Jezinka.Jezinka

Královna ze Sněhurky se jmenovala Bavmorda, jsem ráda, že to vím! Drak tady byl vrcholně ohavný, vypadal jako genetický pokus Doktora 0 vzniklý ze zkřížení Vetřelce a tatarského bifteku. Madmartigan a Sorsha byli krásný pár, Ellora byla roztomilé, soucit, zájem a dojetí budící miminko (a od samého počátku vypadala nejméně rok stará, já vím, novorozenec, natáčení, zátěž, ale ani v pohádkách se děti nerodí už pomalu ve věku na nástup do školy). Madmartigan a Sorsha předvedli typický dialog muž-žena. "Nechci, abys mi utekla." Proč? Že jsem tvoje slunce, tvůj měsíc, nebe plné hvězd?" "A tyhle věci jsem ti včera vážně ve stanu říkal?" "A že mě miluješ." "Nevzpomínám si." "Obelhals mě." "Ne, ale ... jako bych to včera ani nebyl já." "Asi jak jsem tě spoutala svým kouzlem, byl jsi proti němu bezmocný." "Možná." "A pak?" "Přešlo to." "Cože? Nejdřív - bez tebe živořím v temnotě a pak to přejde?!" "Jo." Tak to je milostný vztah v několika větách. Geniální. Poradny to můžou zabalit.

Medvídek byl pěkný hajzlík, čímž narušil premisu, že medvědi jsou hodní. Nejdřív vyplašil malé veverky, nemluvě o tom, že pohrdl oříškem, pak pověsil ježka do průvanu, pak .... no padouch. Jenže! na každou svini se vaří voda, i když ta svině je zrovna medvěd a ta voda je, jako v daném případě, prase (orientujete se ještě?). A tak došlo ve finále k naplnění premisy, že medvědi jsou hodní.

Poprvé chápu, jeden, ať už Kohout, Žicharka či Budulínek, je prostě mladý naivní hlupák, podruhé je to na pováženou, otevřít stejnému hajzlíkovi na třetí, nijak výrazně neinovovaný, pokus znovu, to už chce být stižen lumíkovským syndromem. Kdo chce kam ... ani bych se nedivila, kdyby Kocour s Drozdem Kohoutkovi k Vánocům darovali břitvu. Krásný byl detail, jak Kocour nechtěl přes potok a pomohl si šplháním po bříze.

Dva haranti si Měsíc ukradli pro sebe a chodili ho okukovat do jeskyně, novináři sice konečně měli téma (myslím, že by si s tím vystačili i déle než měsíc), ale svět přišel o své měsíční cykly, což chápu, že Andělu vyplašilo. Asi jsem konečně pochopila přesah pohádky o dvanácti měsíčcích.

V lese se tedy dějí věci, když už tam mají i svého právníka, docela by mě zajímalo, s ohledem na to, co tam provádí medvěd, zda je v lese i dopravní inspektorát. Ještě to tedy nezašlo tak daleko, aby tam byla škola či školka, protože všichni ti zajoši a veveřice se tam poflakují zcela volně, ohlodávají trávu a stopují medvěda. Medvěd je šikovnější, než kdokoliv, koho měl v Receptáři Přemek Podlaha, protože dovedl uvést v chod kolo bez řetězu.

Ten vlk je tedy ve svém vzhledu a mnoha pohybech obšlehnutý z Jen počkej! Zajíc (typově jiný, ale hezoučký) ani tady nečeká a pádí, jen se mu ocásek míhá. Krtek (jo, ten jak nemá každý den aspoň jedno jablko, tak je nervózní, stejně jako ježek, který si, jak jinak, jablíčka píchá na bodlinky, Bože můj), veverušky, medvěd, kůzlata a poťouchlá vrána. Proč má z černých ptáků tak špatnou pověst vrána a havran a kosáčci a loskutáci jsou bráni jako roztomilí, by mě vážně zajímalo. Každopádně, tuhle zlou vránu bych klidně snědla pečenou i bez soli.

Je to vcelku o ničem, ale o tom ničem je to velmi mile, vtipně a příjemně, takže se nerozpakuji tohle roztomilé nic hodnotit vysoko. A pořád chci toho chameleóna!

Ó, Hlubino myšlení, dej lidem tolik rozumu, aby poznali, že co je jednoduché, není nutně hloupé, nic víc si nepřeju, jako že je nebe nade mnou. Prostý, průzračný příběh o lásce milenecké, opičí lásce mateřské, toleranci a volnosti. Úžasná hudba, nádherné kostýmy a nejlepší na tom je, že v tom hráli opravdoví cikáni. Jejich příběhy a jejich hudba si rozhodně pozornost a zájem zaslouží. A naše většina si může přát, aby se věta "dejte nám vydělat" neobjevovala jen v jejich pohádkách.

Vlk a zajíčci, rozhovor o velikosti zubů a les pronásledující predátora. Všechno už tu bylo mnohokrát a přesto stojí za to se na tenhle neoriginální příběh podívat znovu, protože jeho provedení je neobyčejně půvabné. Vlk a zajíc, zlý a hodný, přesto jsou tu osobití a nejsou jen kopiemi známé dvojice stejných druhů.

Z ošklivé kukly může vzlétnout krásný motýl, nebo se nemusí stát vůbec nic. Jde jen o to udělat krok do neznáma a čekat, zda dopadnete dobře nebo špatně.