GOREGASM

Full Throttle aneb pedál až na podlahu. I takový podtitul by mohla mít čtvrtá Smrtonoska, protože všechno je zde bez diskuse "top notch". Akce za hranicí zdravého rozumu, ale brilantně natočená a extrémně zábavná, Bruce Willis s nulovým pudem sebezáchovy a kulometnou palbou vtipných hlášek a kyberneticky bezchybný Len Wiseman s režisérskou taktovkou. Moderní kabátek téhle sérii mimořádně sluší, stejně jako pro obě pohlaví sexy casting, odvázaný nadhled režiséra a nečekané a mnohdy neviděné za každým druhým rohem. Bombastické. 100%

K mému velkému překvapení rozhodně nejde o druhořadé pokračování kvalitní jedničky, ale o velmi dobře zvládnutou osmdesátkovou vymítačku, kdy to zase jedna nevinná americká rodina odnese v plné palbě. Poctivá atmosféra, pečlivě gradovaná story a slušní herci (to Sopranos fans: Poznali jste starého Baccalu?). Damiano Damiani má sice pozérské jméno, ale svým Amityvillem to částečné žehlí. 67%

Suspiria má svoje vizuální kouzlo, kdy Argentovi nelze upřít kompoziční talent a cit pro atmosféru včetně gradace. Herecky samozřejmě jistý amatérský závan pocítíte, ale to u podobného typu hororu nepovažuji za až tak zásadní nedostatek, na druhou stranu herci nesnižují úroveň zážitku. Vyzdvihnout zaslouží i zvuková kulisa, která mnohdy dotváří alespoň pro mně nečekaně kvalitní dojem. 70%

Harry Callahan je ještě drsnější než poprvé, a přestože je to v jeho podání čistokrevný Divoky Západ o století později, jeho chladnokrevné procházky s nabitým Magnumem v ruce baví. Magnum Force jde jeho postavě maximálně na ruku a překážky, které mu postaví do cesty, zvládá jako vždy dokonale stonefaceoidní Clint s noblesou sobě vlastní. Dramaticky vystavěná story i řízná režie ke všemu ctí vlnu dobových drsných kriminálek, takže napínavých přestřelek, nebo autohoniček je tady více než dost. Clint Eastwood Harryho Callahana doslova "udělal" a ještě ke všemu měl štěstí na kvalitní tvůrce. 90%

John McTiernan si po jednodílné a sedmileté pauze opět naplno užívá ruku plnou triumfů. Na vysvětlenou a popořadě. Neustupující kocovinou trýzněný Bruce Willis v roli Johna McClanea stručně ruluje a jeho übersuché hlášky mají koule v tom nejdrsnovtipnějším slova smyslu. Tomu chlapovi prostě zbaštíte všechno i s pověstným navijákem. Dvojnásob, když mu scénárista ihned po ránu nasadí na krk ceduli s nápisem "I HATE NIGGERS" a pošle ho do černošské čtvrti. Lepší lék na kocovinu neznám :-). Sam Jackson jako parťák, Jeremy Irons jako zloun a zběsilé tempo plné zatraceně odvázaného krimakčního náklepu mě k mému překvapení nutí jásat i po dvaceti letech. 90%

1.série - ***** (90%) Allan Ball se jako výkonný producent po dnes již legendárním Six Feet Under pustil do velmi odlišného projektu, i když mnohá témata se určitým způsobem prolínají. True Blood je především seriál o několika amerických maloměšťanech (prostě Texas, respektive Bon Temps), kteří jsou ve většině případů zatraceně ujetí a nevyzpytatelní a žádný z nich není to, nač na první pohled vypadá. A nečekejte jenom upíry. Seriál je opravdu hodně odvážnou směsicí brutalitou a odvázaným sexem prosáklého soužití lidí a upírů, osudové upíří romantiky a několika charismatických postav na jejichž vývoj se velmi těším, stejně jako na celou story, která začíná zajímavě košatět. Specifické kouzlo True Blood rozhodně nechybí. 2.série - ***** (100%) Když jsem viděl True Blood prvně docela mne rozhodil přibývající objem nadpřirozena. Čekal jsem cílené prozkoumávání světa upíru a stále se rozšiřující záběr příběhu jsem vnímal negativně. Shlídnuto podruhé a beru disciplinovaně zpět. True Blood míchá zatím sice jen lidi, upíry, shapeshiftery a čarodějnice, ale dokáže nabídnout dvě skvělé vyvrcholení během jedné série, přičemž ta s náboženskou sektou má zcela odlišné kouzlo ve srovnání s čarodějnictvím. Obě ale fungují fantasticky s mnoha vedlejšími motivy (pouto Erica ke Godrickovi evokuje to nej z upírské mytologie). Přepínání atmosféry by se dalo označit jako obchodní značka seriálu, ve kterém se nešetří hororem, thrillerem, romantikou, komedií... just name it ;-). Pro někoho to může být velký guláš, ale stačí si oblíbit své "hrdiny" a je hotovo. A nejen díky noblesně krvežíznivě Evan Rachel Wood má True Blood absolutně originální šťávu. 3. Série - ***** (100%) Russell Edgington respektive David O´Hare pumpuje do žil třetí série nejen své osobité charisma, ale zejména doposud ne úplně vykreslený krvelačný naturel upíří rasy. Každý díl toho odvypráví tolik, že romantické momenty Sookie a Billa, které dokáží místy brnkat na kýčovitou strunu, nikdy ale naštěstí nejde o „čistý“ tón, znamenají vítané odlehčení od dějového uragánu, který postupně a zatraceně zajímavě rozvíjí všechny hlavní postavy. A těch teda je ;-). Celé Bon Temps universum nadpřirozena se dále a zcela přirozeně rozšiřuje a plně se mi potvrzuje, že někdy se druhá šance vyplácí. Btw vizuálně si seriál drží laťku velmi vysoko a potvrzuje pověst krví nasáklé romantiky pro fajnšmekry. 4. série - ***** (100%) True Blood je skutečně živý organismus (již podruhé velké díky Alane Balle) a i ve čtvrté sérii rozšiřuje hranice nadpřirozena o zatraceně velký kus a dá se říci, že všechny postavy zažijí velmi výrazný posun ve svých osudech. Příběh je plný překvapivých a nečekaných twistů, zápletka s nekromantkou (přesně obsazená Fiona Shaw) vrcholí v defacto dvoudílném finále a přitom je to stále ta nejlepší upíří selanka ever, která navíc i skvěle vypadá, respektive si tvůrci dokázali vycizelovat velmi osobitý a atraktivní vizuální look. Více prostoru dostávají původně vedlejší postavy jako například Pam, což je jenom dobře. Za prozatimní čtyři série už se mi skutečně všechny postavy zaryly hluboko pod kůži a tím intenzivněji si True Blood užívám. Každý díl má spád a já tak nějak tuším, že fantazie autorky předlohy a týmu Alana Balla tady zdaleka nekončí. 5. série - ***** (95%) Doposud největší jatka a zároveň svým vývojem nejprogresivnější série, která nás dostává již plnohodnotně do nejvyšších pater upíří společnosti a obojí má stejného jmenovatele. Russell Edgington. Edgingtonova postava, kterou si v nejryzejším duchu za vteřinu vysloveného klišé užívá David O´ Hare, rozpoutá pravé peklo a vývoj všech dějovek má proto velmi intenzivní průběh. Mnoho twistů je logicky zakotveno ve spletitém ději, působí věrohodně a ještě více dokáží vtáhnout do krví prosáklého dění. Jedinou slabinou se tak stává nevyhnutelně Stephen Moyer, který zvládá Billa Comptona v lidumilné rovině, ale jeho přerod v průběhu série mu nevěřím a vůdcovské charisma nemá vůbec. "Malý" škraloup, ale je tam. Charisma se tady naštěstí vyvažuje mnohonásobně v ostatních rolích, protože na Erica, Pam, Jasona, Russella, Taru, Sama a samozřejmě Lafayetta a mnoho dalších se nezapomíná. Ale Billa by mohli v příští sérce odpískat :-). 6. série - **** (80%) Děj uhání zběsile kupředu, což má za důsledek první zásadnější trhliny v logice, např. nevěrohodné a prakticky nevysvětlené přecvaknutí Alcida z uber dobráka na pana Zlého. Nechci působit předpojatě, ale byl jsem zvědav, jak se projeví absence Alana Balla a chtě, nechtě, cítit to je. Nejvíce asi v jeho exekutivním citu pro detail a pro to, kdy na tu pomyslnou pilu přitlačit a kdy nikoliv. Warlow se taky ne úplně vyvedl a tak vše opět zachraňuje Eric, Pam a vlastně celá uvězněná upíří kolonie, díky které má i šestá série solidní šťávu. Zároveň je trochu škoda, jak otrle už všechny postavy působí, a přestože jim umírají jejich nejbližší, s jejich citovou soustavou to už nijak dramaticky nehne, že Same Merlotte. 7. série - *** (60%) Absence Alana Balla je už velmi citelná a prostocviky, kterými scénáristé sedmou sérii prošpikovali zachraňuje už jen charisma hlavních postav (a Sookie to není ;-). Seriál zůstal jen bizarním a po EjčBíOvsku ufackovaným (někdy už jsem si říkal, že kdyby takhle se mnou mluvila, moje žena, tak ji asi... ani květinou neuhodím :-) a úplně se z něj vytratila snaha o zachování lidské racionality a jisté "True Blood" poetiky. Sice jsem zůstal doživotně zamilován do Anny Camp (Sarah Newlin), pocit z nedotaženého to bohužel neodvrací. V součtu ale není čeho litovat, protože přes zakolísání v závěrečných dvou sériích, jde o seriál, který nabídl spoustu nezapomenutelného, včetně vikingského upířího Boha Erica Northmana. A když už jsem u postav, tak za mě 1. Eric Northman 2. Jason Stackhouse 3. Sarah Newlin 4. Russell.Edgington 5. Královna Sophie-Anne Leclerq. Celkové hodnocení - 89%

Je dobře, že se k sérii vrátil Bryan Singer, který X-Meny nadvakrát vytesal v kvalitní komiksové universum. Svým stylem hladce navazuje na majstrštyk Matthew Vaugna, kterým First Class bezpochyby byl. Singer potvrzuje pověst silného vypravěče, který navíc za ta léta vypiloval i vizuální ekvilibristiku (slow motion orgasmus Quicksilvera ve vězení aspiruje na akční scénu roku). Velkým triumfem filmu je v součtu bestiální charisma všech zúčastněných, jelikož se setkávají obě filmové generace postav a jde vlastně o splněný sen komikso/filmového fanouška. V kontextu celé série Days of Future Past opět rozvíjejí x-mení příběh dál a s předešlými díly je zde mnoho spojnic, a to nemám na mysli pouze závěrečné Wolverinovo probuzení. Koncepční práce a tak to mám rád. Jen jedinou věc nechápu. Jak mohl John Ottman složit tak nevýrazný soundtrack. 90%

Seth MacFarlane a jeho westernový galimati(fuck)yáš, aneb ne všechny vtipy snesou papír i celuloid at the same time. Seth jde defacto ve všem proti westernovému, ale i dobovému klišé a mnohdy se mu to daří (viděli jste někoho smát se na fotce?:-)?), semtam trhá bránice (celý Neil Patrick Harris, vztah Giovanniho Ribisiho), ale mnohdy je ohlušujícím způsobem trapný a v neposlední řadě nepochopitelně brutální, přičemž jediné vtipné úmrtí je s ledovou kostkou. Po Tedovi by se měl MacFarlane vrátit pokorně na zem, neobsazovat se do hlavní role (velmi suchopárný výkon) a více si vážit skvělých herců, kteří ho jako tvůrce respektují a nevkládat jim do úst každou repliku, která ho při mokrém snu napadne. 50%

Přestože film provázely děsuplné ohlasy z uniklé pre-verze, výsledek není vůbec špatný, i když divácky velmi nenáročný. Akce je opravdu hodně, je bombastická a nesčetněkrát efektně zpomalená a v konečném dojmu zcela přebíjí děj, což je u X-Menů škoda. Jasně, je tady nový rozměr pro Wolverinovu postavu v podobě jeho bratra (vynikající Liev Schreiber), přičemž úvodní prolog vystraší nechtěným komičnem (To nebyl tvůj otec, kterého jsi zabil...synu :-). Naštěstí následují velmi povedené opening credits, po kterých jde všechno ráz na ráz, bez zbytečného blábolení a ve zdravě rozpustilém duchu. Herecké obsazení taktéž velmi dobré, a kdyby Wolverine tak teatrálně neryčel pokaždé, když mu šlápnou na kuří oko, nebo zabijí ženu, byla by to čistokrevná osmdesátka. 79%

Téměř mě to bolí napsat, ale Brett Ratner natočil dobrý film. Čtyři hvězdy mu sice nedám, přesto musím uznat, že precizně vytěžil Singerem nadvakrát úspěšnou kvalitu, a přestože jeho přidaná hodnota v rovině nápadů a rozvoje je minimální, akci zvládá mistrně a Singerovo herecké komando potvrzuje svou výjimečnost (Magneto je opět bezchybný). Kdyby Ratner sérii rozjížděl, skončili X-Meni v komiksovém pekle, ovšem za konstelace roku 2006 mu spadla do klína frančíza, kterou jako v případě Red Dragona nezabil, ale udržel i přes svou vzorovou a ryzí hollywoodskou povrchnost (viz postava Vinnieho Jonese a dětinsky vyznívající dialogy) v setsakramentsky zábavných vodách.70%