Lavinia

Velmi povedená asiatika, s typickou logikou, že si člověk klepe na čelo, ale bitky skvělé, to nadpřirozeno ok, kostýmy a prostředí super. A ta romantika je taky typicky po asijsku. Doporučuji.

Ideologicky zavrženíhodný film, z onoho mafiánsko-gangstersko-zločineckého prostředí, kde rodina a kostel jsou hodnoty, pokud se jedná o vlastní rodinu a show, ostatní lidé asi jenom hmyz. Dceruška z tohoto prostředí už jako dítě vypadá na budoucí vražedkyni, typ tichá voda všechny semele, jako dospělec sledujeme nevěrohodnou vychrtlou atletku, co vymete se stokilovými chlapy. Občas pok pobrekává nad svou drahou milovanou jedinou rodinou. A to je celá story.

(Věrný) obraz doby. Viktoriánská Anglie, všechno v šedi, černi, tlumené barvy i city. Žena, hnaná běsy své minulosti, vzpomínkoku na ne zcela naplněnou lásku k velkému umělci, spisovateli, velikánu všeho, hlavně pravého mužského chování, tj. otravuju tak dlouho, až vytoužený objekt povolí, pak ho chvíli užívám a pak na zeď pověsím, abych v případě potřeby zase sundal a použil. Neočekávajte prasečinky, moderní dialogy či vůbec nějaké nám blízké moderní chování - v tomto je film dokonale dobový a tím i děsivě nudný, na druhé straně by mi to silně vadilo, kdyby tomu bylo jinak. Konec to nemá, je to jakási sonda do života. Chvilkově připomínalo Renoira.

Vcelku klidně jsem to přežila, několikrát se smála. Problém pana Trošky je jeho dokonalý odposlech mluvy lidu s následnou reprodukcí. To zjevně kritikům nevoní. Jenže jako bych viděla i slyšela znovu na filmovém plátně spoustu neskutečných typů, které důvěrně znám a bohužel s nimi musím pracovat, bydlet, žít ... a ve filmu se jim mohu pořádně zasmát, zatímco v reálu je mi do pláče. Díky!

Proti jedničce zklamání, sice plné akce, ale bohužel dost toho druhu, co mě nechává chladnou. Týpci v trikotech a maskách a podobných hadrech nejsou nic moc podívaná, ať tropí cokoli, a tady se to jimi jen hemží. Vetchý stařec Willis se sice na chvíli probudil z letargie, ale zase je tento ploužící se důchodce nepříjemný mému oku. Film je skládačka, je to puzzle ze samých hezkých dílků, ale celek nepasuje dohromady. A jediný chlapík, co za něco stál, umírá po pár minutách. Ani děj nic neříká, takové klišé o zachraňování světa, ultra zloduších, snad jediné pozitivum, že jich ubylo. Neslané nemastné.

Žili byli Hansel a Gretel, děti hodné čarodějnice, co je pro jejich záchranu dala odvést do lesa. Tam je zachránila zlá čarodějnice, dala jim najíst perníku, pak se nějak nepohodli nebo co a z dětí jsou lovci čarodějnic. Loví výlučně z prospěchářství, pak přijde nějaká ta mystika o měsíci, 12 dětech a srdci, smutný trol, blábol na blábol. Nejstrašnější je, že Jeníček dostal z perníku cukrovku, kterou si léčí tak, že si obří injekcí na koně píchá zázračnou látku v injekci se zjevující, jinak si nedovedu vysvětlit, kde se v tom středověku vzala, vždycky když odpadne, píchne si a hned jde zas mydlit čarodějnice. Za co nás, režisére, trestáš??? - Asi za ty sladkosti, co jsme jako děti zkonzumovali. Jdu si dát trochu marcipánu, třeba ze mě taky bude cukrovkářský bijce.

Není to opravdu Noe a jeho archa, ale zpolitizovaná agitace ochránců zvířat, pro které je člověk méně než kytička. Nekonečných 138 minut tohoto díla se skládá ze tří částí: 1. jakási parafráze fantasy ve stylu pána prstenů, epizoda v pustinách mezi masožrouty, 2. budovatelská bojovka při stavbě archy, kdy Noe nemá ani zbla zábran pobít či dát pobít hromadně kohokoli, 3. biblicko-rodinná krize, kdy Noe řeší svůj problém s možným přežitím své rodiny, prorocky a zásadově je proti, ale pak nemá dost kuráže k činu. V celém filmu se hříchy páší jen pojídáním masa (mimochodem krutě amatérská řezničína) a válčením, smilnění jaksi vypadlo. Děj je od začátku do konce prodchnut incestem, zjevně se lidstvo vždy množí v pokrevním svazcích, nebo musí někde žít fůra jiných lidí k volnému odběru, otázka osobní výživy se neřeší, není mi jasné, z čeho se ten naducaný Noe tak vykrmil, pole nemá, zvířata nevyužívá, kořínky taky nesbírá, ani není kde, zjevně žije z komunikace se stvořitelem. Prostě divně zmatečné, nicméně hlavní tenor diváctva zněl velmi pozitivně: "Myslela jsem, že to bude horší ..." To snad ani nešlo. Stručně: Je to o fanatikovi, který si svým náboženstvím zdůvodní cokoli jakkoli, a přitom se v jednom kuse dějí zázraky (filmového plátna).

Koukatelný film se snesitelným patosem, rozhodně snesitelnějším než byl Gladiátor. Vzhledem k tomu, že předem je jasné, že na všechny čeká záhuba, napětí se moc nekoná, snaha předvést člověka jako mravence, který se slepě pídí dál za svým ubohým cílem, načež mu na hlavu spadne láva, šutry a dopuštění boží, se moc nepovedla, zejména kvůli tomu amerikanizovanému hysterickému vyskakování. Nicméně spokojenost. Faktická připomínka: během filmu u mě došlo k lehčí otravě testosteronem, který se na mě vyléval z plátna, ale k ohrožení na zdraví naštěstí nedošlo.

Působí jako zfilmovaný comics, pitoreskní fantasmagorie na pozadí neexistujícího fašistoidního evropského státu, kde hlavní hrdina "rozumí" svým hostům pomocí svého penisu. Takže obsluhuje ne anglického krále, ale starší bohaté dámy. Americká představa, jak to chodí a vypadá v Evropě, což není ani k popukání. Řečeno stručně slovy starší dámy, která vycházela ze sálu přede mnou: "Větší krávovinu jsem snad ještě neviděla." A řečeno rozvláčně mými slovy: "Tak zvláštním způsobem jsem se snad ještě nikdy nenudila, jako by se nuda sama zhmotnila a stala se chladně nudnou."

Další ze smutných pokusů o vytvoření temné budoucnosti. Chybí tomu duch, šmrnc i spád. Nemohla by ta budoucnost být jednou opravdu temná, bez toho opisu současnosti?