Segrestor

Ještě nikdy mi nebyl pořad o vaření odpornější. Zlatej Babica, hele. Jediný, co snad stojí za zmínku je způsob, jakým to pojal kameraman, to je docela dobrý. Zbytek? Co dodat? Nevím, asi nic. Můžeme jen hádat a dosazovat za to P. Něco mě napadá, ale to tady nemůžu říct, aby mě neobvinili z nactiutrhání. A proč to mám v topce? Ano, jsem maso chystá...

Deadfall nabízí prostý komorní příběh, který se do letošní zimy hodí tím spíš, že je k ní silně kontrastní. Už dlouho vám u filmu nebylo tak chladno. Nečekejte ani krimi, ani thriller, snad jen mírné drama. Silně to vyvolává vzpomínku na Fargo - sníh, cajti, krev. Ale není tu Buscemi & Stormare. Erik Blána se ovšem dost snaží a pomalu tak aspiruje do mé topky.

Z původního filmu jsem viděl jen dvě scény, tu, jak si Carrie sedla prvně do jahod a pak tu na plese, kde došlo k nemilému incidentu. Už to bylo tenkrát dost deprimující. Toto zpracování nepřináší v podstatě nic nového, alespoň v oněch dvou stěžejních scénách, jen tvůrci učinili film atraktivnější pro dnešní dobu. A mně se líbil. SPOILER. Tady vidíte, jak na prd je přísná katolická morálka v domě staré hajtry. Ještě štěstí, že ta její holka byla obdařena super sílou, jinak nevím, jak by se té fanatičky zbavila, jak by se od ní osvobodila. Leč příběh nabízí trochu jiné vyústění, ona se od ní ne a ne odstřihnout. Divné, ale příjemně děsivé. Filmařsky se jedná o zdařilý počin. Možná mohli více času věnovat Carriinino objevování své síly, než žvástům na plese. Čas a trpělivost diváka je vždy nedostatkové zboží.

Neskutečný! Už dlouho jsem se tak nepobavil u vyloženě gýkovskýho snímku jako právě u Kiksů 2. Líbí se mi zápal Jima Carreyho do herectví. Kapitána Hvězdy a pruhy zahrál opravdu fantasticky, entuziasmus z něj jen sálal a já se bavil pokaždé, když se objevil na scéně, ačkoliv jsem měl ze začátku trochu problém ho vůbec poznat a říkal jsem si, co je to kurva za borce, kde ho sebrali? Ale i ostatní hvězdy a hvězdičky se snažily. Celá plejáda vtipných komiksáků proti bandě záporáků, kteří si ve vtipnosti s těmi prvními v ničem nezadali. Co si přát víc. Sem tam nějaká ta moralitka, ale proč ne. Film pro mladé by nějaké to poselství měl mít. Ti lidé vstupují do života a nemají nic nalajnovaného. Moralitky v takových filmech smysl mají. Filmu by se dala vytknout jen jistá aviváž. Člověk nikdy neví, co je sranda (přehánění) a co reálné násilí. Ale o tomto hledání zenitu je vlastně i celý film. Krásných čistých pět hvězd a pruhů.

Zasraný multikulti! Pak se to nacpe do pohádky pro nejmenší. Poštěvák Pet a jeho vesnička plná mongoloidů, downů, somálců a inuitů, chybí snad už jen rusáci. Ti všichni žijí své titěrné životy závislé na poště, na tom, co jim Pet doručí. Zápletky jak z nosu. Vietnamka je smutná, že ji nebyl doručen dort. Ano, v této Utopii se i dorty posílají poštou. A tak přijede holčička na vozíčku, aby ji utěšila. Kolem projde nějaký přemoudřelý černoušek, který vymyslí, že by to mohl zařídit ten jejich obecní poštěvák. A taky že jo. Zařídí to. Všichni se radují. Konec.

Při častých návštěvách Tesca se mi podařilo postupně ten film vidět z vystavených televizí. Řeknu vám jedno, věc, kterou jedinou jsem si z toho odnesl je, prosím pěkně, Pribiňáček. Zprznili hrdiny dětského komiksu k opulentní reklamě na předražený smetanový dezert. To ať jdou do prdele. "Svý malý to stejně nekoupím, vy umělci. Nikdy už si nekoupím ten váš vyblijňáček. A ten váš film Čtyřlístek ve službách Pribiňáčku si strčte za klobouk, ačkoliv se vám technicky zdařil - to jediné uznávám."

S hity jako Holá Lota trousí, Fanda Strach, Dávaj ti film, Šukni ho tam, Lou!, Vemte bíra, můj favoritní song Ten tydýt tam dal čip, nebo Šutry tři, to australští králové rocku rozhodně rozjeli a už je jedno, jestli střídavě nebo stejnosměrně.

Sylvester Stallone už zase v Kriminále lepí pytlíky, tentokrát za dozoru Caviezela a Jonese, zato s morální podporou svého obchodního partnera z Planet Hollyúd, v kriminále, který jako pevnost Boyard proplouvá Somálskými vodami a čeká, kdy si ho všimnou vyhladovělí piráti. No, nevšimli, zato já si všiml pár příšerných hrubic v ději. Naštěstí ale nadevše miluji filmy o útěcích z vězení, tak jsem si nakonec přece přišel na své. Arnold je jednoznačným králem filmu, i ten Caviezel je dobrej, ostatní tak nějak jen blbě hrají a šklebí se. Místy to působilo jako slepenec, u kterého nevíte, o jaký žánr se vlastně jedná. K dokonalosti chyběl snad ještě otec Fura a prsaté plavčice. Je to skvělý film, ale celou dobu cítíte, že mohl být ještě žďabec lepší.

U sci-fi bývá zvykem, že mnohé více či méně neodpovídá realitě. Dejme tomu, že filmaři se v tomto duchu vesele svezli, co chvíli jsem jako správně namasírovaný divák zklamaně přičetl další a další chybičku, ale kdo by jim to počítal, že? Dokonce jsem ochoten omluvit (opět z pozice diváka s touhou rozhodovat) i ty nesmysle při budování děje, prosekávání si cesty k pointě. Někdy to bylo opravdu tak tak na hraně, že by i Douglas Adams s pohonem na nepravděpodobnost hořce zaplakal. Ale co nemohu odpustit, je skutečnost, že se to celé opírá o premisu, že být zdravý a zároveň uzdravovat, je jediná cesta k vyléčení světa. A právě v tomto momentě je to, jako když hodíte salto do vypuštěnýho bazénu. Tvůrcům přes bohulibé poselství totiž nedošlo, že nikomu neprospěje, když se naráz vyléčí veškerá populace Země. Ono totiž nějakejch osm miliard naprosto zdravejch lidí vyzobe planetu mnohem dřív, než když jsou všichni tak nějak napůl ve sračkách - přirozeně se to selektuje, víme? To si představte, co by se stalo, kdyby mávnutím Brumbálovy hůlky se měl najednou každý Ind a Číňan tak ekonomicky dobře, jako třeba průměrný Evropan či Američan. Jedno až dvě auta, nabušenej barák spotřebiči a žrádlo od rána do večera. Svět, tak jak ho známe, by zkolaboval do týdne. Ale to jsem se trochu rozvášnil, naštván poselstvím filmu, které je lživě optimistické. Ale což, přes to prapodivné vyústění příběhu se musím přenést. Oceňuji ten celkový hábit, který film má. Pompéznost a syrovost, dva protiklady, které se střídají přesně jako lokace, kde se příběh odehrává. Asi to tak má být. Akorát mě ještě mrzí, že neudělali paní Fosterové lépe ty umělý zuby, mluví s nimi jak Jeff Bridges na sklonku své kariéry, to se vážně nedalo poslouchat. Jsem si chvílemi připadal jak v inscenaci Brouk v hlavě. "Kua, uím aánit Eíium! Ychle, oožte něo, ež ude ozdě!" ... Matt Démon, který si zde střihnul Foresta Gumpa s Johny Mnemonickem, to v podstatě celé utáhl na svých svalnatých bedrech, Alice Braga, ta brazilská štěrbina známá z filmu Predátoři, to ozdobila jak piňata garden party, plus několik hodně slušných efektů a euforický filmový zážitek byl na světě. Za čtyři, chce to ale hodně benevolence, scifisti.

Jelikož ČSFD tuto "gruppe" mírně upozadňuje, je na místě okomentovat nejen tento dnes již legendární živáč, ale i Accept samotný. Kde jinde se vykecat ke kapele, než právě na ČSFD, že? Západoněmecká metalová skupina je charakteristická především svým těžkotonážním heavymetalovým podpisem a bezesporu i hlasem zpěváka, jehož jméno dělá problémy i ostříleným logopedům. Tam, kde si svět pokořil chraplák australského rockera Briana Johnsona z ACϟDC, šel náš německý Udo ještě dál a dodal písním Acceptu nenapodobitelné stigma opravdu drsného projevu. V roce 85, kde toto video začíná, rozhodně. Věřte mi, je to potvrzeno časem i Udovo úspěšnou sólovou dráhou. Co víc si vlastně od DVD přát? Pro rebely je tu I'm a Rebel, pro srdcaře Metal Heart, pro postižené Princess of a Down atd. atp. Takže, nezapomeňte si spolu s Udem v ruce zařvat: Screaming For A Love-Bite... je to labůžo. A dvojitý.