Lavinia

Připadala jsem si jako v grandhotelu Budapešť. Obdobně monstrózně přitažené za vlasy.

Bohužel je poslední řada příběhů tak překombinovaná, až je z toho paskvil. Což je velká vada předlohy, prostě Agatha mlela z posledního, až domlela. A pohled na zestárlé hrdiny je vskutku smutný, ač logický ze samé podstaty života.

Mírně slabší než jednička, přesto špička. Má to vtip, říz a trochu dospělosti. Jen mi není jasné, jak ten zloduch toho alfu vlastně ovládal? Rozhodně se těším na pokračování. (Moc bych se divila, kdyby nebylo).

Po několika letech manželství a několika dětech se velká filmová diva rohodne dospět a začít hrát roli kněžny, což se musí nejdřív naučit. Velmi umělé prolínání životní krize (??!!) a ohrožení státnosti zbytečného pidistátu s trochou intrik.

Donekonečna stejné triky, náměty a dráááma.

Horrorová pseudo-historická krimi pro začátečníky.

Tak absurdní, až komické. Příběh připomíná svým stylem knihy Heinleina, takový ten americký pionýrský duch a bojovno-mírová nálada proti emzáckým agresorům s úsměvnými představami o zásobování rebelského obyvatelstva. Obrovské logické černé díry, celkem mě to ale fascinovalo až do konce a svou blbostí nesmírně bavilo.

Běhavo-ukecaný film. O každém vodítku se nejprve radostně podiskutuje, nehledě na to, že za tu hodinku, co na to mají, by nestačili ani dojet policajti na místo činu. Působí velmi nevěrohodně a několik konců po sobě požitku také nepřidá.

Směšná stylizace japonských puberťáků do evropsko-amerického stylu, samý takový pidi-elvis, jeden z nich se má prosadit, aby dokázal, jaký je macho bitkař. Vlastně se pořád blbě čumí a vedou se silácké kecy, proloženo jakýmisi bitkami. Nuda na druhou.

Kreslená postavička Riddicka s dabovaným hlasem Vina Diesela svádí jednu bitku za druhou s dalšími kreslenými postavičkami, do čehož kňučí bezpohlavní postavička snad budoucí krasavice. Aspoň to dlouho netrvá. (Jen pro skalní fanoušky)