darkrobyk

Uhrančivé taneční scény za doprovodu dunivé hudby 80. a 90. let. Pokec o sexu bez zábran, roznožky na parketu, močení, zvracení,LSD, krev, dlouhé záběry prostřídá sjetá kamera, co zapomíná, kde je nahoře a kde dole, flirtování, rudé světlo a peklo. V kinosále jsem seděl sám, pak dorazil nějaký pár, který naštěstí po půl hodině zase odešel. Nebylo nic lepšího, než si užít tenhle film samojediný, zejména když se vše zlomilo a nastoupila smršť. Děkuji všem příležitostným divákům, že do kina nedorazili. Stálo to zato.

FZ temní, což je dobře, protože události, které se dávají do pohybu, nevěstí nic dobrého. Vize druhé světové války dokresluje celkovou pochmurnost budoucnosti, která už nebude to, co bývala. Rowlingová cílí na první čtenáře svých knih, a tak se ocitáme ve světě dospělých, pro dospělé. Bláhovci, co vzali děti do kina. Ty chudinky nemohly ani tušit, co se na plátně děje. Roztomilá zvířátka (včetně mláďat hrabáka) naštěstí neovládla plac, jejich místo zaujala drsná smrt. Ani dítě nebude ušetřeno! Však funebrácký povoz již čeká před domem. Nagini si ještě užívá podobu člověka, Mlok neví, kde mu hlava stojí, a drak z pekla se chystá sežehnout Paříž. Brumbál se užírá lítostí nad nenaplněným vztahem s Gellertem, ten si místo něj našel jiného... Protože se nejedná o samostatný film, ale součást pentalogie, je tak na pokračování FZ nutno nahlížet. Ano, dialogy, ale mě nenudily. Hastrmanec se noří do hlubin, fénix se právě zrodil a já se těším na další díl.

Hm, tak tohle mi udělalo radost! Psychologické drama o našich vnitřních démonech a síle, která se dokáže zhmotnit jako...jako...monstrum. Zpočátku je divák hozen do vody a musí máchat rukama, aby se neutopil. Rozsypané puzzle je třeba nejprve složit, pak se obraz vyjeví v celé kráse. A divák mimo jiné konečně pochopí, proč zrovna jihokorejský Soul napadla příšera. Hlavní postavy nejsou těmi, kterými se zdají na počátku být. Konec nemilosrdný. Snímek ocení spíše menšinové publikum. p.s. a je to podobenství, takže o Američany a Korejce ve skutečnosti vůbec nejde

Kupodivu lepší a svižnější než Outlaw KIng. Tedy první Ironclad je povedenější, ale potěšily mě spád filmu a napětí. Škoda prasácké kamery v akčních scénách (tak trochu jako v Gladiátorovi), naopak hudba měla správný skotský říz. Větší problém jsem měl s tím, komu fandit - Angličané se usadili na skotském území, Skotové zase působili jako banda hrdlořezů z pravěku. Oblíbená středověká taktika - když nemohu hrad vlastnit, raději ho vypálím, než by připadl nepříteli - si palec nahoru také nezaslouží, i když to tak prostě bylo, o čemž by mohli vyprávět nejen husité, ale i komunisti (ti zase z jiných důvodů). Scéna znásilnění v kuchyni dá vzpomenout snímek Jméno růže. Osobně mě pak potěšila přítomnost M. Fairleyové, jelikož jsem se tak chvílemi vrátil do světa GOT. Dobývání hradu je názornou ukázkou, jak se s pár lidmi dá udělat třeskutý boj (ano, ano, ukázal to již Excalibur). Z nádherné krajiny se mi nejvíce líbil mlžný les v úvodu. Za mne spokojenost.

Průměrný historický kousek s jednou povedenější bitvou, která ale v nejlepším skončí. Výborná kamera, úderná i něžná hudba, slušivé kostýmy a standardní herecké výkony. Dvě třetiny filmu by se daly zvládnout na divadelních prknech, jelikož se jen mluví, mluví a mluví. Nijak šokující gore nezachrání ani jedno rychlé vyvržení, zbytek jsou pytlíky s červenou barvou na tělech komparzistů. Ani osamocené podříznutí si fanoušek drsných bitek neužije naplno. Krásy Skotska ukázal již jiný film, o velkolepých bitvách nemluvě. Jistě, nelze srovnávat se Statečným srdcem (i když se tvůrci hodně snažili, aby to divák dělal), jelikož to je zcela jiný level. Čekal jsem tedy něco úplně jiného, než televizní přepis známého příběhu. Někomu to ale může stačit.

Odhlédnu od mangy i anime. Vlastnit zápisník, jehož prostřednictvím se lze kohokoliv zbavit, může být lákavé. Jenže i dobré úmysly mohou dláždit cestu do pekla. Stačí si vzpomenout, když se lid rozhodl vzít spravedlnost do vlastních rukou. Jednou byl zabit diktátor a vrah, jindy však člověk bez viny. Také Light brzy pochopí, že spravedlnost nelze brát lehkovážně do vlastních rukou a že přijde chvíle, kdy rozhodnutí nebude vůbec jednoduché. Prastarý námět s nadčasovým varováním. Vizuálně pěkně zpracované, zejména dekapitace má své kouzlo a připomene Nezvratný osud. V TV běží Phantasm a mrtvoly venku přibývají. Škoda, že napětí se místy vytrácí, jako celek ale film nenudí. Fanoušci předlohy a japonských zpracování nadšeni zřejmě nebudou, ale pro ostatní by mohlo jít o příjemnou oddechovku. Jen ten démon mě více děsil v comicsu...

,,Takhle jsem se nebavil ani za živa." Mrtví se někdy vracejí, což nemůže nikdy dobře dopadnout. Pod hávem černé komedie se ukrývá tíživé existenciální drama. V prvním plánu se může člověk místy velice slušně pobavit - prohýřené noci v kůži nemrtvých, pistolnická domobrana, co má plné ruce práce, či ranní návraty domů, když jeden ze dvojice je ve světě živých, a tak musí vyčerpaného kamaráda odnést domů na vlastních bedrech. Černohumorné momenty, kdy za doprovodu Radeckého marše házejí oba protagonisté mrtvoly z mostu, dají vzpomenout nedostižného Dextera. Ve druhém plánu pak sledujeme temnou samotu a bezvýchodnost, v jaké se zmrtvýchvstalý Bart ocitl. Poprvé se ona stísněnost projeví během scény v autě, kdy se Bart krmí - teskná hudba, ukájení hladu a vědomí, že není návratu - s podobnou magičností, jakou v sobě mají snímky Přežijí jen milenci či Hlad. Snaha spáchat sebevraždu vypadá jen zdánlivě komicky, samotný závěr je pak depresivní a děsivý - tak pokračuje vojenská mise, kterou Bart jen na krátko přerušil.

Krvavá legrácka z pekla nezapře inspiraci u Braindead, Hellraisera, Evil Dead a dalších podobných snímků, animace pak připomene minimálně surrealismus J. Švankmajera. Pro běžného diváka nejspíš překvapivé, kdo má nakoukáno, ocení spíše technické provedení aneb všechno lítá, co střeva má.

I přes četné akční scény jde o komorní drama ve sci-fi kabátě se stejným posláním, jaké už mělo R.U.R. od K. Čapka. Necháme-li stroje, roboty, mikročipy dělat práci za nás a pomáhat nám, jednou se může stát, že ony nás už potřebovat nebudou. Kyborg, android, umělá inteligence. Asi nikdy nezvládnou všechno, co dokáže člověk, ale k přežití jim to bude stačit. Napínavé, nelítostné, nejen pro hlavního hrdinu bezvýchodné, skvěle nasnímané a s atmosferickou hudbou (mé obavy z převažujícího retra se naštěstí nenaplnily). Varující.

František Vláčil byl mistrem ve svém oboru. Jeho šerosvitná dramata nasnímaná výtvarnou kamerou a doprovázená Liškovou hudbou předkládají obrazy z dob dávno uplynulých, a přesto nadčasových. O církvi jsem si iluze nikdy nedělal a ani dělat nebudu, úplně mi stačí názory a postoje současných církevních hodnostářů, aby mi běhal mráz po zádech z toho, jak by nás řídili, kdyby byli u moci. Vytýkat tedy filmu, že zobrazuje církev ideologicky pokroucenou, je směšné. Naopak to vědomí moci, které měla, je vykresleno naprosto přesně. Samozřejmě lze chápat snímek i alegoricky - ano, obžaloba nejen pánů, ale i komunistů a vůbec všech, kteří povýšeně ostatním vládnou. Svoboda je totiž to, co se těžce získá, ale snadno ztratí. Zatímco regent je buranským mocipánem, tak duchovní je ukázkovým příkladem hada - slizký úsměv a v zubech jed. Scénář, herecké výkony, řemeslo - vše je naprosto bezchybné. A šťastný konec? Proč ne. Vždyť každý lidský život skončí blbě, tak alespoň ve filmu to může být občas jinak. Viděno 4x a opět s nadšením.