí vzhledem k žánru pohádka klidně odpustila. Chybí jí však jakýkoli vtip a je příliš a myslím, že i zbytečně dlouhá. Dozvíme se historii Popelčina rodu pomalu do pátého kolena, sledujeme CELÝ její tanec s princem a tak dál a tak dál. Kdyby tvůrci semtam někde šmikli, např. u toho věčného umírání, bylo by to jen ku dobru věci. Přesto pokud Cinderellu srovnám se soudobým trendem českých pohádek, obstojí celkem dobře. Žádné pitvoření, žádná demence, není důvod se na ni nepodívat. Nemyslím ale, že bych měla potřebu vidět ji opakovaně. 70%

plakát

V řetězech (2006) 

Dychtivě jsem první půlku filmu čekala, jestli si Rae vymění nebo aspoň přepere kalhotky. Potom voalá: dostala šaty:-). Nakonec i ženicha. Zřejmě za odměnu, že se (možná) vyléčila z nymfomanie. Ta se léčí tak, že vás někdo vodí jako barbínu na řetězu, ale jinak je na vás hodnej. Zdravotní pojišťovny šílí! Proč jim to nikdo neřekl? Je to skoro zadarmo, příště už dostanete řetěz na předpis i na chřipku. A moje hodnocení filmu? Je to hezky, velmi dívatelně natočené, ale ten scénář je prostě nebetyčná blbost a pokud nám něco autor chtěl sdělit, tak to velmi dobře maskoval. Jsou psychologické filmy a já je mám ráda. A pak jsou filmy, které by být psychologické chtěly. A to je tenhle případ.

plakát

Noe (2014) 

Tohle je jeden z těch filmů, o kterých jsem si myslela, že bych je měla vidět. Takže když se objevil na HBO, tak jsem si ho nahrála. Pak jsem se dlouho přemlouvala, že bych si ho měla i pustit. To jsem udělala 4x, čímž jsem se dosmýkala i ke zdárnému konci. Jenže...nemám ráda velkofilmy a ani nijak neinklinuji k fantasy a nemám dokonce ani ráda biblické příběhy, takže jsem vůbec nevěděla, jak film uchopit. Jednotlivě se mi určité věci líbily, příběh měl logiku, obrazově to bylo opravdu nádherné. Ale jako celek to na mě nefungovalo. Fakt nevím, jestli je chyba v Darrenovi anebo ve mně, potažmo typickému českému nevěřícímu divákovi. Pro mě je to film, kterému bych mohla dát jakýkoli počet hvězdiček a vždycky si to obhájím.