Mefistofelle

Kombinace slasheru a mystických/nadpřirozených věcí moc dobře nefungují (stačí se podívat na Friday the 13th 7) a tohle je zářný příklad. Telekinetické spojení Jamie s jejím vypečeným strejdou Michaelem na mě působilo hrozně blbě a vlastně ani moc nechápu, proč to tam dávali, protože děj by mohl dost dobře fungovat i bez toho. Co lze filmu ale naopak přičíst k dobru je trochu lepší atmosféra než tomu bylo ve čtyřce. Zvláště část s halloweenskou studentskou party nebyla zlá, nebála bych se jí dokonce označit za velmi zdařilou. Závěrečnou konfrontaci Dr. Loomise a Michaela jsem si představovala sice trochu lépe, ale i přes všechna negativa se nejedná o podprůměrný díl série. P.S.: Kde se vlastně Michael naučil řídit auto???

Od prvního a druhého dílu (o třetím nemluvím, to NENÍ Halloween, ale příšerná ptákovina) došlo k jistému zhoršení co se kvality série týče. Michael Myers je sice i po 10 letech v kómatu docela ve formě (ten chlap má neuvěřitelnou výdrž), ale ta atmosféra, kterou měly předchozí dva díly, už se poněkud vytrácí. Ještě, že je tu aspoň ten Donald Pleasence... Vraždy jsou tak akorát zábavné, herci nejsou nejhorší a atmosféra tam je místy docela dobrá, ale už to zkrátka není ono, něco (a sama ani nevím přesně co) tomu chybí. Jako pokračování série to ovšem špatné rozhodně není a myslím, že ostudu dělají spíš jiné díly. Jako klasická vyvražďovačka a la osmdesátky to zkrátka funguje dobře a nudit se nebudete.

Spolu s Ressurectionem tvoří tento film dva nejhorší díly série. Takové ty hovadinky s mystickou sektou, která ovládá Michaela Myerse, mi opravdu silně neseděly. Snaha o vysvětlení toho, proč Michael zabíjí, se v tomto případě nepovedla (na rozdíl od Zombieho remaku) a je velká chyba, že se o to tvůrci pokoušeli. Michaela mám mnohem radši jako neovladatelně zlého člověka (Tak mě napadá: je vůbec ještě člověk? Co z lidských vlastností v něm mohlo po tolika letech zbýt?). Když odhlédnu od tohoto silného negativa filmu, tak zbytek je čirý průměr s nic moc hereckými výkony (až na Donalda Pleasence, který je už klasicky výborný a výrazně táhne film nahoru).

Původní film, podle kterého byl tento remake natočen, jsem zatím neviděla a proto I Spit on your Grave hodnotím bez srovnání s původní verzí. Jedná se o exploitation zcela v rámci stylu, kterým se podobné filmy točí, nikoliv výjimečný, ale zato náležitě znepokojový a místy pěkně brutální. Například scény, kde je hlavní hrdinka několikrát brutálně znásilněna, jsou tak bezprostřední a nic neskrývající až působí skoro pornograficky... skoro jako porno hodně hrubého zrna. První polovina nám ukazuje dívku v rukou zvířat, která si neberou servítky a neváhají použít ten nejhorší druh ubližování, v druhé polovině se role obrací a nabírá ještě víc na brutalitě ve velmi fyzickém slova smyslu. Oběťmi tortury se tentokrát stávají ti, co předtím ubližovali, a zatímco sledujeme jejich po(s)tupnou likvidaci, nutí vás to přemýšlet, zda je jejich trest adekvátní a jak byste se zachovali vy sami, kdybyste dostali do rukou někoho, kdo vám moc ublížil. Prostoru pro sebereflexi je tudíž dost... Celkově se ale filmařsky nejedná o nadprůměrné dílo a v rámci exploitationu jsem viděla už i lepší věci.

V mých očích jeden z typických symbolů úpadku televizní zábavy. Pořad, určený pro věkovou kategorii 12-18 a moderovaný dvěma individui bez talentu snad nemůže bavit ani ty, pro které je určen. Televize se zoufale snaží upoutat mladší kategorie, ale nedá se říci, že by se jednalo o kdovíjaký úspěch.

Dvojka je v mých očích co se kvality týče zcela srovnatelná s jedničkou. S výjimkou dvou hlavních mužských protagonistů, které ztvárnili stejní herci, se původní nátura filmu poněkud změnila. Od oživování mrtvol a koček se šílenec West rozhodl, že pro svého kámoše, který truchlí po své mrtvé přítelkyni Meg, vytvoří novou a zcela dokonalou ženu. A než se do toho pustí, tvoří bizarní "umělecká díla" z různě pospojovaných částí lidských těl. Mimochodem, hlavní záporák z prvního dílu, doktor Hill (resp. jeho hlava) se opět vrací a má velké plány:)... A jako nejlepší část filmu bych označila závěr, který byl naprosto bombastický a vážně ujetý v pozitivní slova smyslu:).

Kombinace zombie klasiky s frankensteinovským leitmotivem se vyplatila a Re-Animator se tak stává tím lepším, co v rámci osmdesátkových hororů můžeme najít. Má to dějový spád, akci, dobré dialogy, vtip (ta zombie kočka mě fakt bavila:)) a hlavně - pořádnou porci gore a masakru. Zvlášť musím ocenit speciální efekty, které vypadají na svou dobu velmi obstojně. A nesmím zapomenout na Jeffreyho Combse, který se své role zhostil se víc než dobře a toho šíleného doktůrka jsem mu ani na okamžik neměla problém věřit. Za zmínku také stojí závěrečná scéna se re-animovanými mrtvolami v márnici. Zkkrátka, Re-Animator opravdu stojí za to.

Zrovna když si to u mě Takashi Shimizu dost pokazil prvním zpracování Ju-On a ještě pochybnějším Rinne, dostala jsem se k tomuto jeho remaku a po shlédnutí jsem byla velmi příjemně překvapená. Větší finanční obnos a trochu jiná dějová koncepce udělaly své a Ju-On: The Grudge se zařadil mezi ty nejlepší japonské horory, které upoutaly pozornost západního diváka. Strašáci se od první verze nezměnili, ale působí teď mnohem děsivěji (scéna s Kayako na schodech je o x řádů lepší). Nevýrazné hlavní postavy prvního pokusu byly redukovány na pár docela sympatických protagonistů a děj se taky už tolik nevleče. Jedna z nejlepších japonských duchařin.

Joooo, přesně takhle jsem si jako děcko představovala pravého a nefalšovaného SLIZÁKA:).

Takashi Shimizu má na víc, než předvedl v tomto spíše špatném filmu. První polovina filmu byla tak nudná, že jsem chvilkami uvažovala, že to vypnu a nikdy nedokoukám. Takhle pomaý rozjezd jsem jen tak nikde jinde neviděla... Jakmile se začne ke konci filmu něco trochu dít, trochu to dojem z filmu táhne nahoru, ale ne natolik aby se to dalo hodnotit aspoň jako průměr. Některé ty scény opravdu nejsou špatné, ale bohužel už jsem měla z předchozích minut filmu takový blbý dojem, že jsem jim beztak nevěnovala pozornost. Rinne je jedno velké hororové zklamání.